Elizabeth Taylorová

Šablona:Infobox Herec Elizabeth Taylorová zvaná též Liz Taylorová, celým rodným jménem Elizabeth Rosemond Taylorová (27. února 1932 Hampstead, Londýn, Velká Británie – 23. března 2011 Los Angeles, Kalifornie, USA) byla americká herečka a vývojářka voňavek a parfémů, jedna z velkých hollywoodských hvězd stříbrného plátna 20. století, dvojnásobná držitelka ceny Americké filmové akademie Oscar, která se stala jedním z filmových sex-symbolů své doby.

Pocházela z americké rodiny, která před druhou světovou válkou trvale žila v Londýně. Od útlého dětství se učila tancovat. Již ve věku devíti let se poprvé objevila ve filmu. V roce 1943 uzavřela svoji první smlouvu se společnosti Metro-Goldwyn-Mayer, kde se stala dětskou filmovou hvězdou 40. let 20. století.

Mezi její nejznámější filmové role patří dvoudílný velkofilm Kleopatra z roku 1963, kde si zahrála společně s Rexem Harrisonem a svým pozdějším manželem Richardem Burtonem či snímek Zkrocení zlé ženy natočený na motivy stejnojmenné divadelní hry Williama Shakespeara. Za umělecky nejhodnotnější jsou považovány její snímky Telefon Butterfield 8 z roku 1960 a Kdo se bojí Virginie Woolfové? z roku 1966, za něž byla oceněna Oscarem.

Byla celkem osmkrát vdaná, z toho dvakrát s Richardem Burtonem.

Úspěšně vyvinula řadu parfémů a voňavek.

Dětství

Narodila se jako na předměstí Londýna 27. února 1932, ale oba její rodiče (Francis Taylor a Sara Viola Warmbrodtová) byli rodilými Američany. Do školy pro nejmenší začala chodit ještě v Anglii, ale když v roce 1939 rodina Taylorových uprchla z Evropy, Liz i její starší bratr Howard pokračovali ve školní docházce v Kalifornii. Zde si Francis otevřel galerii s obrazy.

Soukromí

V době jejího dospívání se o ni začala zajímat média, což se projevovalo zejména spekulacemi o zásnubách s mnoha známými lidmi. Prvním z nich byl Glen Davis. Skutečným prvním snoubencem byl až William Pawley ml., se kterým se zasnoubila v červnu 1949. Na podzim téhož roku bylo ale zrušeno. Na novinové články o druhém zrušeném zasnoubení a střídání mužů reagovala slovy: „Kdybych byla taková, jak mě vylíčili, nenáviděla bych se.“

V květnu 1950 se konala velkolepá svatba, při níž se stala chotí o 5 let staršího Nicka Hiltona, dědice hotelových sítí. O tom to sňatku jeden z jejích přátel prohlásil: „Matka Elizabeth nepřipravila na manželstvím s bohatým frackem, který jednal po svém -to nebylo ve scénáři.“ A sama Liz: „Opravdu jsem si myslela, že k manželství stačí bílá chaloupka a nadýchaná zástěra.“ Ke svému soukromí dodala: „Jiní mladí lidé se klidně můžou hádat. Jenže než my se stačíme políbit a usmířit, už jsou toho plné noviny.“

V lednu 1951 proběhl rozvod, majetková vyrovnání (především o svatební dary) trvala o několik měsíců déle. V únoru 1952 se Liz v Anglii provdala za anglického herce Michaela Wildinga, o 19 let staršího. 6. ledna se jim narodil první potomek, pojmenovaný Michael Howard Wilding. Druhého syna Christophera Edwarda Wildinga porodila Liz 27.2.1955 na své narozeniny. Oba porody proběhly císařským řezem.

