1997 v dopravě
Tento článek obsahuje seznam událostí souvisejících s dopravou, které proběhly roku 1997.
Leden
[editovat | editovat zdroj]
Byla zavedena dlouhodobá výluka železničního provozu na úzkorozchodné trati Jindřichův Hradec – Nová Bystřice.[1]
- České dráhy zavedly první spoj kategorie SuperCity. Vlak s názvem „Manažer“ spojil Ostravu s Prahou.[2]
Únor
[editovat | editovat zdroj]- Zahájena byla stávka železničářů, kteří protestovali proti vedení Českých drah a nesystémovým krokům na železnici. Stávka trvala až do 8. února.[3]
- Proběhla první zkušební jízda pětivozové soupravy s modernizovanými motorovými vozy řady 811 na koncích.
Duben
[editovat | editovat zdroj]
Z bran závodu Adtranz ve Vado Ligure vyjela první elektrická lokomotiva řady E412 pro italské železnice.
- Síť tramvajové dopravy v Olomouci byla rozšířena o novou 1,6 km dlouhou trať spojující město s hlavním nádražím.
Po dvouleté výstavbě byla dokončena elektrizace trati Prešov – Plaveč trakční soustavou 3 kV DC.[4]
Květen
[editovat | editovat zdroj]- V rámci bývalého Severočeského hnědouhelného revíru byl ukončen provoz železniční provoz na kolejích o rozchodu 900 mm, kde byly provozovány především elektrické lokomotivy Škoda 17E.[5]
- V Lužné u Rakovníka bylo otevřeno Železniční muzeum Českých drah.
Firma GEC Alsthom představila ve svém závodě v La Rochelle první kompletní soupravu TGV pro Jižní Koreu.
Červen
[editovat | editovat zdroj]- Na české a slovenské koleje poprvé vyrazil tzv. autovlak. V nočním rychlíku „Hornád“ z Prahy do Popradu byly od tohoto data v určité dny zařazeny vozy pro přepravu osobních automobilů cestujících, kteří jeli v lůžkovém voze.[6]
Firma ADtranz představila v Hennigsdorfu motorovou jednotku řady 611 pro Deutsche Bahn. Jednotka je vybavena aktivním naklápěním vozových skříní při průjezdu obloukem systémem Neicontrol E.
- Do pravidelného provozu byla nasazena lokomotiva 371.001 ČD – první lokomotiva řady 371. Tato řada s maximální povolenou rychlostí 160 km/h vznikla rekonstrukcí z lokomotiv řady 372.
- Soukromý dopravce Jindřichohradecké místní dráhy obnovil provoz na úzkorozchodné dráze Jindřichův Hradec – Nová Bystřice.[7]
Do pravidelného provozu na trati Barcelona – Valencia – Alicante byly nasazeny širokorozchodné jednotky TGV nesoucí komerční název Euromed.
- Firma Siemens otevřela zkušební centrum železničních vozidel ve Wegbergu-Wildenrathu. Součástí centra je zkušební železniční okruh o délce 6082 m.[8]
- Na části zrušené trati z České Kamenice do České Lípy byl v úseku Česká Kamenice až Kamenický Šenov zahájen Klubem přátel lokálky nostalgický provoz.
- Byl ukončen provoz poslední soupravy typu Ečs v pražském metru.[9]
Červenec
[editovat | editovat zdroj]
Na maďarském úseku trati Budapešť – Vídeň se po modernizaci začalo jezdit rychlostí až 160 km/h. Šlo o první maďarskou železniční trať s touto rychlostí.
- Ve východní části Česka kulminovala rozsáhlá povodeň, v důsledku které bylo poškozeno nebo zatopeno 946 km železničních tratí, 13 železničních stanic a zcela zničeno 15 železničních mostů.[10]
- Firma ADtranz představila v Hennigsdorfu elektrickou lokomotivu řady 145 pro Deutsche Bahn.
Srpen
[editovat | editovat zdroj]Září
[editovat | editovat zdroj]- Moravskoslezská vagónka Studénka předala první restaurační vůz řady ČD WRRmz pro rychlost 200 km/h z desetikusové zakázky pro České dráhy.
