Princezna Diana

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Diana Frances Spencer)
Skočit na: Navigace, Hledání
Diana
princezna z Walesu; vévodkyně z Rothesay
Otevření komunitního centra v Bristolu, květen 1987.
Otevření komunitního centra v Bristolu, květen 1987.
Narození 1.července 1961
Sandringham, Norfolk, Anglie
Úmrtí 31. srpna 1997 (ve věku 36 let)
Paříž, Francie
Příčina úmrtí Silniční dopravní nehoda
Nábož. vyznání Anglikánská církev
Manžel Charles, princ z Walesu
Děti princ Harry a Princ William, vévoda z Cambridge
Rodiče John Spencer a Frances Shand Kydd
Podpis
Diana - podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Diana, princezna z Walesu, rodným jménem Diana Frances Spencerová, známá jen jako princezna Diana, (1. července 1961 Sandringham31. srpna 1997 Paříž) byla první manželkou následníka britského trůnu prince Charlese a matkou jeho dvou synů. Po svém rozvodu se soustředila na charitativní práci pro Červený kříž a zejména na boj proti AIDS a pozemním minám. Ve své době patřila mezi nejznámější a nejpopulárnější světové osobnosti. Spolu se svým tehdejším přítelem Dodim al-Fayedem zahynula při automobilové nehodě, jejíž příčiny se později staly předmětem spekulací a konspiračních teorií.

Život[editovat | editovat zdroj]

Dětství[editovat | editovat zdroj]

Diana Frances Spencerová se narodila 1. července 1961 v aristokratické rodině. Její otec se jmenoval John Spencer a matka Frances Rocheová, později Spencer. Vyrůstala se svými sourozenci v Park House na sandringhamském statku. Byla pokřtěná farářem a bývalým biskupem Percym Herbertem.

Dianu těžce zasáhl rozvod rodičů v roce 1969. Ona, její bratr a dvě sestry byli svěřeni do otcovy péče. I přesto, že si oba rodiče našli nové partnery, Diana si zachovala k oběma velmi vřelý vztah. V roce 1975 se její otec stal osmým hrabětem Spencerem po smrti dědečka Alberta Spencera, a proto se její titul změnil na Lady Diana Spencerová (do té doby směla používat titul ctihodná Diana Spencer).

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Diana studovala v Riddlesworth Hall v Norfolku a poté ve West Heath Girls' School v Sevenoaksu, kde byla považována za podprůměrnou studentku. Nezvládla zkoušky, a tak v roce 1977 opustila West Heath a navštěvovala institut Alpin Videmanette, což byla soukromá dívčí škola v Rougemont ve Švýcarsku. Nikdy nevynikala v učení, ale ve West Heath v Kentu v roce 1977 byla odměněna speciální cenou za svojí práci (službu). Byla popisována jako dívka, která ví, co je potřeba udělat, a dělá to, jak si myslí, že je to správně.

Když se vrátila ze Švýcarska do Londýna, krátkodobě tam pracovala jako chůva a vychovatelka, předtím než se stala učitelkou v mateřské škole. Diana byla talentovaná amatérská zpěvačka, vynikala ve sportu a údajně toužila být tanečnicí.

Svatba[editovat | editovat zdroj]

Diana a její sourozenci vyrůstali v domě svého otce na královských statcích v Sandringhamu a v rodinném domě svého otce v Althorpu. Znala královskou rodinu od raného věku. S Charlesovými mladšími bratry Edwardem a Andrewem si v dětství hrála.

Milostný život prince Charlese byl vždy předmětem spekulací v tisku. Ohledně jeho budoucí manželky na něj byl kladen požadavek, aby jeho nevěsta byla členkou anglikánské církve. Jeho prastrýc hrabě Louis Mountbatten, který byl zavražděn v roce 1979, mu dal radu, aby se oženil s nevinnou mladou dívkou, která k němu bude vzhlížet. Aby získal souhlas své rodiny, očekávalo se, že jeho nevěsta bude mít královský nebo šlechtický původ. Zdálo se, že Diana splňuje všechny podmínky.

Diana a Charles spolu začali chodit v roce 1980 a ze začátku byl jejich vztah utajován před médii. Ale brzy kamery a foťáky zachytily „Shy Di“ (plachou Dianu), která ve svých 19 letech okouzlila celý svět svou krásou a nevinností. Charles ji požádal o ruku v únoru roku 1981. Zásnubní fotografie ukazující usmívající se pár a Dianu ukazujíc svůj prsten – 18karátový safír vykládaný diamanty se staly velmi populárními. Svatba se konala v katedrále sv. Pavla 29. července 1981. Svatební cestu Charles s Dianou strávili v Hampshire a poté na královské jachtě Britannia ve Středozemním moři. Vztah prince a princezny se stal téměř veřejným vlastnictvím.

