Chlorid zlatitý
Šablona:Infobox Chemická sloučenina
Chlorid zlatitý je nejběžnější sloučeninou zlata. Má vzorec AuCl3. Z českého chemického názvosloví vyplývá, že je zlato v této sloučenině obsaženo na oxidačním čísle III+. Existují ještě dvě sloučeniny zlata s chlórem, chlorid zlatný a kyselina chlorozlatitá.
Příprava
Chlorid zlatitý se nejčastěji připravuje přímou chlorací čistého zlata za vysokých teplot:
2Au + 3Cl2 ––––> 2AuCl3
Vlastnosti
Bezvodý chlorid zlatitý se již za teploty okolo 160 °C rozkládá v chlorid zlatný. Touto reakcí se dá připravovat čisté zlato, protože chlorid zlatný se následně za teploty okolo 420 °C rozkládá na zlato a zpět na chlorid zlatitý:
AuCl3 ––––> AuCl + Cl2
3AuCl ––––> AuCl3 + 2Au
Reakcí s vodným roztokem kyseliny chlorovodíkové vzniká komplexní sloučenina nazývaná kyselina chlorozlatitá:
HCl (aq) + AuCl3 (aq) ––––> HAuCl4 (aq)
Obdobně probíhá reakce chloridu zlatitého s chloridy, produktem jsou poté příslušné chlorozlatitany.
Struktura molekuly
Chlorid zlatitý existuje, podobně jako bromid zlatitý, jako tzv. dimer. To znamená, že jeho molekula vypadá takto:
Použití
Chlorid zlatitý je nejběžnější chemickou sloučeninou zlata, pro přípravu ostatních sloučenin zlata bývá výchozí látkou. Připravuje se z něj např. komplexní sloučenina tetrakyanozlatitan draselný:
AuCl3 + 4KCN ––––> K[Au(CN)4] + 3KCl
Chlorozlatité soli, hlavně tetrachlorozlatitan sodný, vznikající reakcí chloridu zlatitého a chloridu sodného, se používají jako katalyzátor při reakcích.
Ve fotografii se používá jako tónovací lázeň.
Související články
Literatura
- VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.