Branná
| Branná | |
|---|---|
.jpg) Panorama Branné od jihu | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Hanušovice |
| Obec s rozšířenou působností | Šumperk (správní obvod) |
| Okres | Šumperk |
| Kraj | Olomoucký |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°9′12″ s. š., 17°0′42″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 278 (2024)[1] |
| Rozloha | 14,56 km²[2] |
| Katastrální území | Branná u Šumperka |
| Nadmořská výška | 633 m n. m. |
| PSČ | 788 25 |
| Počet domů | 109 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Branná 23 788 25 Branná podatelna@branna.eu |
| Starosta | Ing. Martin Alexa |
| Oficiální web: www | |
  Branná | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 526169 |
| Kód části obce | 9440 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Branná (německy Goldenstein, do roku 1949 česky Kolštejn[4]) je obec ležící na říčce Branná v okrese Šumperk v Olomouckém kraji. Leží na okraji Hrubého Jeseníku. Žije zde 278[1] obyvatel a její katastrální území má rozlohu 1456 ha. Historické jádro obce je od roku 1992 městskou památkovou zónou.
Hlavní dopravní spojení představují silnice číslo 369 a železniční trať č. 292, které obec spojují s Hanušovicemi na jihozápadě a Jeseníkem patnáct kilometrů na severovýchodě. Dále 22 kilometrů jižně leží město Šumperk, 25 kilometrů východně město Vrbno pod Pradědem a 31 kilometrů jižně město Rýmařov.
Název
[editovat | editovat zdroj]Osada byla pojmenována podle sousedního hradu Goldenstein ("zlatý kámen"), jehož jméno odráželo skutečnost, že se v místě těžilo zlato. Ze zkráceného Goldstein se vyvinulo počeštěné Kolštejn (užívalo se vedle Goldštejn či - v 19. století - Kolštýn). Po druhé světové válce ves přejmenována podle říčky Branné.[5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1325. Od roku 1436 byla obec městečkem, jehož majitelé se ale poměrně často měnili. V 15. a 16. století vlastnil zdejší panství Zvolští ze Zvole, před rokem 1570 se dostal do rukou pánů ze Žerotína. V roce 1581 ho pak koupili Bruntálští z Vrbna, kteří ho drželi do roku 1614. Poté bylo panství prodáno evangelíku Hanuši Petřvaldskému z Petřvaldu, po jehož smrti v roce 1621 bylo panství kvůli účasti na stavovském povstání zkonfiskováno a dáno Karlu, knížeti z Lichtenštejna. Lichtenštejnové zde pak panovali až do velké zemské správní reformy v polovině 19. století.
Od roku 1890 do poloviny 20. století byla Branná městem a v roce 1930 měla přes tisíc obyvatel (samotný Kolštejn 1010 obyvatel), včetně všech připojených osad 1331 obyvatel, převážně německé národnosti (v roce 1921 se k české národnosti hlásily pouze 2 % obyvatel města). Po skončení druhé světové války došlo k vyhnání velké části zdejších obyvatel, v obci zůstalo pouze 421 osob. Po roce 1989 dosud (prosinec 2022) status města nebyl obnoven.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 274 | 1 460 | 1 428 | 1 375 | 1 432 | 1 246 | 1 331 | 521 | 525 | 454 | 430 | 399 | 375 | 285 | 272 |
| Počet domů | 188 | 191 | 221 | 210 | 222 | 219 | 232 | 183 | 107 | 96 | 90 | 92 | 99 | 101 | 109 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Od 1. července 1975 do 23. listopadu 1990 k obci patřil Šléglov.[8]
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Vlajka byla obci udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 13. února 1996.[9]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]V katastru obce jsou evidovány tyto kulturní památky:[10]
- Komplex zámku se zříceninou hradu Kolštejn – renesanční komplex budov, tvořící urbanistický celek s bývalým fojtstvím a farním kostelem. V současné době (2014) je v rekonstrukci a veřejnosti nepřístupný. Jeho součástí jsou:
- horní hrad - zbytky gotického hradu z 2. poloviny 14. století (první zmínka 1325)
- střední renesanční palác – jednopatrová stavba z let 1570–1580
- dolní renesanční palác – jednopatrová stavba s dvoupatrovou věží a přízemní jižní částí
- vnější portál dolního renesančního paláce – pískovcový z roku 1597, s reliéfy Bruntálských z Vrbna a Hoffmanů z Grunpuchu
- vnitřní portál dolního renesančního paláce – pískovcový z doby po roce 1615, s bosáží a erby pánů z Petřvaldu a Ulerstofenů z Němčího
- hradní most – fragment mostu přes bývalý vodní příkop ze 16. století
- Kostel Archanděla Michaela – renesanční kostel z let 1612–1614, upravený před polovinou 18. století; k areálu patří dále:
- socha sv. Jana Nepomuckého – ve výklenku zdi závěru kostela, datovaná do roku 1733
- sousoší Piety – před závěrem kostela, lidová kamenická práce z roku 1663
- budova fary – klasicistní z roku 1784
- Fojtství čp. 14 – renesanční stavba z konce 16. století
- Hřbitovní kaple se zvonicí – drobná zlidovělá architektura z roku 1810
- Chalupa se stodolou čp. 75 – dvojdílná dřevěná srubová architektura s pavlačí z 19. století
- Dům čp. 86 – zemědělská usedlost z poloviny 19. století, na kraji obce u potoka
- Boží muka u silnice na Vikantice – barokní pilířová z roku 1762
- Kašna s plastikou Hygie na náměstí – z roku 1866, litinová plastika je z roku 1901
- Vodní mlýn čp. 97 a část zaklenutého potoka
- Muzeum vodárenství a vodárna na nádraží Branná
Pod obcí se nalézá mariánský pramen, který býval v minulosti cílem procesí.[11] Související kostel byl brzy po přestavbě zrušen za josefínských reforem.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Panorama Branné z vyhlídky nad Předním Alojzovem -
Budova fojtství na náměstí -
Radnice (1905–1906) na náměstí -
Místní část Přední Alojzov s dochovanou lidovou architekturou -
Městská památková zóna, č. p. 188 -
náves v Branné, malba Heinricha Dreschera, 1891 -
Radnice -
-
Zámek Branná (hrad Kolštejn) -
Objekt StM-S 52
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 962 s. S. 416.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 563. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
- ↑ Udělené symboly – Branná [online]. 1996-02-13 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ PERŮTKA, M. (red.). Seznam nemovitých kulturních památek okresu Šumperk. Olomouc: Památkový ústav v Olomouci a OÚ Šumperk, 1994. ISBN 80-901473-5-6.
- ↑ Archivovaná kopie. www.branna.eu [online]. [cit. 2016-07-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-07-14.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl I.; Praha, 1996; s. 228–232 (heslo Branná) ISBN 80-85983-13-3
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Branná na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Branná v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Památky v Branné a okolí na krasnecesko.cz
