Cornštejn
| Hrad Cornštejn | |
 Pohled od jihovýchodu |
|
| Základní informace | |
|---|---|
| Země |  Česko |
| Vystavěn | počátek 14. století |
| Sloh | gotický |
| Účel | rodové sídlo, vojenská pevnost |
| Původní majitel | Bítovští z Lichtenburka |
| Současný majitel | Jihomoravský kraj |
| Zeměpisné souřadnice | 48° 56′ 3″ s. š., 15° 42′ 55″ v. d. |
 Cornštejn, Česko
|
|
Cornštejn (něm. Zornstein) je zřícenina lichtenburského hradu nacházející se na katastrálním území Bítov, asi 8 km severozápadně od města Vranov nad Dyjí v okrese Znojmo na Moravě. Německý původ jména hradu značí hněv (Zorn) a kamenný hrad (Stein). V roce 2008 byl hrad v anketě čtenářů MF DNES a iDNES.cz vybrán jako nejromantičtější místo na jižní Moravě.[1]
Hrad stojí na vysoké skalnaté šíji mohutného říčního ostrohu řeky Dyje, nedaleko ústí Želetavky, půldruhý kilometr JV od hradu Bítov. Říční údolí pod hradem je z části zatopeno Vranovskou přehradou. Svahy v okolí hradu Cornštejn, porostlé teplomilnou lesostepní vegetací, jsou chráněny jako přírodní rezervace o rozloze 18,6 ha.
Obsah |
Historie[editovat]
Původně zeměpanské území náleželo k hradu Bítovu, koncem 13. století však přešlo jako trvalá zástava do rukou mocného českého šlechtice Rajmunda z Lichtenburka. Ten nechal také někdy ve 20. letech 14. století se souhlasem krále Jana Lucemburského postavit hrad Cornštejn. Nový hrad posílil obranu Bítova, neboť téměř dokonale chránil příjezdovou cestu z Rakous a od vranovského hradu. Posloužil také jako další rezidence pro četné potomstvo Raimundova rodu. První písemná zpráva o hradu pochází z 31. května roku 1343, a to z listiny moravského markraběte Karla, podle níž směli synové Raimunda z Lichtenberka Smil a Čeněk rozdělit bítovské léno s hrady Bítovem a Cornštejnem na tři díly.[2]
V polovině 14. století vznikl o hrad spor mezi Lichtenburky a pány z Jindřichova Hradce a na Telči. Lichtenburkové však hrad uhájili. Roku 1422 se hrad pokoušeli dobýt husité. Patrně neúspěšně. Největší rozkvět hrad zažil v 2. třetině 15. století za Jana z Lichtenburka a Cornštejna, nejvyššího komorníka zemského soudu v Olomouci. Jeho syn Hynek se pak zapsal dokonce do dějin mezinárodní politiky. Odmítl přísahat věrnost králi Jiřímu z Poděbrad a podporován římským papežem zahájil v roce 1463 otevřenou vzpouru.[3] Hrad byl obléhán 11 měsíců moravským zemským vojskem, v okolí hradu tehdy útočníci vybudovali tři opevněné tábory. Silou však hrad dobyt nebyl, posádka se nakonec v červnu 1465 vzdala kvůli hladu. Hrad byl poté odbojnému Lichtenburkovi zkonfiskován a udělen jako svobodné zboží pánům Krajířům z Krajku. S Lichtenburky na Bítově se nicméně Krajířové neustále hašteřili, a tak nakonec kolem roku 1530 se hrad vrací koupí zpět do rukou Lichtenburků. Kvůli tureckému nebezpečí byl Cornštejn v roce 1542 ještě naposledy opevněn. Po vymření rodu v roce 1576 koupili Cornštejn Štrejnové ze Švarcenavy, kteří přestali sídlo udržovat. Když jej roku 1617 přebírali Jankovští z Vlašimi, byl hrad označen za pustý. Mezi dalšími majiteli se v novověku vystřídala hrabata z Daunu (1788) a naposledy Haasové z Hasenfelsu(1912). Na základě Benešových dekretů byl hrad v roce 1945 zestátněn. V roce 1987 byl hrad převeden do správy Jihomoravského muzea ve Znojmě, které je od roku 2003 příspěvkovou organizací Jihomoravského kraje.
Stavební vývoj[editovat]
Původně se jednalo nevelký hrad s patrovým palácem krytým od jihovýchodu vysokou štítovou zdí s ochozem a s nádvořím vymezeným vysokou okružní hradbou. V 2. polovině 14. stoleti byl hrad rozšířen o parkánový věnec hrazený nižší hradbou. V 1. třetině 15. století, za Jana z Lichtenburka a Cornštejna, byl rozšířen o dolní předhradí s hospodářskými a administrativními budovami a zesílenými vstupními branami s padacími mosty a jedním předbraním. V jádru hradu vyrostl tehdy nový reprezentativní dvoupatrový palác. Na blízkém návrší ("Na Baště") také vzniklo mohutné dřevěnohlinité předsunuté opevnění, které mělo zabránit palbě na hrad z nebezpečně krátké vzdálenosti. Po obléhání byl hrad v poslední třetině 15. století opraven a zmodernizován. Došlo k nástavbě starého paláce o druhé patro a k přestavbě hradní kaple. V sedle před hradem byla vybudována moderní předsunutá pevnůstka s dělostřeleckými komorami (patrně za Lipolta Krajíře z Krajku) a příhrádek s první hradní bránou. Poslední stavební úpravy se týkaly komplexu obytné věže a šesté brány se strážnicí. Ve výsledku měl Cornštejn celkem devět bran a zaujímal opevněnou plochu více než jednoho hektaru.
Zpřístupnění hradu veřejnosti[editovat]
Na dnešní podobě hradu se podepsala zejména rekonstrukce z let 1973-1979, kterou prováděl předchůdce dnešního Národního památkového ústavu v Brně. Rekonstrukce pokřivila celkový ráz hradu a naštěstí nebyla dokončena. V letech 1998-1999 provedlo Jihomoravské muzeum ve Znojmě nezbytné sanační práce v nedotčeném zbytku hradního areálu, a Cornštejn tak mohl být poprvé oficiálně zpřístupněn veřejnosti. Na přelomu let 2010/2011proběhly další stavební úpravy: vznikl zde nový objekt pokladny a občerstvení pro návštěvníky, obnoveny dřevěné ochozy na hradbách předsunuté pevnůstky včetně dělostřelecké bašty a schodiště do sklepení obou hradních paláců.[4]
Gallery[editovat]
-
Předsunuté opevnění Na Baště z poloviny 15. stol.
-
Sklepení nového paláce
-
Starý palác s částí parkánu od východu
-
Obytná věž a strážnice u šesté brány
-
Pohled z horní komnaty obytné věže směrem na jih ke Chmelnici a Farářce
-
Výhled z okénka nového paláce na sever, na Horku
Reference[editovat]
- ↑ http://brno.idnes.cz/Brno-zpravy.aspx?c=A080622_170622_brno_taj
- ↑ Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae 7, p.347. http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&cat=3&bookid=68&page=351
- ↑ František Palacký, Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě, díl IV. Praha 1894.
- ↑ http://znojemsky.denik.cz/zpravy_region/cornstejn-laka-na-vyhlidky-i-sklepeni20110531.html
Jiří Kacetl - Roman Fila - David Molík: Cornštejn - podyjská pevnost. Znojmo 2011, ISBN 978-80-86974-06-4
Menclová, D.: Hrad Cornštejn. Brno 1964.
