Komárov (okres Beroun)

Komárov
	Komárov, okres Beroun
	znakvlajka
Lokalita
Status	městys
Pověřená obec	Hořovice
Obec s rozšířenou působností	Hořovice; (správní obvod)
Okres	Beroun
Kraj	Středočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°48′24″ s. š., 13°51′23″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	2 408 (2024)
Rozloha	6,16 km²
Nadmořská výška	398 m n. m.
PSČ	267 62
Počet domů	590 (2021)
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	3
Kontakt
Adresa úřadu městyse	nám. Míru 204; Komárov; 267 62 Komárov u Hořovic ; komarov@c-box.cz
Starosta	Jaroslav Klekner
	Oficiální web: www.ikomarov.cz
	Komárov
Další údaje
Kód obce	531324
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městys Komárov se nachází v okrese Beroun, kraj Středočeský, 4 km jihozápadně od města Hořovice. Žije zde přibližně 2 400^[1] obyvatel.

Název

Původ názvu Komárov se dá vysvětlit pravděpodobně od množství komárů poletujících přes močály, které zde kdysi bývaly. V knize Otomara Dvořáka Putování bájnou krajinou se však nachází i „keltský“ výraz komar, což je označení pro soutok, čímž se zřejmě naráží na polohu Komárova na soutoku tří potoků (Červeného, Rohlovského a Jalového).

Historie

První písemná zmínka o obci Komárov pochází z roku 1263, kdy se zde připomíná jakýsi Bohuslav, zřejmě předek rodu Pešíků z Komárova.^[4] Pešíkové drželi komárovský statek až do roku 1602. Původní sídlo tohoto rodu stálo na místě budovy dnešní pošty a Železářského muzea. Objekt stržený v roce 1888 měl čtvercový půdorys, v každém rohu pak byla věž. Poslední věž se zřítila roku 1799.^[4] Rod Pešíků z Komárova vymřel roku 1712, kdy jako poslední mužský potomek umírá Karel Pešík z Komárova.^[5] Petr Pešík z Komárova († 10. 8. 1636, Drážďany) byl v roce 1635 evidován v tamějším seznamu pobělohorských exulantů. Marie a Ludmila, dcery zesnulého Jiřího Pešíka z Komárova, žily se čtyřmi služkami rovněž v drážďanském exilu a v roce 1638 žádaly o pas na návštěvu Čech.^[6]

Zajímavou postavou v komárovské historii byl majitel panství Jindřich Otta z Losu, který byl 21. června 1621 popraven na Staroměstském náměstí v Praze spolu s dalšími vůdci povstání proti Habsburkům.^[7]

Roku 1791 zde hrabě Rudolf z Vrbna (1761–1823) založil první železárnu a slévárnu železné litiny v českých zemích^[8] , kterou po něm vedl jeho syn, a později Fridrich Wilhelm von Hanau z hesenské větve rodu. Roku 1902 vdova Alžběta, kněžna Hanavská, továrnu prodala C. T. Petzoldovi, který ji roku 1919 proměnil na Akciové železárny. V roce 1948 byly železárny znárodněny a od roku 1949, kdy byl přejmenován na BUZULUK Komárov n. p., prošel řadou různých organizačních změn. Od 6.5.1992 se ze státního podniku BUZULUK Komárov stává akciová společnost.

Roku 1917 povýšil císař Karel I. Komárov na městys. Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.^[9]

Obecní správa

Části obce

Obec Komárov se skládá ze dvou částí na dvou katastrálních územích:

Komárov (k. ú. Komárov u Hořovic)
Kleštěnice (i název k. ú.)

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Hořovice^[10]
1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Hořovice
1868 země česká, politický i soudní okres Hořovice
1939 země česká, Oberlandrat Plzeň, politický i soudní okres Hořovice^[11]
1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Beroun, soudní okres Hořovice^[12]
1945 země česká, správní i soudní okres Hořovice^[13]
1949 Pražský kraj, okres Hořovice^[14]
1960 Středočeský kraj, okres Beroun
2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Hořovice

Rok 1932

Ve městě Komárov u Hořovic (1542 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, chudobinec, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[15] 2 lékaři, biograf Sokol, továrna na cementové zboží, cihelna, 2 cukráři, obchod s cukrovinkami, čalouník, drogerie, elektrotechnický závod, 3 holiči, 6 hostinců, hotel, instalace, kapelník, knihař, kolář, 2 konsumy, 2 kováři, 3 krejčí, obchod s kůžemi, lékárna, malíř, 2 mlýny, 2 modistky obchod s obuví Baťa, 2 obuvníci, 2 pekaři, 2 obchody s lahvovým pivem, pila, pohřební ústav, 2 porodní asistentky, 2 prádelny, 5 řezníků, sedlář, 8 obchodů se smíšeným zbožím, Občanská záložna, 2 stavitelé, obchod se střižním zbožím, 2 švadleny, tesařský mistr, 3 trafiky, 4 truhláři, 2 obchody s uhlím, zahradnictví, zámečník, zubní atelier, Akciové železárny.