Dědicové trůnu[editovat | editovat zdroj]

Královský pár nenechal veřejnost dlouho čekat na oznámení, že čekají nástupce trůnu. Diana porodila Williama Arthura Philipa Louise 21. června 1982, méně než rok po jejich svatbě. O dva roky později, 15. září 1984, uviděl světlo světa druhý syn princ Henry (Henry Charles Albert David). Byla velmi oddanou matkou a pokoušela se vystavit své syny také životu mimo palác.

Objevily se ovšem spekulace, že biologickým otcem Harryho je major James Hewitt, instruktor jízdy a milenec lady Diany. Major a Diana se poznali v roce 1981; třebaže Diana tvrdila, že jejich románek započal až v roce 1987, jsou tvrzení, že začal již nedlouho po seznámení. Ať tak či tak, Hewit se dal slyšet, že rezavé vlasy Harryho jsou stejné jako jeho; lidé tvrdí, že jsou si podobni.

Lady Diana ve společnosti[editovat | editovat zdroj]

Princezna Diana na Filmovém festivalu v Cannes, 1987.

Diana poctivě plnila povinnosti královského života s úctou, která povzbuzovala královskou rodinu. Diana ve skutečnosti vypadala, že si užívá stříhání stužek a sbírání peněz pro charitu. Rozdávala teplo a zájem přímým a upřímným způsobem jak chudým lidem, tak celým davům. Diana vysoká, štíhlá a okouzlující si užívala moderního oblékání a nosila nejnovější britskou módu. Její fotografie se staly na veřejnosti velmi populární, protože zobrazovaly vzor moderního člena královské rodiny.

Krize a rozvod s princem Charlesem[editovat | editovat zdroj]

Ve druhé polovině 80. let se však začaly mezi Dianou a Charlesem objevovat problémy a jejich vztah dostával trhliny. Jejich záliby se lišily. Charlesovou vášní byli koně, zahradničení a architektura. Diana milovala popovou hudbu, přepychové oblečení a drby. Kolem roku 1986 začal Charles znovu navštěvovat svou starou lásku Camillu Parker Bowlesovou, zatímco Diana trpěla bulimií a dokonce se pokusila o sebevraždu. Charles a Diana se i přesto objevovali na veřejnosti spolu, ale osobní život žili každý svůj vlastní. Zvěsti o nesouladu páru se rychle staly oficiálními, když 9. prosince 1992 tehdejší předseda vlády John Major oznámil parlamentu, že Charles a Diana žijí odděleně. Po dlouhém řízení byli rozvedeni dne 28. srpna 1996. I po rozvodu však Diana oficiálně zůstávala členkou královské rodiny jako matka budoucího následníka trůnu.

Služba ostatním lidem[editovat | editovat zdroj]

Od zasnoubení s princem Charlesem v roce 1981 až do své smrtelné automobilové havárie v roce 1997 byla Diana jednou z nejznámějších žen po celém světě. Během svého života byla často označována za nejvíce fotografovanou osobu na zemi. Po rozvodu s Charlesem Diana usilovala o vytvoření svého nového veřejného postavení a působení. Bojovala proti nášlapným minám, navštívila Bosnu a Angolu a také pokračovala ve své práci v organizaci na pomoc lidem postiženým AIDS a v charitách pro děti.

Charitativní činnost[editovat | editovat zdroj]

Lady Diana navštěvovala nemocnice, utěšovala nemocné a převzala ochranu nad několika charitativními organizacemi. Diana také zorganizovala veřejnou dražbu 79 oděvů posbíraných za celých 15 let, které prožila po boku prince Charlese; veškerý výtěžek pak věnovala charitě.

Minová pole[editovat | editovat zdroj]

V lednu roku 1997 navštívila Angolu, kde sloužila u mezinárodního červeného kříže jako VIP dobrovolník. Šla na návštěvu do nemocnice k lidem, kteří přežili výbuch nášlapné miny, účastnila se projektu „uvědomění si nebezpečnosti min okolo domovů a vesnic“.

V srpnu 1997 odjela do Bosny a celým světem proletěla fotografie princezny ve vojenské bundě a helmě, procházející se po minovém poli. Její zájem o miny byl zaměřen převážně na zranění jimi způsobená, a to nejvíce na dětech, která stále přibývají, i když válka už dávno skončila.

