Jodid zinečnatý

Jodid zinečnatý
	Struktura
Obecné
Systematický název	Jodid zinečnatý
Anglický název	Zinc iodide
Německý název	Zinkiodid
Sumární vzorec	ZnI2
Vzhled	bílý prášek nebo krystalky
Identifikace
Registrační číslo CAS	10139-47-6
PubChem	66278
Vlastnosti
Molární hmotnost	319,20 g/mol
Teplota tání	446 °C
Teplota varu	624 °C
Hustota	4,740 g/cm3 (20 °C); 4,734 6 g/cm3 (25 °C)
Rozpustnost ve vodě	430,6 g/100 g (0 °C); 432 g/100 g (18 °C); 437,7 g/100 g (30 °C); 446 g/100 g (40 °C); 468 g/100 g (60 °C); 488 g/100 g (80 °C); 510 g/100 g (100 °C)
Rozpustnost v polárních; rozpouštědlech	methanol; ethanol
Rozpustnost v nepolárních; rozpouštědlech	pyridin ; 12,9 g/100 ml (18 °C)
Měrná magnetická susceptibilita	−3,451 0 10−6cm3g−1
Struktura
Krystalová struktura	šesterečná
Hrana krystalové mřížky	a= 428 pm; c= 215 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°	−208,2 kJ/mol
Entalpie tání ΔHt	52,3 J/g
Entalpie varu ΔHv	367 J/g
Standardní molární entropie S°	161,4 JK−1mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°	−209,3 kJ/mol
Bezpečnost
	; Zdraví škodlivý (Xn)
R-věty	R36/38
S-věty	žádné nejsou
Teplota vznícení	625 °C
	Není-li uvedeno jinak, jsou použity; jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jodid zinečnatý je zinečnatá sůl kyseliny jodovodíkové, se vzorcem ZnI₂. Tato látka je dobře rozpustná ve vodě. Délka vazby Zn-I je 238 pm. Má poměrně neobvyklou strukturu krystalů, trojúhelníkový čtyřstěn.

Výroba[editovat | editovat zdroj]

Zpravidla se vyrábí reakcí jódu s kovovým zinkem. Reakce je velmi efektivní. Při nasypání práškového zinku na kousek pevného jódu za krátkou dobu začne rychlá reakce, která je vysoce exotermní. Reaktanty se proto ohřívají a dochází tím k výraznějšímu urychlení reakce. Po krátké době se teplota zvýší natolik, že jód začne sublimovat za vzniku fialových par. Fialové skvrny vzniklé desublimací jódu lze vyčistit ethanolem.

Zn + I₂ → ZnI₂