Josef Kasan
| Pater Prof. PhDr. JUDr. Josef Kasan OPraem. | |
|---|---|
| Církev | římskokatolická |
| Zasvěcený život | |
| Institut |  premonstráti |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 1933 |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 19. února 1905 |
| Místo narození | Milotice |
| Datum úmrtí | 19. října 1965 (ve věku 60 let) |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | římskokatolický duchovní |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Josef Bohumír Kasan (19. února 1905, Milotice[1] – 19. října 1965, Praha) byl český katolický kněz, premonstrát, vysokoškolský pedagog, teolog, filosof, právník a kolaborant s komunistickým režimem.
Studium
[editovat | editovat zdroj]Středoškolské vzdělání s maturitou v roce 1925 získal na státním reálném gymnáziu ve Strážnici. Ve studiu ke kněžství pokračoval na bohoslovecké fakultě Karlovy univerzity v Praze. Na kněze byl vysvěcen v roce 1933. Vstoupil do řádu premonstrátských řeholních kanovníků a patři do kláštera Nová Říše. Začal působit v pastoraci a stal se středoškolským profesorem. Mezitím v studoval filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně v letech 1935-1939, kterou zakončil doktorátem filozofie a 16. března 1939 byl promován. V roce 1939 zahájil v Brně další studium a to sice na právnické fakultě Masarykovy univerzity. Toto studium se protáhlo přes válečná období II. světové války a dokončil jej v roce 1946, kdy byl promován doktorem obojího práva dne 27. září 1946.
Problematická stránka osobnosti
[editovat | editovat zdroj]Vedle jeho studijních výsledků se však objevuje jiná stránka jeho osobnosti. Na rozdíl od ostatních novoříšských spolubratrů řeholníků, kteří byli po heydrichiádě zatčeni a odvezeni do koncentračních táborů, kde mnozí zahynuli, byl jen krátce vyšetřován a propuštěn na svobodu. Po válce se chtěl stát novoříšským opatem, ale zvolen byl P. Augustin Machalka. Dr. Kasan se proti němu snažil intrikovat řadou pomluv (kolaborace s nacisty, styky se ženami atd.), ale neuspěl. Tyto jeho výpovědi využila proti opatu Machalkovi StB v monstrprocesu proti řádům[2] v roce 1950.
Pedagog
[editovat | editovat zdroj]Kasan se po skončení II. světové války pustil opět do studia v letech 1947-1948 na mezinárodní katolické univerzitě v Miláně. S komunistickým režimem po puči v roce 1948 začal aktivně spolupracovat a zařadil se mezi tzv. vlastenecké kněze. Díky této aktivitě byl 2. října 1950 jmenován státním docentem na Římskokatolické Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Praze pro obor pastýřského bohosloví, s účinností od 1. září 1950. V kariérním postupu rychle stoupal, a byl 12. prosince 1951 na CMBF jmenován profesorem církevního práva, s účinností od 1. ledna 1952. Jeho působení na fakultě bylo formálně ukončeno 31. října 1953. Stal se rektorem kostela u sv. Ignáce v Praze 2, oficiálem církevního soudu a arcibiskupským notářem. Od 9. října 1965 byl v invalidním důchodu a krátce na to, 19. října 1965 v Praze zemřel.
Bibliografie
[editovat | editovat zdroj]- Prameny církevního práva. Dějinný vývoj, Praha: Česká katolická Charita 1952. 54 s.
Časopisecké studie, zejména: Duchovní pastýř.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Milotice
- ↑ Archiv Ministerstva vnitra ČR v Praze,spis V 2844, str. 215-217
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Bohemikální autoři. Křesťanství (1901–2000), Praha: Centrální katolická knihovna 2001 [cit. 2005-07-31].
- HANUŠ Jiří: Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů, Brno 2005, s. 66.
- NOVOTNÝ Vojtěch: Katolická teologická fakulta 1939-1990. Prolegomena k dějinám české katolické teologie druhé poloviny 20. století, Praha: Karolinum, 2007.
- VLČEK Vojtěch: Perzekuce mužských řádů a kongregací komunistickým režimem 1948–1964, Olomouc 2004, s. 277 a 416.