- České dráhy zastavily osobní dopravu na tratích Trutnov – Svoboda nad Úpou a Tanvald - Harrachov. Na řadě dalších tratí došlo k částečné redukci osobní dopravy.
Říjen
[editovat | editovat zdroj]- Jindřichohradecké místní dráhy převzaly od Českých drah provoz i na úzkorozchodné dráze z Jindřichova Hradce do Obrataně.[12]
Listopad
[editovat | editovat zdroj]- Byl předán do užívání zatím nejdelší souvislý úsek dálnice – 63 km dlouhý úsek D5 Plzeň – Rozvadov spojující Plzeň s hranicí s NSR. Nový hraniční přechod v Rozvadově byl předán o 4 dni později. Zprovozněním úseku došlo ke zvýšení rychlosti i bezpečnosti provozu. Součástí úseku bylo také oddělení údržby a dálniční policie v Ostrově u Stříbra. Na celém úseku se nachází 7 sjezdů: Nýřany, Heřmanova Huť, Stříbro, Benešovice, Bor, Mlýnec a Kateřina.
- Činnost zahájil Ostravský dopravní integrovaný systém.
Prosinec
[editovat | editovat zdroj]- Dopravce Viamont zahájil osobní dopravu na trati Trutnov – Svoboda nad Úpou.[13]
- Společnost OKD, Doprava zahájila provozování dráhy a osobní i nákladní drážní dopravy na trati Milotice nad Opavou – Vrbno pod Pradědem, kterou předtím opravila po poškození červencovou povodní.[14]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ BRABENEC, Daniel. Zastavení dopravy na trati Jindřichův Hradec - Obrataň. Stránky přátel železnic [online]. Leden 1997 [cit. 2024-01-14]. Dostupné online.
- ↑ ŠTEFEK, Petr. Supercity „Manažer“. Stránky přátel železnic [online]. Leden 1997 [cit. 2024-01-14]. Dostupné online.
- ↑ ŠTEFEK, Petr. Stávka zaměstnanců ČD. Stránky přátel železnic [online]. Únor 1997 [cit. 2024-01-14]. Dostupné online.
- ↑ BRABENEC, Daniel. Elektrizace Prešov - Plaveč. Stránky přátel železnic [online]. Duben 1997 [cit. 2024-01-14]. Dostupné online.
- ↑ CEMPÍREK, Pavel. Konec „devítistovky“ v SHR. Dráha. 1997, roč. V., čís. 7, s. 13.
- ↑ BRABENEC, Daniel. Přeprava automobilů u ČD. Stránky přátel železnic [online]. Červen 1997 [cit. 2024-01-14]. Dostupné online.
- ↑ BRABENEC, Daniel. Obnovení provozu na trati Jindřichův Hradec - Nová Bystřice. Stránky přátel železnic [online]. Červen 1997 [cit. 2024-01-14]. Dostupné online.
- ↑ Zkušební centrum firmy Siemens. Stránky přátel železnic [online]. Červen 1997 [cit. 2010-05-21]. Dostupné online.
- ↑ Ukončení provozu poslední soupravy typu Ečs v pražském metru. Stránky přátel železnic [online]. Červen 1997 [cit. 2010-05-21]. Dostupné online.
- ↑ PROKEŠ, Petr. Záplavy na Moravě. Stránky přátel železnic [online]. Červenec 1997 [cit. 2024-01-16]. Dostupné online.
- ↑ redakce. Zkušební provoz tramvají RT6N1 v Praze. Stránky přátel železnic [online]. Srpen 1997 [cit. 2024-01-16]. Dostupné online.
- ↑ BRABENEC, Daniel. JHMD převzaly provoz na pronajatých tratích. Stránky přátel železnic [online]. Říjen 1997 [cit. 2024-01-16]. Dostupné online.
- ↑ PROKEŠ, Petr. Trať Trutnov - Svoboda nad Úpou v režii Viamontu. Stránky přátel železnic [online]. Prosinec 1997 [cit. 2024-01-16]. Dostupné online.
- ↑ ŠTEFEK, Petr. Dvě jesenické tratě opět v provozu. Stránky přátel železnic [online]. Prosinec 1997 [cit. 2024-01-16]. Dostupné online.