Bruntálští z Vrbna

Bruntálští z Vrbna (z Wrbna) / Wrbna von Freudenthal
Země	Česko
Tituly	Říšský hrabě (1624);
Rok založení	1223
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bruntálští z Vrbna (též z Vrbna, později von Wrbna und Freudenthal) byl starý šlechtický rod původem ze Slezska připomínaný již ve 13. století. Během 16. století pronikli na severní Moravu, kde kromě Bruntálu vlastnili i řadu dalších významných sídel (Helfštýn, Hlučín) a zastávali vysoké zemské úřady. V roce 1624 získali hraběcí titul a později se usadili v Čechách (Hořovice). Také v Čechách zastávali úřady v zemské správě, později se uplatnili i ve vysokých dvorských funkcích ve Vídni a čtyři členové rodu získali Řád zlatého rouna. K nejvýznamnějším osobnostem rodu patří Rudolf (1761–1823), který na panství Hořovice podnítil rozvoj železářského průmyslu. Jeho potomkům do roku 1945 patřily velkostatky Jaroměřice nad Rokytnou a Holešov. Rod vymřel v roce 1976.

Dějiny rodu

Rodina pánů z Vrbna odvozovala svůj původ od Vrbna ve Slezsku a první doložené zmínky se datují k roku 1223, respektive 1241. Většího významu nabyli až počátkem 16. století, kdy do dědičného vlastnictví získali panství Bruntál (1506), od nějž také pochází rodové jméno. S Bruntálem získali rozsáhlé lesy a také doly na zlato a stříbro. Hynek starší Bruntálský (1534–1596) ve své kariéře dosáhl až na úřad moravského zemského hejtmana (1590–1594) a rostoucí prestiž rodu se promítla v rozsáhlé přestavbě bruntálského hradu na renesanční zámek. Bruntál navštívili císařové Rudolf II. a Matyáš, zastavil se tu i Fridrich Falcký. Hynek starší přestavoval i další získaná sídla (Branná, Náměšť) a zatížil tím rodové finance i pro příští generace.

Někteří členové rodu se aktivně zapojili do stavovského povstání v letech 1618–1620, což v následných konfiskacích přivodilo značné majetkové ztráty. Jiří Bruntálský (†1622) se v době povstání stal moravským nejvyšším sudím a po Bílé hoře zemřel ve vězení na Špilberku. Posmrtně mu byl zabaven rozsáhlý majetek (Lipník nad Bečvou, Helfštýn). Kmenové rodové panství Bruntál tehdy vlastnil Jan mladší (Hanuš) (1590–1642), který se v době povstání stal opavským zemským hejtmanem a jako odsouzenec pak odešel do exilu. I když v pobělohorských konfiskacích rod ztratil řadu velkých panství, jiní Bruntálští naopak na pobělohorské době profitovali a položili základy rodového bohatství až do 20. století.

Hraběcí hořovická větev

Na počátku nejvýznamnější rodové linie stál opavský hejtman Štěpán Bruntálský (†1567), který vlastnil Hlučín. Jeho potomci rozdělili rod dále na větev slezskou a českou. Ze slezské linie Jiří Štěpán (1615–1682) vynikl jako plukovník v třicetileté válce, v roce 1652 byl povýšen na hraběte a získal řadu statků na Moravě (Velké Heraltice, Lysice, Letovice). Z jeho potomstva Václav Albrecht (1656–1732) zdědil po vymření Berků z Dubé rozsáhlé panství Rychmburk ve východních Čechách, které však prodal, nadále ale vlastnil Velké Heraltice. Tato odnož zanikla smrtí jeho syna Karla Václava (1716–1757), který padl za sedmileté války v bitvě u Vratislavi.

Předkem jediné linie přežívající až do 20. století, označované jako hořovická, byl Václav (1589–1649), který zastával řadu úřadů v pobělohorské době a v roce 1624 získal titul říšského hraběte. Prodal sice Hlučín, ale mezitím koupil Fulnek a jako první z Bruntálských také získal majetek v Čechách. Jeho syn Jan František (1634–1705) díky spříznění s rodem Martiniců získal v Hořovice a postupně své aktivity přesunul do Čech, nakonec byl českým nejvyšším hofmistrem a nejvyšším kancléřem. Jeho potomci taktéž zastávali vysoké posty ve správě Českého království, během 18. století ale nakonec na několik generací zakotvili v nejvyšších úřadech u císařského dvora ve Vídni.

