Sulfid hořečnatý

Sulfid hořečnatý
	Krystalická struktura
Obecné
Systematický název	Sulfid hořečnatý
Ostatní názvy	niningerit
Anglický název	Magnesium sulfide, magnesium(II)sulfide, niningerite
Německý název	Magnesiumsulfid, magnesium(II)sulfid
Sumární vzorec	MgS
Vzhled	Bílá krystalická látka (čistý)
Identifikace
Registrační číslo CAS	12032-36-9
Vlastnosti
Molární hmotnost	56,38 g/mol
Teplota tání	>2 000 °C
Hustota	2,68 g/cm3
Rozpustnost ve vodě	rozklad
Struktura
Krystalová struktura	krychlová
Bezpečnost
	; GHS02 ; GHS05 ; GHS06 ; GHS07 ; GHS09; Nebezpečí
	Není-li uvedeno jinak, jsou použity; jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sulfid hořečnatý (chemický vzorec Mg S) je anorganická sloučenina krystalizující ve čtverečné soustavě halitové struktury, v čistém stavu bílé barvy, avšak většinou je znečištěn různými nečistotami, kterému dodávají hnědou barvu.

Průmyslově vzniká při výrobě kovového železa.

Příprava a vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Příprava[editovat | editovat zdroj]

Sulfid hořečnatý se připravuje reakcí síry nebo sulfanu s hořčíkem:

Mg + S → MgS
Mg + H₂S → MgS + H₂.^[2]

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Chemické vlastnosti MgS se podobají podobým iontovým sulfidům jako jsou například sulfid sodný, barnatý a vápenatý.

Tato sloučenina reaguje s kyslíkem za vzniku síranu hořečnatého a s vodou za vzniku sulfanu a hydroxidu hořečnatého:

MgS + 2 H₂O → H₂S + Mg(OH)₂.^[3]

Použití[editovat | editovat zdroj]

V procesu výroby oceli BOS se odstraňuje síra z nečistého železa z vysoké pece přidáním několika stovek kilogramů práškového hořčíku. Vzniká sulfid hořečnatý, který plove na roztaveném železe a je odstraněn.^[4]

Také se používá jako polovodič, který je zajímavý tím, že vyzařuje modrozelené světlo, tato jeho vlastnost je známa od začátku 20. století.^[5]

Výskyt v přírodě[editovat | editovat zdroj]

MgS se vzácně vyskytuje v meteoritech jako minerál niningerit.
Také bývá nacházen v některých uhlíkových hvězdách.^[6]

Bezpečnost[editovat | editovat zdroj]

Při dotyku s vlhkostí MgS vytváří sulfan.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Magnesium sulfide na anglické Wikipedii.

↑ ^a ^b Magnesium sulfide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Guntert, O. J.; Faessler, A. „Lattice constants of the alkaline earth sulfides MgS, CaS, SrS, and BaS“ Zeitschrift für Kristallographie, Kristallgeometrie, Kristallphysik, Kristallchemie (1956), volume 107, pages 357-61.
↑ Holleman, A. F.; Wiberg, E. „Inorganic Chemistry“ Academic Press: San Diego, 2001. ISBN 0-12-352651-5.
↑ Irons, G. A.; Guthrie, R. I. L. „Kinetic aspects of magnesium desulfurization of blast furnace iron“ Ironmaking and Steelmaking (1981), volume 8, pp. 114-21
↑ Tiede, E. „Reindarstellung von Magnesiumsulfid und seine Phosphorescenz. I (Preparation of pure magnesium sulfide and its phosphorescence. I)“ Berichte der Deutschen Chemischen Gesellschaft (1916), volume 49, pages 1745-9
↑ Goebel, J. H., and Moseley, S. H., „MgS Grain Component in Circumstellar Shells“, Astrophysical Journal (Letters) 290, L35 (1985)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Sulfid hořečnatý na Wikimedia Commons

[pubchem_cid_82824-1] Magnesium sulfide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)

[2] Guntert, O. J.; Faessler, A. „Lattice constants of the alkaline earth sulfides MgS, CaS, SrS, and BaS“ Zeitschrift für Kristallographie, Kristallgeometrie, Kristallphysik, Kristallchemie (1956), volume 107, pages 357-61.

[3] Holleman, A. F.; Wiberg, E. „Inorganic Chemistry“ Academic Press: San Diego, 2001. ISBN 0-12-352651-5.

[4] Irons, G. A.; Guthrie, R. I. L. „Kinetic aspects of magnesium desulfurization of blast furnace iron“ Ironmaking and Steelmaking (1981), volume 8, pp. 114-21

[5] Tiede, E. „Reindarstellung von Magnesiumsulfid und seine Phosphorescenz. I (Preparation of pure magnesium sulfide and its phosphorescence. I)“ Berichte der Deutschen Chemischen Gesellschaft (1916), volume 49, pages 1745-9

[6] Goebel, J. H., and Moseley, S. H., „MgS Grain Component in Circumstellar Shells“, Astrophysical Journal (Letters) 290, L35 (1985)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

Anorganické soli hořečnaté

Halogenidy a pseudohalogenidy	Fluorid hořečnatý (Mg F₂) • Bromid hořečnatý (Mg Br₂) • Chlorid hořečnatý (Mg₂) • Jodid hořečnatý (Mg I₂) • Thiokyanatan hořečnatý (Mg(S C N)₂)

