Kurdové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ikona
Tento článek potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, aby odrážel aktuální stav a nedávné události. Podívejte se též na diskusní stránku, zda tam nejsou náměty k doplnění. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.
Kurdové
کورد
Kurdské oblečení, 1873
Kurdské oblečení, 1873
Populace
Odhad 30[1] až 38 milionů[2][3]
TureckoTurecko Turecko11–15 milionů
15,7–25%[1][2][3][4]
ÍránÍrán Írán6,5–7,9 milionů
7–10%[1][2]
IrákIrák Irák6,2–6,5 milionů
15–23%[1][2]
SýrieSýrie Sýrie2,2–3 miliony
9–15%[2][5][6][7]
ÁzerbájdžánÁzerbájdžán Ázerbájdžán150 000–180 000[8]
ArménieArménie Arménie37 470[9]
GruzieGruzie Gruzie20 843[10]
Diasporacca 1,5 mil.
NěmeckoNěmecko Německo800 000[11]
IzraelIzrael Izrael150 000[12]
FrancieFrancie Francie135 000
RuskoRusko Rusko63 818[13]
Jazyk(y)
Kurdština a Gorani
Náboženství
Většinou islám (převažuje sunnitský, ale také ší'itský a súfismus) s menšinami ateistů, agnostiků, jezídů, zoroastriánů, křesťanů a židů
Příbuzné národy
Ostatní Íránci

Kurdové jsou íránský národ z Blízkého východu, který žije v odlehlých oblastech dnešního Turecka (cca 11,4–14 milionu), Íránu (4,8–7 milionu), Iráku (4–6,5 milionu) a Sýrie (1,6 milionu).

Zmínky o Kurdech se začaly objevovat v arabských zdrojích v raném středověku, ačkoli termín nebyl dosud používán pro konkrétní lidi, spíše šlo o odkaz na směsici kočovných západních íránských kmenů, kteří se odlišovali od Peršanů. Ovšem jasný důkaz kurdské etnické identity lze nalézt až v textech z 12. – 13. století.[14] Kurdská kultura i jazyk je zakořeněný právě v íránské kultuře,[15] v důsledku toho jsou často označováni jako lidé íránského původu.[16]

Kurdština patří k severozápadní skupině íránských jazyků, které spadají k indoevropské větvi. Kurdové jsou dnes v mnoha státech, kde žijí, utlačováni, stávají se oběťmi diskriminace, někdy dokonce genocidy. Saddám Husajn povraždil tisíce Kurdů plynem.[17] V Turecku jsou Kurdové utlačováni a ponižováni samotnými úřady, policií a armádou.[zdroj?]

Příchod Kurdů

Kurdské kmeny přišly do míst jejich dnešního rozšíření již v prehistorické době. Dle hrubých odhadů se dá usoudit, že se tak stalo v druhém tisíciletí před naším letopočtem. V této době přišel na Blízký východ indoevropský kmen Árijců. Íránská náhorní plošina se tak stala velmi důležitým předělem mezi Blízkým východem, střední Asií a indickým subkontinentem. Stejně tak sloužilo toto území i jako dočasné útočiště pro tehdy nově přicházející kmeny z východu. Dá se předpokládat, že se Kurdové, kteří sem přišli s přistěhovaleckou vlnou indoevropských Árijců, promísili s obyvatelstvem, které již na tomto území žilo.

Kolem původu Kurdů se vede řada vědeckých debat a teorií, přičemž je nutno dodat, že vzhledem k osidlovacímu procesu, který trval celá staletí, nejsou žádné řádné důkazy. Hlavní teorie lze stručně zformulovat takto:

Churritský původ

Kurdové jsou potomci Churritů, kteří založili stát Mitanni (v 2. tisíciletí př. n. l.). Jelikož Churrité byli často přezdíváni též Hurité či Kurité, lze usoudit, že se od nich též odvodilo jméno kurdského kmene. Je také zajímavé, že území huritských kmenů se téměř dokonale pokrývá s kurdským územím. Na druhou stranu je nutno dodat, že Hurité nemluvili žádným z indoevropských jazyků.

Skythský původ

Podle této teorie jsou Kurdové potomci Skytů. Xenofón psal ve své Anabázi o jistém kmeni Kurdučů. Na druhou stranu většina vědců a archeologů tuto teorii vyvrací, jelikož území, kde Kurdučukové žili, bylo na dnešní Ukrajině a v Bělorusku.