V lednu 1957 se Elizabeth s Wildingem rozvedla, několik dní na to se stala ženou Mikea Todda, oba úřední akty proběhly v Mexiku. 6. srpna 1957 se jim předčasně narodila dcerka Elizabeth Frances, nazývaná Liza. 23. 5. 1958 při leteckém neštěstí zahynul Mike Todd. Z této ztráty se dlouho vzpamatovávala, hrozilo, že spáchá sebevraždu. Žal se snažila překonal prací na filmu Kočka na rozpálené plechové střeše, ale s vyrovnáním se situací jí skutečně pomohl až Mikeův přítel a svědek ze svatby Eddie Fisher. Ten se stal Elizabethiným manželem 12. května 1959 a Liz kvůli němu konvertovala k judaismu.
Při natáčení Kleopatry se potkala se ženatým Richardem Burtonem. Oba se kvůli svému vztahu rozvedli a v březnu 1964 slavili svatbu. Přibližně v době aféry kolem rozvodu s Fisherem se jí podařilo adoptovat postiženou Mariu. V roce 1968 prodělala gynekologickou operaci, po které již nemohla otěhotnět.

V červnu 1974 byli rozvedeni, v říjnu 1975 se znovu vzali, zejména proto, že ani jeden z nich nechtěl být sám. Richard na tom nebyl zdravotně nejlépe. Tento sňatek vydržel pouze několik měsíců, Richard se znovu oženil a Lizininým dalším manželem se stal v prosinci 76 budoucí senátor John Warner. Zúčastnila se jeho volební kampaně. V listopadu 1982 se ale rozvedli.

Během svého života podstoupila několik odtučňovacích kúr v lázních.

Kariéra

Během cesty lodí do Ameriky navštívila poprvé kino, konkrétně šlo o film Malá princezna se Shirley Temple. Začala také zářit jako dětská hvězda.

Sara v mládí získala divadelní zkušenosti a proto obě děti prosazovala jako herce. Její první smlouva s filmovou společností, Universal Pictures, z dubna 1941 měla být na 7 let. Do roka byla ale zrušena ze strany společnosti, protože zřejmě nenašli vhodnou roli. Z dřívějších vyjednávání si ji pamatoval Benny Thau a na podzim 1942 ji MGM nabídlo smlouvu. Ve filmu Lassie se vrací nahardila herečku Marii Flynn. V malých roličkách se objevila ve filmech Jana Eyrová, sirotek lowoodský a Bílé útesy doverské, než vytvořila hlavní roli ve snímku O velkou cenu, který měl premiéru o Vánocích 1944.

V té době již nenavštěvovala klasickou školu, ale učila se mezi záběry s pedagogickým dozorem studia MGM. Život Liz neurčovalo jen studio, ale i rodiče. Znát byl výrazný vliv matky na výběr rolí, oblečení i pravidelný doprovod na natáčení. Také Sara byla řádné placeným zaměstnancem studia jako její matka.

V roce 1945 vyšla autobiografická dětská knížka Hryzálek a já, jejíž autorství je připisováno Elizabeth, kde jsou hlavními postavami dívka a její veverčí kamarád.

Londýnský tisk Sundey Pictorial o ní napsal: „Elizabeth Taylor je živým argumentem proti zaměstnávání dětí u filmu.“ Světovou hvězdu udělal z Liz snímek Místo na výsluní, upravená verze Dreiserovy Americké tragédie, kterým měl premiéru na podzim 1951. Montgomery Clift, který zde hrál jejího partnera, se stal Elizabethiným věrným přítelem. „Znám jen dva herce (Montgomery Clift a Richard Burton), s nimiž se cítím téměř fyzicky srostlá, jakoby pupeční šňůrou, elektrizovaná a elektrizující,“ prohlásila Liz.

Během svých manželství se věnovala zejména mateřství, filmování odsunula stranou. Kvůli Lizininým zdravotním problémům (mimo jiné plicním obtížím a anémii) se natáčení filmu Kleopatra dlouho odkládalo. Zde potkala Richarda Burtova, pozdějšího manžela, se kterým natočila celkem 11 filmů.

V roce 1982 vystupovala na divadelních prknech i jinde.

