Fosilní palivo: Porovnání verzí
mBez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
+ historie značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 104: | Řádek 104: | ||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
== Historie == |
|||
Původ |
|||
Teorii, že fosilní paliva pocházejí z fosilizovaných zbytků odumřelých rostlin vystavením po miliony let teplu a tlaku v zemské kůře, poprvé představil [[Andreas Libavius]] ve své Alchemii [Alchymii] z roku 1597 a později také [[Michail Lomonosov]] mezi lety1757 a 1763.<ref>{{Citace monografie |
|||
| příjmení = |
|||
| jméno = |
|||
| příjmení2 = |
|||
| jméno2 = |
|||
| titul = Springer handbook of petroleum technology |
|||
| url = https://books.google.cz/books?id=mgxEDwAAQBAJ&pg=PA360&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false |
|||
| vydání = |
|||
| vydavatel = |
|||
| místo = Cham, Switzerland |
|||
| rok vydání = |
|||
| počet stran = 1238 |
|||
| strany = 360 |
|||
| isbn = 978-3-319-49347-3 |
|||
| isbn2 = 3-319-49347-7 |
|||
| oclc = 1021197069 |
|||
}}</ref> První použití termínu „fosilní palivo“ se objevuje v práci německého chemika [[Caspar Neumann|Caspara Neumanna]] v anglickém překladu z roku 1759.<ref>{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Neumann |
|||
| jméno = Caspar |
|||
| příjmení2 = |
|||
| jméno2 = |
|||
| titul = The Chemical Works of Caspar Neumann .. |
|||
| url = https://books.google.cz/books?id=OBUAAAAAQAAJ&pg=PA492&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false |
|||
| vydání = |
|||
| vydavatel = J. and F. Rivington |
|||
| místo = |
|||
| rok vydání = |
|||
| počet stran = 548 |
|||
| strany = 492– |
|||
| isbn = |
|||
| poznámka = Google-Books-ID: OBUAAAAAQAAJ |
|||
| jazyk = en |
|||
}}</ref> |
|||
[[Soubor:Steinkohle aus dem Bergbau.jpg|náhled|alt=Velká kusy černého uhlí na dopravníku|Černé uhlí]] |
[[Soubor:Steinkohle aus dem Bergbau.jpg|náhled|alt=Velká kusy černého uhlí na dopravníku|Černé uhlí]] |
||
Verze z 2. 1. 2021, 19:59
Fosilní palivo nebo kaustobiolit[1] je nerostná surovina – palivo vzniklé přírodními procesy, jako je anaerobní rozklad odumřelých organismů, obsahujících organické molekuly pocházející ze starověké fotosyntézy,[2] které uvolňují energii při spalování.[3] Tyto organismy a jejich výsledná fosilní paliva mají obvykle stáří v řádu milionů let a někdy i více než 650 milionů let.[4] Fosilní paliva obsahují vysoké procento uhlíku a patří mez ně ropa, uhlí a zemní plyn.[5] Také rašelina je někdy považována za fosilní palivo.[6] Mezi běžně používané deriváty fosilních paliv patří petrolej a propan. Fosilní paliva mohou mít různou formu – od těkavých materiálů s nízkým poměrem uhlíku k vodíku (jako methan), přes kapaliny (jako ropa) až po netěkavé materiály složené z téměř čistého uhlíku, jako je antracitové uhlí. Methan se vyskytuje jak samostatně, v uhlovodíkových polích, ve spojení s ropou, nebo ve formě metan hydrátů.[5]
Fosilní paliva se sice nadále vytvářejí přirozenými procesy, ale obecně se označují jako neobnovitelné zdroje, protože jejich tvorba trvá miliony let a známé dostupné zásoby se vyčerpávají mnohem rychleji, než se vytvoří nové.[7][8]
Využívání fosilních paliv má vážné důsledky pro životní prostředí. Při spalování fosilních paliv se ročně vyprodukuje přibližně 35 miliard tun (35 gigatun) oxidu uhličitého (CO2).[9] Přírodní procesy přitom mohou absorbovat jen malou část tohoto množství, takže dochází k čistému nárůstu atmosférického oxidu uhličitého o mnoho miliard tun ročně. CO2 je skleníkový plyn, který zvyšuje radiační působení a přispívá ke globálnímu oteplování a okyselování oceánů. Z tohoto důvodu probíhá globální posun směrem k výrobě nízkouhlíkové obnovitelné energie, který má pomoci snížit celosvětové emise skleníkových plynů.[10]
Historie
Teorii, že fosilní paliva pocházejí z fosilizovaných zbytků odumřelých rostlin vystavením po miliony let teplu a tlaku v zemské kůře, poprvé představil Andreas Libavius ve své Alchemii [Alchymii] z roku 1597 a později také Michail Lomonosov mezi lety1757 a 1763.[11] První použití termínu „fosilní palivo“ se objevuje v práci německého chemika Caspara Neumanna v anglickém překladu z roku 1759.[12]
V současnosti je snaha od užívání fosilních paliv ustupovat a nahrazovat obnovitelnými zdroji. Důvody jsou ekologické (snižování produkce CO2, oxidů dusíku (NOx), polétavého prachu a dalších nebezpečných škodlivin (tvorba SO3 pálením uhlí, které obsahuje jeho stopové prvky – SO3 v reakci s kyslíkem a následně s vodou tvoří H2SO4 (kyselinu sírovou), čímž dochází ke vznikům kyselých dešťů. Zároveň dojde-li ke kontaktu SO3 se sliznicemi dochází ke stejné reakci a mohou nastat respirační potíže), ekonomické (náročnost na dopravu, se snižujícími se zásobami roste cena paliv – viz např. ropný vrchol) i strategické (nerovnoměrné rozdělení zásob paliv mezi jednotlivé země či regiony).
