Ekonomika Izraele
| Ekonomika Izraele | |
|---|---|
 Finanční distrikt, Ramat Gan | |
| Měna | Nový izraelský šekel (NIS; ₪) |
| Fiskální období | kalendářní rok |
| Obchodní organizace | AIIB, BIS, CLS, EBRD, IADB, ICC, ISO, ITUC, OECD, OSN, WCO, WFTU, WTO. |
| Statistické údaje | |
| HDP | $286,840 mld (PPP 2014)[1] $305. 707 billion (nominal 2014)[1] |
| Změna HDP | 2,5% (2015 odhad.; 120.]]) |
| HDP na obyvatele | $35,833 (PPP; 2014 odhad) $38,004 (nominal; 2014 odhad)[1] |
| HDP podle sektorů | zemědělství: 2,5%, průmysl: 31,2%, služby: 64,7% (2011 odhad) |
| Inflace (CPI) | 0,5% (2014 odhad; 59.) |
| Míra chudoby | 21% (2014)[2] |
| Pracovní síla | 3,595 mil. (prosinec 2014 est.;[3]) |
| Pracovní síla podle sektorů | zemědělství: 2%, průmysl: 16%, služby: 82% (září 2008) |
| Nezaměstnanost | 4,9% (duben 2015; odhad 56.)[4] |
| Zahraničí | |
| Vývoz | $62,5 mld FOB (2011 odhad; 54.) |
| Dovoz | $70,62 mld FOB (2011 odhad; 47.) |
| Hrubý zahraniční dluh | $112 mld (31. 12 2011 odhad; 40.) |
| Veřejné finance | |
| Veřejný dluh | 69,6% HDP (2013 odhad; 28.) |
| Příjmy | $68.29 mld (2011 odhad) |
| Výdaje | $75.65 mld (2011 odhad) |
Izraelská ekonomika je technologicky vyspělou tržní ekonomikou s podstatnou, i když klesající, vládní účastí.[5] Izrael je závislý na dovozu ropy, obilí, surových surovin a vojenského zařízení.[5] Přes omezené přírodní zdroje Izrael za posledních dvacet let intenzivně rozvinul své zemědělské a průmyslové odvětví.[5] Dováží značné množství obilí, ale u ostatních zemědělských produktů je do značné míry soběstačný.[5] Zhruba polovinu vládního zahraničního dluhu tvoří půjčky od Spojených států, které jsou hlavním zdrojem hospodářské a vojenské pomoci.[5] Izraelský hrubý domácí produkt (HDP) mírně poklesl v letech 2001 až 2002 v důsledku druhé intifády a problémům v hi-tech odvětví, avšak od roku 2005 je v 5% růstu.[5] Růst ekonomiky byl v roce 2008 odhadován na 4,2 % a na jeho zpomalení měla vliv globální finanční krize.[5] Obezřetná vládní fiskální politika a strukturální reformy v posledních letech pomohly podpořit silné zahraniční investice, příjmy z daní a soukromá spotřeba pomáhá ekonomice v solidním růstu.[5]
Izrael má podepsanou dohodu o volném obchodu s Evropskou unií, Spojenými státy, státy EFTA, Tureckem, Mexikem, Kanadou, Jordánskem, Egyptem a od 18. prosince 2007 se stal první zemí mimo Latinskou Ameriku, která má podepsanou dohodu o volném obchodu se sdružením Mercosur.[6] V roce 2007 byl Izrael přizván do Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).[7]
Ekonomické indikátory
Hlavní ekonomické indikátory Izraele k 12. únoru 2009:[8]
- HDP: 185,714 miliard šekelů (3. čtvrtletí 2008)
- objem exportu: 3,177 miliard amerických dolarů
- objem importu: 3,411 miliard amerických dolarů
- průměrný měsíční příjem: 7790 šekelů (11/2008)
- nezaměstnanost: 5,9 % (3. čtvrtletí 2008)
Export a import
Mezi hlavní exportní komodity patří broušené diamanty, hi-tech vybavení, software, chemikálie, textilie a zemědělské produkty (ovoce a zelenina).[5] K roku 2007 byli hlavními exportními partnery Izraele Spojené státy (35 % exportu), Belgie (7,5 %) a Hong Kong (5,8 %).[5] Mezi hlavní komodity importu patří surové suroviny, vojenské vybavení, investiční zboží, surové diamanty, paliva, obilí a spotřební zboží.[5] K roku 2007 byli hlavními importními partnery Izraele Spojené státy (13,9 %), Belgie (7,9 %), Německo (6,2 %), Čína (6,1 %), Švýcarsko (5,1 %), Spojené království (4,7 %) a Itálie (4,1 %).[5]
Bankovní sektor
Bankovní sektor vznikal od počátku 20. století. V 50. letech vznikla Banka Izraele jako centrální banka. V 80. letech 20. století prošel bankovní sektor krizí. Sektoru komerčních bank dominují Banka Le'umi, Banka ha-Po'alim, Israel Discount Bank, Banka Mizrachi-Tfachot a First International Bank of Israel.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Economy of Israel na anglické Wikipedii. Šablona:CIA World Factbook
- ↑ a b c Report for Selected Countries and Subjects [online]. International Monetary Fund, April 2014 [cit. 2014-04-01]. Dostupné online.
- ↑ Israel: a divided society [online]. 23 January 2013 [cit. 2013-01-23]. Dostupné online.
- ↑ {title}. www1.cbs.gov.il [online]. [cit. 15-06-2016]. Dostupné v archivu pořízeném dne 12-02-2015.
- ↑ Israel Central Bureau of Statistics [online]. [cit. 2015-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 27-05-2015.
- ↑ a b c d e f g h i j k l Izrael - Ekonomika [online]. Central Intelligence Agency [cit. 2009-02-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Israel signs free trade agreement with MERCOSUR [online]. Ministerstvo zahraničních věcí Státu Izrael [cit. 2009-02-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Israel invited to join the OECD [online]. Ynetnews, 2007-5-16 [cit. 2009-02-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Hlavní indikátory [online]. Izraelský centrální statistický úřad, 2009-2-12 [cit. 2009-02-14]. Dostupné online. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu ekonomika Izraele na Wikimedia Commons - (anglicky) Izraelský centrální statistický úřad - Hlavní ekonomické ukazatele (2003-2008)
- (česky) Ministerstvo zahraničních věcí ČR - Izrael: Ekonomická charakteristika země
- (česky) BusinessInfo.cz - Izrael