Filmoví partneři

Filmovými partnery a partnerkami byli Peter Lawford (Bílé útesy doverské, Nevychovaná Julia, Malé ženy), Mickey Rooney (O velkou cenu), Janet Leigh (Malé ženy), Spencer Tracy (Otec nevěsty, Otcův malý úrok), Montgomery Clift (Místo na výsluní, Raintree County, Náhle minulého léta), Joan Fontaine (Ivanhoe), Rock Hudson (Gogant), James Dean (Gigant), Dennis Hopper (Gigant), Paul Newman (Kočka na rozpálené plechové střeše), Katharine Hepburn (Náhle minulého léta), Jiří Voskovec (Telefon Butterfiled 8), Richard Burton (Kleopatra, Velmi důležité osoby, Písečný ptáček, Kdo se bojí Virginie Woolfové?, Zkrocení zlé ženy, Komedianti, Doktor Faust, Bum!, Tisíc dnů s Annou, Hammersmith je venku, Pod mléčným lesem, Jeho rozvod, její rozvod), Rex Harrison (Kleopatra), Charles Bronson (Písečný ptáček), Michael York (Zkrocení zlé ženy), Marlon Brando (Odrazy ve zlatém oku), Mia Farrow (Tajný obřad), Robert Mitchum (Tajný obřad), Warren Beatty (Jediná herna ve městě), Michael Caine (Zee a spol.), Peter O'Toole (Pod mléčným lesem), Henry Fonda (Popeleční středa), Andy Warhol (Identikit), Jane Fonda (Modrý pták), Ava Gardner (Modrý pták), Burt Lancaster a Anthony Hopkins (Vítězství u Entebbe), Lesley-Anne Down (Malá noční hudba, seriál Sever a Jih), Jeff Bridges a Eli Wallach (Zimní zabíjení), Geraldine Chaplin a Angela Lansbury (Rozbité zrcadlo), Philippe Noiret (Mladý Toscanini).

Nejslavnější role

Mezi její nejvýraznější role patří Maggie v Kočce na rozpálené plechové střeše (1958), titulní role v Kleopatře (1963), Angela v Místě na výsluní (1952), dětská role Velvet ve filmu O velkou cenu (1944), Catherine v Náhle minulého léta (1959), Gloria v Telefon Butterfiled 8 (1960), Melissa v Kdo se bojí Virginie Woolf? (1966), zkrocená Kateřina ve Zkrocení zlé ženy (1967).

Filmografie, výběr

• 1943 Lassie se vrací
• 1944 Jana Eyrová (adaptace stejnojmenné knihy od Charlotte Brontëové)
• 1944 Bílé útesy doverské
• 1951 Quo vadis? (adaptace stejnojmenné knihy od Henryka Sienkiewicze)
• 1952 Ivanhoe (adaptace stejnojmenné knihy od sira Waltera Scotta)
• 1954 Sloní stezka
• 1958 Kočka na rozpálené plechové střeše (adaptace stejnojmenné divadelní hry od Tennessee Williamse, dílo oceněno Pulitzerovou cenou)
• 1960 Telefon Butterfield 8 (herecký výkon oceněn Oscarem)
• 1963 Kleopatra (film je inspirován životními osudy Kleopatry VII.)
• 1966 Kdo se bojí Virginie Woolfové? (adaptace stejnojmenné divadelní hry od Edwarda Albeeho, za herecký výkon oceněna Oscarem)
• 1967 Zkrocení zlé ženy (adaptace stejnojmenné divadelní hry od Williama Shakespeara)
• 1968 Tajný obřad
• 1969 Tisíc dnů s Annou
• 1973 Nespavost
• 1976 Modrý pták
• 1980 Rozbité zrcadlo

Odkazy

Galerie Elizabeth Taylorová na Wikimedia Commons

Literatura

Walker, Alexander: Elizabeth, X-EGEM, Praha, 1994

Externí odkazy

• (česky) Životopis
• (česky) Československá filmová databáze
• (česky) Osobnosti.cz
• (česky) Elizabeth Taylorová zemřela.