V energetice jsou fosilní paliva nahrazována například energií větrnou, vodní nebo solární, jejichž vstupní náklady jsou nižší, ale produkují méně energie. Jejich výhodou je ale obnovitelnost, která u ropy, uhlí nebo plynu bohužel chybí. Naopak výhodou fosilních paliv je více vyprodukované energie za méně času než u obnovitelných zdrojů, což je ekonomicky výhodnější.
Fosilní paliva jsou však kromě energetiky použitelná také například v dopravě v podobě rafinované ropy nebo jako méně používaný ropný plyn (LPG). Výhodou fosilních paliv v této oblasti je již zavedený systém dodávky a čerpání paliva do vozidel, který je mnohem rozsáhlejší než například sítě čerpacích stanic biopaliv nebo nabíjecích stanic pro elektromobily, které se ale například v Česku množí jako houby po dešti. Další výhodou jsou technologie, které jsou vyvíjeny již několik desítek let, zatímco technologie, která pohání elektromobily, je takříkajíc v plenkách.
Velmi diskutované téma, které se pravděpodobně vybaví každému jako první při slovech fosilní paliva, je již výše zmíněná ekologie, a to nejenom kvůli emisím CO2 a NOx, ale i kvůli způsobu, jakým se fosilní paliva získávají. Povrchové i hlubinné doly, ropné plošiny, tankery a v některých případech i ropovody byly mnohokrát zdrojem i velmi závažných sporů nejen mezi jednotlivými státy, ale i mezi zastánci ochrany přírody a jejich vlastním nebo i jiným státem. Pravděpodobně nejaktivnější organizací je v tomto ohledu Greenpeace.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fossil fuel na anglické Wikipedii.
- ↑ DOPITA, M.; HAVLENA, V. Ložiska fosilních paliv. Praha: SNTL, Alfa, 1985. 263 s.
- ↑ MOTOAKI, Sako. Thermochemistry of the formation of fossil fuels. S. 271–283. Fluid-Mineral Interactions: A Tribute to HP Eugster 2 (1990): 271-283. [online]. 1990 [cit. 2020-12-31]. S. 271–283. Dostupné online.
- ↑ SCHMIDT-ROHR, Klaus. Why Combustions Are Always Exothermic, Yielding About 418 kJ per Mole of O 2. Journal of Chemical Education. 2015-12-08, roč. 92, čís. 12, s. 2094–2099. Dostupné online [cit. 2020-12-31]. ISSN 0021-9584. DOI 10.1021/acs.jchemed.5b00333. (anglicky)
- ↑ Paul Mann, Lisa Gahagan, and Mark B. Gordon. Giant Oil and Gas Fields of the Decade, 1990–1999 [online]. Tulsa, Oklahoma: American Association of Petroleum Geologists, p. 50, [cit. 2020-12-31]. Kapitola Tectonic setting of the world's giant oil and gas fields, s. 50. Dostupné online.
- ↑ a b PŘIBAŇ, Ladislav. Fosilní paliva a jejich budoucnost (bakalářská práce) [online]. Ostrava: VŠB-TU Ostrava, Hornicko-geologická fakulta, 2013 [cit. 2020-12-31]. Dostupné online.
- ↑ Why peat is most damaging fuel in terms of global warming, even worse than coal. www.irishtimes.com [online]. [cit. 2020-12-31]. Dostupné online.
- ↑ MILLER, G. TYLER (GEORGE TYLER), 1931-. Environmental science : problems, concepts, and solutions.. 12th ed.. vyd. Belmont, CA: Brooks Cole xxi, 430, 84, 17, 20 pages s. Dostupné online. ISBN 0-495-38337-6, ISBN 978-0-495-38337-6. OCLC 180921161
- ↑ Food, energy, and water : the chemistry connection. Amsterdam: [s.n.] 1 online resource s. Dostupné online. ISBN 978-0-12-800374-9, ISBN 0-12-800374-X. OCLC 900781294
- ↑ AMBROSE, Jillian. Carbon emissions from fossil fuels could fall by 2.5bn tonnes in 2020. The Guardian. 2020-04-12. Dostupné online [cit. 2020-12-31]. ISSN 0261-3077. (anglicky)
- ↑ Greenhouse gases' effect on climate - U.S. Energy Information Administration (EIA). www.eia.gov [online]. [cit. 2020-12-31]. Dostupné online.
- ↑ Springer handbook of petroleum technology. Cham, Switzerland: [s.n.] 1238 s. Dostupné online. ISBN 978-3-319-49347-3, ISBN 3-319-49347-7. OCLC 1021197069 S. 360.
- ↑ NEUMANN, Caspar. The Chemical Works of Caspar Neumann ... [s.l.]: J. and F. Rivington 548 s. Dostupné online. S. 492–. (anglicky) Google-Books-ID: OBUAAAAAQAAJ.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu fosilní palivo na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo fosilní palivo ve Wikislovníku