Hrabě Rudolf (1761–1823) proslul především jako průkopník průmyslového podnikání (železárny v Komárově), také on ale zastával vysoké posty u dvora. Jeho potomci nakonec Hořovice prodali (1852), významným ziskem bylo ale dědictví Holešova, které získali téhož roku. Rudolf (1831-1893) vyvinul značné úsilí o získání dědictví po vymřelém spřízněném rodu Kouniců, ale až jeho syn Rudolf Kristián (1864–1927) získal v roce 1897 Jaroměřice nad Rokytnou, o rok později mu byl přiznán nárok na užívání spojeného erbu a jména Vrbnů a Kouniců (1898; Wrbna-Kaunitz-Rietberg-Qustenberg und Freudenthal). Rudolf Kristián navíc posílil rodovou prestiž manželstvím s princeznou Elvírou Bavorskou (1868–1943), sestřenicí bavorského krále Ludvíka III.

Všechen majetek Bruntálských v Československu byl zkonfiskován v roce 1945, posledním potomkem rodu byl syn Rudolfa Kristiána hrabě Alfons (1892–1976), který uhořel při požáru svého domu v Mnichově. Jím rod vymřel.

Přehled majetku rodu

Branná (1581–1614)
Bruntál (1506–1621)
Frýdek–Místek (1584–1631)
Fulnek (1622–1788)
Helfštýn (1592–1622)
Hlučín (1542–1629)
Holešov (1852–1945)
Hořovice (1690–1852)
Jaroměřice nad Rokytnou (1897–1945)
Jince (1806–1852)
Letovice (1642–1664)
Krnsko (1726–1798)
Náměšť na Hané (1534–1600)
Paskov (1634–1690)
Studénka (1634–1722)
Štemplovec (1564–1617)
Velká Bystřice (1578–1610)
Velké Heraltice (1522–1600, 1668–1720, 1767–1840)

Významné osobnosti rodu

Jindřich (†1619), biskup vratislavský
Hynek starší (1534–1596), moravský zemský hejtman
Jan mladší (1590–1642), zemský hejtman v Opavsku
Jan František (1634–1705), Nejvyšší kancléř Českého království
Josef František (1675–1755), nejvyšší sudí Českého království
Václav Michal (1709–1755), nejvyšší sudí na Moravě
Eugen Václav (1728–1789), nejvyšší maršálek císařského dvora
Rudolf Jan (1761–1823), nejvyšší komorník císařského dvora
Eugen Dominik (1786–1848), nejvyšší štolba císařského dvora
Ladislav (1795–1849), c.k. polní podmaršál, velitel ve Veroně
Rudolf Eugen (1813–1883), místopředseda panské sněmovny
princezna Elvíra Bavorská, provdaná Bruntálská z Vrbna (1868–1943)

Galerie

Princezna Elvíra Bavorská, provdaná hraběnka Bruntálská z Vrbna
Zámek Fulnek, majetek rodu 1622–1788
Polní podmaršál Ladislav Bruntálský z Vrbna (1795–1849)
Zámek Bruntál
Hrabě Rudolf Kristián Vrbna-Kounic (1864–1927)
Zámek Velké Heraltice, rodové sídlo ve Slezsku v 17.–19. století

Erb

Původním erbem pánů z Vrbna byly tři zlaté lilie v modrém poli, v této podobě je doložen již v roce 1261. Podle rodové pověsti jeden člen ve službách francouzského krále zastřelil římského hejtmana Colonnu, a proto získal do erbu jako klenot prostřelený zlatý sloup (italsky colonna). Přímo do erbovního štítu se dostalo zlaté břevno, které dělilo štít na dvě poloviny, v každé z nich byly původní tři zlaté lilie.

Odkazy

Literatura

HALADA, Jan. Lexikon české šlechty : Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. 1. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Bruntálští z Vrbna, s. 26-27.
MAŠEK, Petr. Modrá krev. 3. upr. vyd. Praha: Mladá fronta, 2003. 330 s. ISBN 80-2041049-8. S. 161-162.
STIBOR, Jiří. Bruntálští z Vrbna. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 10. Ostrava: Ostravská univerzita, 1998. ISBN 80-7042-502-4. S. 23-50.

Související články

Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů