Ferdinand Laub
| Ferdinand Laub | |
|---|---|
 Ferdinand Laub | |
| Základní informace | |
| Narození | 19. ledna 1832 Praha-Malá Strana, Čechy  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 17. března 1875 (ve věku 43 let) Gries-Quirein  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov |
| Žánry | klasická hudba |
| Povolání | hudební skladatel, hudební pedagog, houslista a koncertní mistr |
| Nástroje | housle |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ferdinand Antonín Laub (19. ledna 1832 Praha-Malá Strana[1] – 17. března 1875 Gries-Quirein, Itálie) byl český houslista a hudební skladatel 19. století.
Životopis
Narodil se v Praze na Újezdě; jeho otec, Erasmus Laub, byl známý učitel hudby a houslista. Ferdinand vystupoval poprvé ve věku šesti let v hostinci U Doušů na Václavském náměstí. První samostatný koncert měl 27. února 1842. Studoval na pražské konzervatoři; při jeho absolventském koncertu ve Stavovském divadle byli přítomni Hector Berlioz a Ferenc Liszt. Berlioz byl jeho hrou nadšen a Lauba poté pozval do Paříže. Později Laub hrál na koncertech ve Vídni, mj. císaři Ferdinandu Dobrotivému a po dva roky působil jako sólista divadelního orchestru. Roku 1851 hrál na první Světové výstavě a poté byl oslavován jako virtuóz.
V letech 1853 až 1857 působil na podnět F. Liszta jako koncertní mistr ve Výmaru. Ze zdravotních důvodů (dýchací obtíže) však musel podstoupit léčení v Mariánských Lázních. V letech 1857 až 1865 podnikl řadu koncertních turné - hrál v Praze, Dánsku, Vídni, Petrohradu, Německu, Belgii, Francii, Nizozemí, Norsku a Švédsku. V Göteborgu se roku 1860 setkal s Bedřichem Smetanou a společně s ním uspořádal dva koncerty.
Roku 1863 byl jmenován rakouským komorním virtuózem jako nástupce Josefa Maysedera. O tři roky později, roku 1866 získal místo profesora na moskevské konzervatoři. Petr Iljič Čajkovskij jej označil za největšího houslistu své doby a věnoval mu svůj třetí smyčcový kvartet č. 2 F Dur.
Ze zdravotních důvodů však Laub musel svoje povinnosti v Moskvě opustit. Po neúspěšném léčení v Karlových Varech odcestoval do lázní v Meranu, zemřel však po cestě v Griesu. Jeho ostatky byly nejprve uloženy na Olšanských hřbitovech, později byly přeneseny na vyšehradský hřbitov.
Památku Ferdinanda Lauba připomíná deska nedaleko místa jeho narození v Praze na Újezdě, v blízké Seminářské zahradě pak stojí jeho socha, dílo Vojtěcha Sapíka z roku 1913, přenesené sem roku 1950 z Křivoklátu. Po Ferdinandu Laubovi je pojmenována ulice v Praze 3 u náměstí Jiřího z Poděbrad.
Mezi jeho vzdálené příbuzné patří generál Alois Laub.
Literatura
- Československý hudební slovník osob a institucí I. (A–L), 1963, Státní hudební vydavatelství, Praha
- Bohuslav Šich: Ferdinand Laub, Praha 1951
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ferdinand Laub na Wikimedia Commons 
Autor Ferdinand Laub ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ferdinand Laub
- Volně přístupné partitury děl od F. Lauba v projektu IMSLP
- Toulky českou minulostí, 903. schůzka: Zuřivý Čech
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ferdinand Laub na německé Wikipedii.
