Lešno

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Leszno)
Skočit na: Navigace, Hledání
Lešno
Leszno
2013-01 Leszno 01.jpg
Lešno – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:
Časové pásmo: SEČ/SELČ
stát: Polsko Polsko
vojvodství: Velkopolské vojvodství Velkopolské
Leszno
Red pog.png
Leszno
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 31,9 km²
počet obyvatel: 64 061 (2008)
hustota zalidnění: 2008 obyv. / km²
správa
starosta: Tomasz Malepszy
oficiální web: http://www.leszno.pl
adresa obecního úřadu: ul. Karasia 15
64–100 Leszno
telefonní předvolba: +48 065
PSČ: 64–100 až 64–106, 64–110

Lešno (polsky Leszno, německy Lissa, Polnisch Lissa, latinsky Lessna Polonorum) je město a okres v západním Polsku mezi Poznaní a Vratislaví, ve Velkopolském vojvodství. Žije zde asi 65 000 obyvatel na rozloze 32 km².

Název[editovat | editovat zdroj]

Dávný název města byl Leszczno, Leszczyna nebo Leszczyn a nynější název je jeho přetvořenou podobou. Tento staropolský název pochází z rostliny leszczyna, česky líska obecná.

První zmínka názvu z roku 1393 ho uvádí jako Lesczno, také bylo uváděno v historii latinsky Lessna Polonorum. Z názvu místa pochází jméno velkopolského magnátského rodu Leszczyński. Od 14. století se název (kvůli obtížnému vyslovení shluku souhlásek „szczn” (tj. -ščn-) pro Němce) postupně germanizoval na Lissa, případně Polska Lissa a pak Polnisch Lissa. Nakonec se ale zůstalo u zkrácené varianty Lissa. V roce 1650 je místo (vedle názvu Leszno) uvedené jako Liessau a Lissa. Pod těmito názvy ho nalezneme také v polských pramenech z konce 19. století.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Počátky Lešna[editovat | editovat zdroj]

Domek Wieniawa ze 17. století na Rynku
Bývalé gymnázium českých bratří, nyní archiv, z konce 17. stol.

První známý historický zápis o Lešně z 1393 roku dotvrzuje vlastnictví Stefana z Karnina, šlechtice z Věňavy (pol. Wieniawa). Tento rod převzal od své osady jméno Leščiňských (pol. Leszczyńskich). Z tohoto rodu vzešel i nejdéle žijící (1677–1766) polský král a velkokníže litevský Stanislav I. Leszczyński.

Do 16. století se městys vyvíjel ve stínu větších a bohatších center jako: Wschowa, Kościan, Osieczna, Święciechowa.

16. a 17. století – Lešno významným střediskem reformace[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. kříže v Lešně, původně evangelický
Kostel nejsvětější panny Marie Nanebevzaté v Lešně ze 17. století, původně kalvínský sbor
Kostel sv. Jana v Lešně, kdysi sbor českých bratří

V roce 1516 přichází do města Čeští bratři.

Roku 1543 Rafael IV. Leszczyńský z Wieniawy, pán v Przemętu, obdržel od polského krále Zikmunda I. souhlas na založení města na základě vsi stejného názvu. Roku 1547 pak získalo město plná městská práva.

Čeští bratři zde v roce 1626 zakládají střední školu - gymnázium, na kterém později učil m.j. Jan Ámos Komenský (přichází sem v roce 1628) a Jan Jonston (polský botanik, 1603–1675). V letech 1638–1647 v Lešně pobýval teolog a básník Johann Heermann a tady byl i pochován. Ze stejného roku pochází zachovaná židovská synagoga a kolem roku 1633 tu vznikla i luteránská farnost. V této době sem přicházejí také slezští tkalci a to dohromady vedlo k rychlému rozvoji města. Lešno 17. století bylo největší středisko tiskařství ve Velkopolsku v souvislosti s působením místních evangelíků, většinou uprchlíci z blízkého Slezska. V období 1636–1639 došlo k velkému zvětšení rozlohy města, obklopilo je nové opevnění s valy a baštami. Čtyři brány (severní Kościańská, východní Osiecká, západní Święciechowská a severní Rydzyňská) ho spojovaly s předměstími. Konaly se tu časté trhy, měšťané užívali svobody a daňových úlev. Zboží vyráběné v Lešnu se vyváželo do Saska, Ruska a Litvy.

V roce 1654 se sem Komenský vrací. A když roku 1655 přišlo švédské vojsko k Lešnu, čeští a moravští bratři v čele s Janem Amosem Komenským „zachránili“ Lešno před dobýváním Švédy otevřením městských bran. Komenský píše svou Pansofii, oslavnou řeč o švédském králi a čile se druží se švédským velitelem Schichtlingem. Po dobytí (resp. osvobození) Lešna polskými sedláky v roce 1656 ovšem musí utéci z Polska před trestem a hněvem Poláků. Tím bylo ovšem Lešno spáleno a zničeno a skončila Zlatá doba Lešna, znovu zničené roku 1707 Rusy a následně po dvou letech (1709) epidemie zdecimovala obyvatelstvo.

Období rozvoje města je dobou rozštěpení křesťanstva, náboženských válek a pronásledování. Právě taková centra jako Lešno umožnila Polsku získat status země „bez upalování”. V Lešnu spolužily čtyři vyznání: čeští bratři, luteráni, katolíci a judaismus. Lešno se stalo také novověkým střediskem vědeckého života. S počtem obyvatel městečka se dokázalo opevnit a založit vodovodní síť. Lešno se tím stalo druhým městem Velkopolska po Poznani. A tento stav se udržel až do doby dělení Polska. Lešno nebylo jen jedno z center textilní výroby, ale zároveň průmyslovou školou tohoto oboru. Zde vznikaly organizační a výrobní postupy soukenictví. V Lešně se učili řemeslům početní příchozí jak z Polska (jako Gdaňsk, Poznaň, Krakov), tak i ze zahraničí (Berlin, Augsburg, Královec, Lübeck či Lipsko). Kromě jiných škol tu působilo akademické gymnázium s bohatou knihovnou a divadlem. Význačnou postavou lešenského vědeckého prostředí byl reformátor pedagogiky Jan Ámos Komenský, vedle něj i další vědci, jako Jan Jonston nebo Daniel Ernest Jabłoński, spoluzakladatel Berlínské akademie věd. V lešenských školách studovalo v 2. polovině 18. století současně několik stovek žáků. Spolu s Lešnem se rozvíjelo celé Velkopolsko. Stalo se hospodářsky nejrozvinutější oblastí Polska před dělením Polska.

Období dělení Polska a obnovy nezávislosti[editovat | editovat zdroj]

V druhém dělení Polska se Lešno stalo součástí Pruska. V této době postihly Lešno dva velké požáry v létech 1767 a 1790. Lešno sdílelo osud s Velkopolskem, které Berlín mínil integrovat s pruským státem jako jeho zemědělské zázemí. Ztratilo svou unikátní kulturní pozici, ale stále zůstávalo být silné a důležité centrum Velkopolska. Město se modernizovalo, rozvíjelo urbanisticky. Vzhledem k uzavření celní hranice na země bývalé Republiky zanikla také možnost rozvoje soukenictví a plátenictví, o svou roli přišlo i mlynářství a obchod obilím. Hospodářská aktivita pokračovala, ale v jiných podmínkách.

V letech 19751999 bylo Lešno hlavním městem vojvodství, od roku 1999 je městským okresem.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Leszno na polské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]