Médský původ

Vyvinuli se z kmene Médů. Také většina dnešních Kurdů se považuje za potomky Médů. Toto mínění se pak ještě více posílilo tím, že staromédské slovo „kur/kurd“ je výrazem pro slovo „silný“. I v dnešní době se dá toto slovo i s jeho původním významem nalézt v jednom z kurdských dialektů. Kurdský archeolog prof. Syies tvrdí, že Médové jsou kurdskými kmeny, které sousedily s asyrskou říší. Toto by též odpovídalo, jelikož patří k indoevropské jazykové větvi a původem jsou Árijci. V současné době se mnoho vědců snaží tuto teorii podpořit ještě tím, že hledají základy kurdštiny v řeči starých Médů.

Hranice území

Území obývané Kurdy
Syrští Kurdové bojující proti Islámskému státu

Do dnešních dnů nemá Kurdistán žádné přesné hranice. Státy, ve kterých Kurdové žijí, se všemožně snaží obhájit, že je nesmyslné, aby Kurdové měli vlastní stát. Nejasnosti zvyšuje historický fakt, že slovem Kurdistán byla označována provincie v Perské říši, které vládl turecký kmen Seldžuků. Toto trvalo od 11. do 13. století, kdy pak Seldžukové převzali moc nad velkou částí Blízkého východu.

Kurdistán jako ohraničené území pak existoval ještě jednou, a to v 19. století jako provincie v Osmanské říši, tato provincie byla ale během vládních reforem opět brzy zrušena. V roce 1927 během Kurdského povstání pak byla vyhlášena mezinárodně neuznaná kurdská Araratská republika, která zanikla v září 1931 zásahem turecké armády.

Jazyk

Kurdské jazyky se řadí mezi severozápadní íránské jazyky indoíránské jazykové větve indoevropské jazykové rodiny.

Jako kurdština se obecně označují všechny kurdské dialekty. Mluvčí žijí především na území tzv. Kurdistánu, který se rozkládá hlavně v Turecku, Sýrii, Iráku a Íránu. V Iráku je považována za oficiální jazyk, v Íránu má status oficiálního regionálního jazyka a uznáván je také v Arménii. Nejblíže příbuzní jazykem jsou jim Balúčové.

Kurdské jazyky se nejčastěji dělí do tří podskupin:

  • Severokurdská (kurmándží) – počet mluvčích: 15–20 mil.; Turecko, Sýrie, sever Iráku, severozápad Íránu
  • Středokurdská (sorání) – počet mluvčích: 6–7 mil.; východ iráckého Kurdistánu, západ Íránu
  • Jihokurdská (pehlewání) – počet mluvčích: 3 mil; íránské oblasti Kermánšáh a Ílám a západ iráckého Kurdistánu

Jazyky zazaki (střední Turecko) a gorani (západ Íránu) nejsou často klasifikovány jako kurdské jazyky, protože si nejsou vzájemně srozumitelné. Jejich mluvčí však sami sebe považují za Kurdy.

Systém zápisu kurdštiny dosud není pevně stanoven a sjednocen. V Turecku se kurdština zapisuje latinkou, tureckým pravopisem, v Íránu upravenou variantou arabského písma, v Iráku buď arabským písmem nebo latinkou. V Sýrii se pro zápis kurdštiny rovněž používá latinka. Kurdové na území bývalého Sovětského svazu užívají většinou stále upravenou variantu cyrilice.

Populace

Kurdské děti v Sulajmáníji

Počet kurdského obyvatelstva v Asii (na území Kurdistánu) se odhaduje asi na 30 milionů, další dva miliony žijí v diaspoře. Kurdové tvoří asi 18–20 % obyvatel Turecka (někdy uváděno až 25 %), 15–20 % Iráku, 10 % Íránu a 9 % Sýrie. Kurdové jsou po Arabech, Peršanech a Turcích čtvrtým největším etnikem v západní Asii.

V roce 1991 se počet kurdského obyvatelstva pohyboval okolo 22,5 milionů, přičemž až 48 % z nich žilo v Turecku, 24 % v Íránu, 18 % v Iráku a 4 % v Sýrii.

V západních zemích žije dle odhadů asi 1,5 milionu Kurdů, z nichž asi polovina v Německu.

