Jan Dvořáček (ministr)
| Ing. Jan Dvořáček | |
|---|---|
 | |
| Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1925 – 1926 | |
| Ministr průmyslu, obchodu a živností | |
| Ve funkci: 9. prosince 1925 – 18. března 1926 | |
| Předchůdce | Ladislav Novák |
| Nástupce | František Peroutka |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Čs. nár. demokracie |
| Narození | 12. listopadu 1887 Letovice  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 22. července 1956 (ve věku 68 let) ve vlaku na cestě z Moskvy do Kyjeva  Sovětský svaz |
| Choť | Marie Štrajtová |
| Alma mater | česká technika Praha |
| Profese | bankéř, politik a ministr |
| Commons | Jan Dvořáček (politician) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan Dvořáček (12. listopadu 1887 Letovice[1] – 22. července 1956 ve vlaku na cestě z Moskvy do Kyjeva[1]) byl československý politik, meziválečný ministr a poslanec Národního shromáždění za Československou národní demokracii.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Vystudoval na české technice v Praze.[1] V rámci národně demokratické strany patřil k pragmatickému, průmyslovému křídlu okolo Františka Xavera Hodáče.[2]
V roce 1919 dosáhl za mimořádné zásluhy v odbojové činnosti za světové války 32. stupeň Skotského ritu v organizaci Svobodných zednářů.[3] Za první světové války byl zvláštním důvěrníkem Maffie.
V meziválečném období patřil do okruhu časopisu Demokratický střed. Účastnil se porad v Národním klubu v Celetné ulici v Praze. Zastupoval zájmy finančníka Jaroslava Preisse.[4]
V parlamentních volbách v roce 1925 byl zvolen poslancem Národního shromáždění.[5] Mandátu se ale roku 1926 vzdal. Jako náhradník za něj nastoupil poslanec Josef Kvasnička.[6] Zastával v letech 1925-1926 post ministra průmyslu, obchodu a živností v druhé vládě Antonína Švehly.
Profesí byl podle údajů k roku 1925 ministrem, bytem v Praze.[7]
V letech 1926–1938 byl ředitelem a v letech 1938–1945 vrchním ředitelem Živnostenské banky.[8] Právě nástup do vedení Živnobanky byl příčinou pro rezignaci na poslanecký mandát.[4]
V roce 1944 se stal členem výboru pronacistické České Ligy proti bolševismu.[9]
Po roce 1948 byl loajální ke komunistickému režimu. V roce 1954 veřejně vystoupil proti militarizaci Západního Německa.[10]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c KOLÁŘ, František: Politická elita meziválečného Československa 1918-1938, 1998, s. 47. [online]. google.cz [cit. 2014-12-16]. Dostupné online.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 604.
- ↑ Z historie Nejvyšší Rady 33º pro Českou republiku. [online]. supremecouncil-czech.cz [cit. 2015-01-15]. Dostupné online.
- ↑ a b Nebyli jsme první. Demokratický střed za I. republiky [online]. demokratickystred.cz [cit. 2015-01-15]. Dostupné online.
- ↑ Jan Dvořáček [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-03]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-03]. Dostupné online.
- ↑ 1. schůze, přípis volebního soudu, ověření mandátů [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-03]. Dostupné online.
- ↑ OPOČENSKÝ, Jan: Válečné deníky Jana Opočenského, 2001, s. 450. [online]. google.cz [cit. 2014-12-16]. Dostupné online.
- ↑ Výbor České ligy proti bolševismu. Moravský večerník. 1944-01-27, roč. 23, čís. 12, s. 1.
- ↑ Náš lid je pobouřen plány na obnovu wehrmacht. Rudé právo. Listopad 1954, roč. 35, čís. 320, s. 3. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 272.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 14. sešit : Dot-Dvo. Praha: Libri, 2011. 339-466 s. ISBN 978-80-7277-451-7. S. 462–463.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Dvořáček na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Dvořáček (ministr)
- Jan Dvořáček v Národním shromáždění roku 1926