Princeznina snaha ovlivnila v lednu 2005 Organizaci spojených národů (OSN) , která vehementně apelovala na národy jako producenty velkého množství min. Čína, Indie, Jižní Korea, Pákistán, Rusko i USA avšak nepodepsaly Ottawskou smlouvu, která zakazuje výrobu a užití protipěchotních min.

AIDS[editovat | editovat zdroj]

Další fotkou, která obletěla svět v dubnu roku 1987, byla Lady Diana sedící na posteli člověka nakaženého virem HIV a hladící mu ruku. Chtěla tak ukázat světu, že tito lidé si nezaslouží žádnou izolaci a opovržení, ale soucit a vlídnost ostatních. Zároveň tak dala trpícím naději na lepší život i s nemocí a podařilo se jí změnit názor a pohled veřejnosti. Diana podnikala také tajné návštěvy v nemocnicích u smrtelně nakažených pacientů AIDS. Tyto výlety byly médiím skryty.

Dianina smrt[editovat | editovat zdroj]

Pozdě v noci 30. srpna 1997 opustila se svým milencem Dodim Al-Fayedem hotel Ritz v Palace Vendome v Paříži a snažila se uniknout devíti francouzským novinářům, kteří ji pronásledovali. Krátce po půlnoci v neděli 31. srpna vjelo auto do tunelu poblíž Place de l´Alma. Řidič jel při útěku bulvárním novinářům rychlostí 95–110 km/h, čímž překročil povolenou rychlost. Automobil značky Mercedes (Třída S, model w140) narazil do zdi na pravé straně, odrazil se a čelně narazil do třináctého z pilířů, který podpíral střechu tunelu.

Dodi al Fayed a Henri Paul byli mrtví hned na místě nehody. Lady Diana ležela uvězněná pod troskami auta. Poté, co ji záchranáři stabilizovali a odvezli do nemocnice, se zjistilo, že její zranění jsou příliš rozsáhlá. Její srdce bylo přemístěno z levé na pravou stranu hrudníku s rozřízlou plicní tepnou. I přes operaci museli lékaři nakonec konstatovat Dianinu smrt.

Lionel Jospin (francouzský premiér), Bernadette Chirac (manželka prezidenta Jacquese Chiraca) a Bernard Kouchner přišli vzdát princezně poslední poklonu. Do Anglie tělo převezl princ Charles a Dianiny dvě sestry.

Pohřeb a místo posledního odpočinku[editovat | editovat zdroj]

Dianina smrt byla provázena neobyčejně hlubokým a rozsáhlým smutkem celého světa. Pohřeb se konal 6. září ve Westminsterském opatství.

Na její pohřeb přišly truchlit tři miliony lidí nejen z Londýna a poslední rozloučení sledovalo dvě a půl miliardy diváků ve 187 státech. Více než milion kytic bylo přineseno a položeno před práh Kensingtonského paláce. Elton John také přetextoval svou baladu „Svíce ve větru“ a věnoval ji zesnulé. Nad vjezdem do tunelu, kde Diana zemřela, je postaven památník Plamen svobody (The Flame of Liberty).

Diana je pohřbena v Althorp Park, ve svém domově v Northamptonshire, na malém ostrůvku uprostřed jezera známém jako The Oval. Cestu k jezírku lemuje 36 dubů, podle jejího věku v době smrti. Místo stráží čtyři černé labutě. Blízko také stojí starobylé arboretum, které chrání před sluncem stromy zasazené princem Williamem, princem Harrym, dalšími členy rodiny i princeznou samotnou.

Tituly a oslovení[editovat | editovat zdroj]

  • 1961–1975: Diana Frances Spencer
  • 1975–1981: Lady Diana Frances Spencer
  • 1982–1996: Její královská Výsost Princezna z Walesu
  • 1996–1997: Diana, Princezna z Walesu

Ačkoli byla po své svatbě i rozvodu nejvíce známa jako Princezna Diana, formálně nikdy nebyla takto oslovována, protože pouze ženy, které se jako princezny narodily, mohou tento titul mít před rodným jménem (např. Princezna Anne). Po rozvodu ji náleželo oslovení Diana, Princezna z Walesu; v době manželství byla v úplnosti titulována jako Její královská výsost Princezna z Walesu a Hraběnka z Chesteru, Vévodkyně z Cornwallu, Vévodkyně z Rothesay, Hraběnka z Carricku, Baronka z Renfrew, Paní Ostrovů, Princezna Skotská (což byla obdoba titulů jejího manžela).


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]