Pamětihodnosti

Kaplička na náměstí Jana Husa
Secesní budovy na náměstí Míru
Budova bývalého zámku, dnes Železářské a slévárenské muzeum a pošta
Litinový sloup s orlem na náměstí Míru, pořízená pro Zemskou výstavu v Praze 1891
Litinové kříže u sokolovny a u zvoničky na náměstí Jana Husa
Tyršův pomník před budovou muzea
Sochy Snění a Hoch s rybou, litinový stůl a kandelábr umístěné před budovou muzea

Osobnosti narozené v Komárově

Vincenc Bradáč (* 1815) - kněz, kanovník metropolitní kapituly Svatovítské, spisovatel, skladatel, básník, poslanec českého sněmu,
Dominik Zafouk (* 1797) - modelér, sochař, zlatník, autor vzácných plaket, bust, památníků, šperků,
Heřman Němeček (* 1877) - malíř, legionář ve Francii, ilustrátor románů E. Zoly, Sandové, Dostojevského,
Zdeněk Emanuel Fiala (* 1856) – sochař, modelér, vedoucí modelérského kabinetu železáren, autor pomníku F.J.I. a dalších, bust, plaket, spoluautor Hanavského pavilonu.^[16]
Marie Petronilla Tietzová Matějková (*1895) profesorka hudební akademie, harfenistka

Doprava

Dopravní síť

Pozemní komunikace – Městysem prochází silnice II/117 Žebrák – Hořovice – Komárov – Strašice – Spálené Poříčí – končí napojením na silnici poblíž Klatov. Její celková délka je 73,7 km.
Železnice – Železniční trať ani stanice na území městyse nejsou. Nejbližší železniční stanicí jsou Hořovice ve vzdálenosti 5 km ležící na trati 170 vedoucí z Prahy do Plzně.

Veřejná doprava 2011

Autobusová doprava – Autobusové linky projíždějící městysem vedly do těchto cílů: Beroun, Hořovice, Plzeň, Praha, Rokycany, Strašice, Žebrák (dopravce PROBO BUS, a. s.).

Galerie

Komárovské pamětihodnosti a významné budovy
Obecní úřad na náměstí Míru
Úřad městyse
Základní škola T.G.Masaryka
Litinový sloup s orlem určený pro Zemskou výstavu v r.1891
Pomník padlým
Litinová váza - Pomník svobody
Podnik Buzuluk, a.s.
Buzulucká ulice
Sokolská ulice v místní části Na Kocábce
Bývalý zámek, dnes Železářské a slévárenské muzeum a pošta
Kulturní dům
Hasičská stanice
Mateřská škola
Pomník Mir.Tyršovi
Červený rybník
Litinová socha "Snění"
Kašna s volavkou na náměstí Míru
Dům s pečovatelskou službou v Komárově - hlavní vchod
Dům s pečovatelskou službou v Komárově - západní pohled
Sokolovna

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ ^a ^b Kolektiv autorů, Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Praha, Svoboda 1985
↑ HALADA J., Lexikon české šlechty, Praha, Akropolis 1993
↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Exulantská útočiště v Lužici a Sasku. 1. vyd. Praha: Kalich, 2004. 549 s. ISBN 80-7017-008-5, ISBN 978-80-7017-008-3. OCLC 62503962 S. 247.
↑ MYSLIVEČEK M., Erbovník, Praha, Horizont 1993
↑ Zdeněk RASL: Decorative Cast Ironwork. Národní technické museum Praha 1972, s. 6-15
↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 598-599. (česky a německy)
↑ Fiala, Zdeněk Emanuel, 1856-1935 [online]. Středočeská vědecká knihovna v Kladně. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Komárov na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Komárov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Komárov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Oficiální stránky
Naučná stezka Okolím Komárova na POZNEJBRDY.cz
Skauti v Komárově - Historie oddílu komárovských skautů

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[f4ed3b5e0821fe76903699b9c02c99007ec9c957-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].

[hrady-4] Kolektiv autorů, Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Praha, Svoboda 1985

[5] HALADA J., Lexikon české šlechty, Praha, Akropolis 1993

[6] ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Exulantská útočiště v Lužici a Sasku. 1. vyd. Praha: Kalich, 2004. 549 s. ISBN 80-7017-008-5, ISBN 978-80-7017-008-3. OCLC 62503962 S. 247.

[7] MYSLIVEČEK M., Erbovník, Praha, Horizont 1993

[8] Zdeněk RASL: Decorative Cast Ironwork. Národní technické museum Praha 1972, s. 6-15

[status-9] Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006

[10] Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918

[11] Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren

[12] Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.

[13] Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.

[14] Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.

[15] Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 598-599. (česky a německy)

[16] Fiala, Zdeněk Emanuel, 1856-1935 [online]. Středočeská vědecká knihovna v Kladně. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]