Milica Černohorská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Milica Černohorská
princezna černohorská
velkovévodkyně ruská
Milica Nikolajevna.jpg
Princezna Milica v roce 1889
Sňatek 1889 - 1931
Manžel Petr Nikolajevič Ruský
Úplné jméno Milica Ada Petrović-Njegoš Černohorská
Tituly Její královská výsost princezna;
velkovévodkyně Ruská
Narození 14. červenec 1866
Cetinje, Černá Hora
Úmrtí 5. září 1951
Alexandrie, Egypt
Potomci Marina, kněžna ruská;
Roman, kníže ruský;
Nděžda, kněžna ruská;
Sofie, kněžna ruská
Dynastie Petrović-Njegoš;
Romanovci (sňatkem)
Otec Nikola I. Petrović-Njegoš
Matka Milena Vukotić Černohorská

Milica Petrović-Njegoš (14. července 1866, Cetinje - 5. září 1951, Alexandrie) byla rozená černohorská princezna, druhý potomek černohorského knížete a později krále Nikoly I. a jeho ženy, kněžny a královny Mileny Vukotoć.

Patřila k dynastii Petrovićů-Njegošů a byla členkou černohorské královské rodiny. Sňatkem s velkovévodou Petrem Nikolajevičem se stala také členkou dynastie Romanovců a ruskou velkovévodkyní.

Život[editovat | editovat zdroj]

Dětství a vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Princezna Milica se narodila 14. července 1866 v královském paláci v Cetinje, kde vyrůstala se svými sourozenci.

Černohorské princezny Milica a Anastázie v roce 1900

Stejně jako její sestry Zorka, Anastázie, Marica a Elena, tak i Milica byla již jako dítě vzdělávána v Petrohradu na Smolného institutu. V Rusku onemocněla princezna tyfem a především na přání carevny Marie Alexandrovny se vrátila zpět do Černé Hory, aby se ve své rodné zemi zotavila. V roce 1882 se po vyléčení do Petrohradu vrátila a dokončila své vzdělání s několika vyznamenáními. Stala se brilantní a uznávanou pianistkou nejen v Rusku. Avšak v roce 1885 ji postihla první životní tragédie - smrt její sestry Maricy.

Manželství a rodina[editovat | editovat zdroj]

Velkovévodkyně Milica s dětmi na rodinné fotografii z roku 1898

26. července 1889 si princezna Milica v Petěrgofu vzala velkovévodu Petra Nikolajeviče, vnuka cara Mikuláše I. a carevny Alexandry Fjodorovny. Z manželství vzešly čtyři děti:

Druhým manželem Miliciné sestry, princezny Anastázie byl velkokníže Nikolaj Nikolajevič, starší bratr Miliciného manžela Petra.

Rasputin[editovat | editovat zdroj]

Milica se po svatbě nijak zvláštně nezapojolavala do oficiálních záležitostí na carském dvoře. S manželem Petrem si vedli poklidný život v soukromém paláci nedaleko Petrohradu, až na Petrovy vojenské povinnosti. Při reprezentativních schůzích Milica svého manžela sice doprovázela, věnovala se ale hlavně charitativním sdružením, díky čemuž si vysloužila u ruských lidí velkou poctu. Milica se po vystudování začala zajímat, stejně jako její sestra Anastázie, o mystiku a obě dvě i s manžely patřily ke skupině esoterických lidí. Bohužel, možná díky jedné z Miliciných darovaných finančních prostředků a jejím zájmům se do Petrohradu dostal ruský mystik Grigorij Rasputin, který významně ovlivnil život carské rodiny na počátku 20. století.

Milica často o Rasputinovi psala carevně Alexandře Fjodorovně, se kterou udržovala velmi dobré vztahy. Nakonec Rasputina carevně i carovi osobně představila. Avšak postupem času začala Milica pochybovat o Rasputinové roli kazatele, vážně uvažovala o Rasputinově věrohodnosti a nakonec v roce 1909 varovala carevnu před jeho kacířskými názory a výhrůžkami a dala jí také knihy, které měly tento názor podpořit. Rasputin si ale víru cara i carevny definitivně získal záchranou života jejich syna, careviče Alexeje. O pár týdnů později se Milica s manželem sešli s carským párem při soukromé večeři, avšak Alexandra se k ní od té doby chovala chladně. "Od té doby byl blízký vztah carevny k mým rodičům navždy zlomen", jak později ve svých pamětích napsal Milicin syn Roman.

Exil[editovat | editovat zdroj]

V roce 1919, krátce před invazí Rudé armády, byla Milica s manželem, dětmi a mnoha dalšími členy carské rodiny nucení odejít do exilu. Na palubě britské válečné lodi HMS Marlborough se dostali do exilu ve Francii, také 17. ledna 1931 v Cap d´Antibes zemřel Milicin manžel Petr, což ji velice citově poznamenalo. Necelý rok po jeho smrti se ovdovělá velkovévodkyně přestěhovala se svým synem Romanem a jeho rodinou do Itálie, kde pobývala na dvoře krále Viktora Emanuela III., jehož ženou a tudíž královnou byla Milicina sestra Elena.

Po několikaletém pobytu u své sestry Milica odešla do Egypta, kde 5. září 1951 zemřela. Spočívá po boku svého manžela v hrobce pravoslavného kostela archanděla Michaela v Cannes na jihu Francie.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Milica of Montenegro na anglické Wikipedii.