Albrecht Jan Smiřický
Albrecht Jan Smiřický ze Smiřic (17. prosince 1594, Hrubá Skála - 18. listopadu 1618, Praha) patřil k nejvýznamnějším představitelům českého šlechtického rodu Smiřických ze Smiřic. Jeho tehdejší autorita byla tak vysoká, že byl považován za možného kandidáta na českou královskou korunu.
Obsah |
[editovat] Život
Albrecht Jan navštěvoval gymnázium ve Zhořelci (Görlitz) a poté studoval na univerzitě v Heidelbergu. Poté, co v roce 1614 zemřel poslední člen náchodské větve rodu Smiřických – Albrecht Václav, stal se Albrecht Jan z hlediska dědičného práva nejstarším a zároveň jediným mužským členem rodu. Do jeho vlastnictví tak přešly majetky obou větví rodu a stal se tak jednoznačně nejbohatším z českých pánů.
Podnikl několik poznávacích cest, jeden rok strávil v Itálii. Na jedné ze svých cest se zasnoubil v roce 1617 s hraběnkou Emilií Alžbětou z Hanau-Münzberg. Vzhledem ke skutečnosti, že s šlechtickým rodem z Hanau-Münzberg neproběhla žádná předchozí jednání a Albrecht Jan se na dvoře v Hanau objevil zcela bez ohlášení, zapůsobila nabídka k sňatku zprvu velmi chaoticky, neboť jeho postavení v Čechách nebylo známo.
Albrechtova snoubenka Emilie Alžběta byla dcerou v roce 1612 zemřelého hraběte Filipa Ludvíka II. z Hanau-Münzberg a jeho manželky Kateřiny Belgické Oranžské, která byla dcerou Viléma I. Oranžského, který v 16. století vedl boj Nizozemí proti Habsburkům. Hrabství Hanau spojovaly také úzké vazby s Falcí. Tak se také stal Filip Ludvík II. námluvčím pozdějšího „zimního krále“ Fridricha Falckého u anglického dvora a přičinil se tak o jeho svatbu s Alžbětou Stuartovnou.
Plánovanou svatbou s Emilií Alžbětou by Albrecht Jan získal nejtěsnější vazby na nejvyšší představitele protestantské šlechty v německých zemích.
[editovat] Politika
Politicky se podílel na uzavření aliance mezi českými stavy, které měla za cíl získat větší moc a suverenitu ve vztahu k habsburským panovníkům.
Patřil k iniciátorům a vůdcům českého stavovského povstání. V jeho pražském paláci na Malé Straně došlo (22. května 1618) ke schůzce, kde se zrodil plán třetí pražské defenestrace. K té došlo o den později a Albrecht Jan se jí sám aktivně zúčastnil. Následně byla ustanovena prozatímní vláda 30 direktorů, které se sám stal členem. Krátce poté došlo k utváření stavovského vojska, ve kterém Albrecht Jan Smiřický financoval svůj vlastní regiment (ca. 1000 mužů pěchoty).
Těmito postoji se stal vůdčí osobností stavovského povstání a řada šlechticů požadovala jeho zvolení českým králem.
[editovat] Úmrtí
K nastávajícímu sňatku s Emilií Alžbětou však nedošlo, neboť Albrecht Jan Smiřický zemřel již 18. listopadu 1618. Příčinou jeho úmrtí byla pravděpodobně tuberkuloza. Jeho tělo bylo uloženo do rodinné hrobky v Kostelci nad Černými lesy. Majetky Albrechta Jana přešly do vlastnictví jeho sester Alžběty a Markéty, po bitvě na Bílé Hoře je získal Albrecht z Valdštejna.
[editovat] Citát Golo Manna (německý historik)
„… pokud by vůbec někdo dokázal české stavovské povstání dovést k vítězství, byl by to Albrecht Jan Smiřický.“