Soli kyslíkatých kyselin (neuvedeny soli se záměnou kyslíku za jiný prvek, složené a „zásadité“)	Chlornan hořečnatý (Mg(O Cl)₂) • Chlorečnan hořečnatý (Mg(Cl O₃)₂) • Chloristan hořečnatý (Mg(Cl O₄)₂) • Bromičnan hořečnatý (Mg(Br O₃)₂) • Bromistan hořečnatý (Mg(Br O₄)₂) • Jodičnan hořečnatý (Mg(I O₃)₂) • Jodistan hořečnatý (Mg(I O₄)₂) • Dijodistan hořečnatý (Mg₂I₂O₉) • Siřičitan hořečnatý (Mg S O₃) • Hydrogensiřičitan hořečnatý (Mg(H S O₃)₂) • Síran hořečnatý (Mg S O₄) • Hydrogensíran hořečnatý (Mg(H S O₄)₂) • Seleničitan hořečnatý (Mg Se O₃) • Hydrogenseleničitan hořečnatý (Mg(H Se O₃)₂) • Selenan hořečnatý (Mg Se O₄) • Telluričitan hořečnatý (Mg Te O₃) • Telluran hořečnatý (Mg Te O₄) • Dusitan hořečnatý (Mg(N O₂)₂) • Dusičnan hořečnatý (Mg(N O₃)₂) • Fosfornan hořečnatý (Mg(P O₂H₂)₂) • Hydrogenfosforitan hořečnatý (Mg H P O₃) • Dihydrogenfosforečnan hořečnatý (Mg(H₂P O₄)₂) • Hydrogenfosforečnan hořečnatý (Mg H P O₄) • Fosforečnan hořečnatý (Mg₃(P O₄)₂) • Difosforečnan hořečnatý (Mg₂P₂O₇) • Arsenitan hořečnatý (Mg(As O₂)₂) • Arseničnan hořečnatý (Mg₃(As O₄)₂) • Tantaličnan hořečnatý (Mg(Ta O₃)₂) • Hydrogenuhličitan hořečnatý (Mg(H C O₃)₂) • Uhličitan hořečnatý (Mg C O₃) • Šťavelan hořečnatý (Mg(C O₂)₂) • Křemičitan hořečnatý (Mg₂Si O₄) • Trikřemičitan hořečnatý (Mg₂Si₃O₈) • Boritan hořečnatý (Mg₃(B O₃)₂) • Manganistan hořečnatý (Mg(Mn O₄)₂) • Chromitan hořečnatý (Mg(Cr O₂)₂) • Chroman hořečnatý (Mg Cr O₄) • Dichroman hořečnatý (Mg Cr₂O₇) • Molybdenan hořečnatý (Mg Mo O₄) • Wolframan hořečnatý (Mg W O₄) • Vanadičnan hořečnatý (Mg(V O₃)₂) • Titaničitan hořečnatý (Mg Ti O₃) • Hlinitan hořečnatý (Mg(Al O₂)₂) • Heptahlinitan dodekahořečnatý • Diuranan hořečnatý (Mg U₂O₇)

Soli tvořené záměnou vodíku ze sloučenin typu prvek_x – vodík_y	Hydrid hořečnatý (Mg H₂) • Hydroxid hořečnatý (Mg(O H)₂) • Oxid hořečnatý (Mg O) • Peroxid hořečnatý (Mg O₂) • Hydrogensulfid hořečnatý (Mg(S H)₂) • Sulfid hořečnatý (Mg S) • Selenid hořečnatý (Mg Se) • Tellurid hořečnatý (MgTe) • Polonid hořečnatý (MgPo) • Azid hořečnatý (Mg(N₃)₂) • Nitrid hořečnatý (Mg₃N₂) • Fosfid hořečnatý (Mg₃P₂) • Silicid hořečnatý (Mg₂Si)

Jiné	Thiosíran hořečnatý (MgS₂O₃) • Karbid hořečnatý (Mg C₂) • Hexaborid hořečnatý (Mg B₆) • Monofosfid hořečnatý (Mg₂P₂) • Disilicid hořečnatý (Mg Si₂) • Grignardova reakce

Sulfidy s prvkem v oxidačním čísle II.

Sulfid hlinečnatý (Al S) • Sulfid barnatý (Ba S) • Sulfid berylnatý (Be S) • Sulfid kademnatý (Cd S) • Sulfid vápenatý (Ca S) • Sulfid uhelnatý (C S) • Sulfid kobaltnatý (Co S) • Sulfid měďnatý (Cu S) • Sulfid železnatý (Fe S) • Sulfid olovnatý (Pb S) • Sulfid hořečnatý (Mg S) • Sulfid rtuťnatý (Hg S) • Sulfid nikelnatý (Ni S) • Sulfid palladnatý (Pd S) • Sulfid platnatý (Pt S) • Sulfid stříbrnatý (Ag S) • Sulfid strontnatý (Sr S) • Sulfid cínatý (Sn S) • Sulfid titanatý (Ti S) • Sulfid vanadnatý (V S) • Sulfid zinečnatý (Zn S) Též disulfidy:

Disulfid železnatý (Fe S₂) Jiné:

Karbonylsulfid (C O S)