Zvláštním případem kurdské diaspory, jsou komunity v Zakavkazsku a centrální Asii, vysídlené zde v období Ruského impéria. Tyto komunity po více než sto let podstupovaly nezávislý vývoj. Počet členů těchto komunit byl odhadnut asi na 0,4 milionu.

Reference

  1. ↑ a b c d CIA - The World Factbook: 14 million in Turkey (18%)[1], 4.7–6.2 million in Iraq (15–20%)[2], 7.9 million in Iran(10%)[3] (all for 2012), plus several million in Syria, neighboring countries, and the diaspora
  2. ↑ a b c d e The Kurds: culture and language rights (Kerim Yildiz, Georgina Fryer, Kurdish Human Rights Project; 2004): 18% of Turkey, 20% of Iraq, 8% of Iran, 9.6%+ of Syria; plus 1–2 million in neighboring countries and the diaspora
  3. ↑ a b Sandra Mackey , “The reckoning: Iraq and the legacy of Saddam”, W.W. Norton and Company, 2002. Excerpt from pg 350: “As much as 25% of Turkey is Kurdish.”
  4. ↑ Kürtlerin nüfusu 11 milyonda İstanbul"da 2 milyon Kürt yaşıyor – Radikal Dizi. Radikal.com.tr. Retrieved on 2013-07-12.
  5. ↑ [https://ojcs.siue.edu/ojs/index.php/ssa/article/view/1818/496 Studying the Kurds in Syria: Challenges and Opportunities | Lowe | Syrian Studies Association Bulletin]. Ojcs.siue.edu. Retrieved on 2013-07-12.
  6. ↑ HENRIQUES, John L. Syria: issues and historical background [online]. Nova Science Publishers,. Dostupné online. 
  7. ↑ GUL, Zana Khasraw. Where are the Syrian Kurds heading amidst the civil war in Syria? [online]. Open Democracy, 22 July 2013 [cit. 2013-11-04]. Dostupné online. 
  8. ↑ Ismet Chériff Vanly, “The Kurds in the Soviet Union”, in: Philip G. Kreyenbroek & S. Sperl (eds.), The Kurds: A Contemporary Overview (London: Routledge, 1992). pg 164: Table based on 1990 estimates: Azerbaijan (180,000), Armenia (50,000), Georgia (40,000), Kazakhistan (30,000), Kyrghizistan (20,000), Uzbekistan (10,000), Tajikistan (3,000), Turkmenistan (50,000), Siberia (35,000), Krasnodar (20,000), Other (12,000), Total 450,000
  9. ↑ Information from the 2011 Armenian National Census [online]. [cit. 2014-05-27]. Dostupné online. (Armenian) 
  10. ↑ The Human Rights situation of the Yezidi minority in the Transcaucasus [online]. United Nations High Commissioner for Refugees. S. 18. Dostupné online. 
  11. ↑ Camps built in Germany, Austria to win new members for PKK, reports reveal. Zaman. 9 August 2012. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  12. ↑ Jewish Kurds from Iraq, Syria attend Jerusalem festival [online]. I24 News [cit. 2013-09-11]. Dostupné online. 
  13. ↑ Всероссийская перепись населения 2010 г. Национальный состав населения Российской Федерации [online]. Demoscope [cit. 2012-07-04]. Dostupné online. 
  14. ↑ BORIS, James. Uses and Values of the Term Kurd in Arabic Medieval Literary Sources. , 2006. Seminar. American University of Beirut. . Dostupné online.
  15. ↑ IZADY, Mehrdad. The Kurds: A Concise Handbook. [s.l.]: Taylor & Francis, 1992. Dostupné online. ISBN 978-0-8448-1727-9. S. 198. 
  16. ↑ BEARMAN, P.; BIANQUIS, Th.; BOSWORTH, C.E.; DONZEL, E.; HEINRICHS, W.P. Encyclopaedia of Islam, Second Edition [online]. Kapitola Kurds, Kurdistān. "The Kurds, an Iranian people of the Near East, live at the junction of more or less laicised Turkey". Dostupné online. 
  17. ↑ BBC ON THIS DAY | 16 | 1988: Thousands die in Halabja gas attack. news.bbc.co.uk. BBC News. Dostupné online [cit. 2013-08-28]. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kurdové&oldid=16379422“