Eliáš Galajda
Eliáš Galajda | |
---|---|
Narození | 1. srpna 1931 Čertižné |
Úmrtí | 10. srpna 2017 (ve věku 86 let) Košice |
Alma mater | Filozofická fakulta Moskevské státní univerzity |
Povolání | spisovatel, básník, literární vědec, rusista, vysokoškolský učitel a man of letters |
Zaměstnavatel | Prešovská univerzita v Prešově |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Eliáš Galajda (ukrajinsky Илля Галайда, Ilja Halajda; * 1. srpen 1931, Čertižné) je slovenský spisovatel ukrajinské národnosti.
Vzdělání
Lidovou školu navštěvoval v rodné obci, středoškolské vzdělání absolvoval na osmiletém Státním ruském gymnáziu v Humenném, kde odmaturoval v roce 1951 a kde rok působil jako pedagog. Odtud odešel studovat ruštinu a ukrajinštinu (1952-1953) na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Po prvním ročníku byl vyslán ke studiu do Saratova na Filologickou fakultu Státní univerzity N. G. Černyševského (rusky Саратовский государственный университет имени Н. Г. Чернышевского) (1953-1955) a na Filologickou fakultu Moskevské státní univerzity M. V. Lomonosova v Moskvě (1955-1958). V roce 1968 získal vysokoškolský titul PhDr., v roce 1972 mu byl udělen vědecký titul CSc. Za kandidátskou disertační práci Puškinove rozprávky. K problému realizmu rozprávok (Puškinovy pohádky. K problému realismu pohádek)[1] a v roce 1976 mu byl přiznán titul doc. za habilitační práci Ruská autorská rozprávka v druhej polovici 18. storočia a prvej polovici 19. storočia (Ruská autorská pohádka v druhé polovině 18. století a první polovině 19. století).
Práce
V roce 1958 začal pracovat v redakci ukrajinských časopisů Dukla a Družno vpered[2] v Prešově jako redaktor. V letech 1960-1999 působil postupně jako asistent, odborný asistent a docent v Prešově na Katedře ruského jazyka Filozofické fakulty Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košicích, která byla od roku 1997 společně s dalšími fakultami oddělena. Vznikla tak Prešovská univerzita v Prešově. Zde se v rámci pedagogické činnosti věnoval výuce disciplín: úvod do literární vědy, historie ruské kultury, folklór a dějiny staré ruské literatury, ruská literatura 19. století. Je spoluautorem učebnic Ruská literatúra pre 1. - 4. ročník stredných škôl (Ruská literatura pro 1. - 4. ročník středních škol, 1974 - 1975). V současnosti žije a tvoří v důchodu v Prešově.
Členství v profesních organizacích
- 1982 – člen Svazu slovenských spisovatelů
- 1991 – člen Spolku ukrajinských spisovatelů na Slovensku v rámci Asociace organizaci spisovatelů Slovenska
- 1995 – člen Svazu spisovatelů Ukrajiny
Dílo
Poezie
- 1963 – Ôsmi (Vosmero, 1963)[3] vstup do literatury cyklem básní zveřejněných v kolektivním sborníku
- 1974 – Vzplanutie (Spalachy)[4] úspěšný debut rozsáhlou básnickou sbírkou
- 1981 – Smäd srdca a zeme (Spraha sercia i zemli)[5] v této sbírce a následujících se výrazně projevilo poetické dozrávání až zralost
- 1986 – Nespavosť (Bezsońa)[6] - básnická sbírka
- 1991 – Balada o troch slnkách (Balada pro try soncia)[7]
V básních se věnuje rodnému kraji, vzpomínkám na dětství a tématům, v nichž básník konfrontuje svůj vnitřní svět s drsnou realitou.
V následujících dvou sbírkách se značně prohloubilo lyrické (emotivní) rozjímání nad osudem i perspektivou človeka.
- 1990 – Hory modré, hory (Hory syni, hory)[8]
- 1994 – Smútok môj každodenný (Moja pečaľ povsjakdenná)[9] - básnická sbírka
- 1998 – Volanie žeriavov (Žuravlynnyj klyč)[10] bibliofilie, kterou vydal Zväz Rusínov-Ukrajincov Slovenskej republiky k 40. výročí jeho tvorby
- 2001 – Nepokojom sa cesta stelie (Trivohami doroha steliťsia)[11] - básnická sbírka[12]
- 2006 – Verše zo zabudnutých zošitov (Virši iz zabutych zošitiv)[13] - básnická sbírka[14]
- 2011 – Jesenné reflexie (Osinni refleksii)[15] - básnická sbírka
Próza
- 1980 – Keď idú dažde (Koly iduť došči)[16]
- 1989 – Ešte spieva škovránok (Šče spivaje žajvoronok)[17]
Antologie
- 1977 – Soňačni krynyci[18] Antologie poezie ukrajinských spisovatelů na Slovensku
- 2007 – Z vyhne času (Iz kuzni času)[19] - Antologie současné slovenské poezie přeložené do ukrajinštiny autorem.[20]
Překlad
- 1995 – Bernardo Guimarães: Izaura[21] - knižní překlad románu z ruského překladu do slovenštiny
- 2006 – Jozef Leikert: Pominuteľnosť (Nedovhovičnisť)[22], Kyjev - překlad díla do ukrajinštiny
Překlady autorových děl
- 1982 – Srdce ako slnce[23] - kolektivní sborník, v němž byly uveřejněny jeho básně ve slovenském překladu
- 1983 – Ráno pod Karpatami[24] - český sborník
- 1988 – A Karpátok éneke[25] - sborník, krátké prózy a básně v maďarském překladu
- 1990 – Korene[26] - antologie krátké prózy autorů ukrajinské národnosti v ČSSR i s ukázkami z jeho tvorby
- 2002 – Sú také chvíle[27] - slovenský překlad, kolektivní sborník
Ocenění
Literární Fond Slovenska ocenil Eliáše Galajdu několikrát Cenou Ivana Franka za literární činnost:
- 1994 – za původní tvorbu v ukrajinském jazyce za sbírku Můj smutek každodenní
- 2006 – za překlad sbírky básní Josefa Leikerta: Pomíjivost (Nedovhovičnisť) do ukrajinštiny[28]
- 2007 – za překlad antologie Z vyhne času[29]
- 2011 – za básnickou sbírku Podzimní reflexe[30]
Prémie:
Časopis Sobornisť (ukrajinsky Соборність) mu udělil Mezinárodní literární cenu Ivana Košelivca (ukrajinsky Міжнародна літературна премія імені Івана Кошелівця) za rok 2010[32] za povídku Slovo pro žajvoronkiv.
Zájmy
Věnuje se i sochařství (měl tři samostatné výstavy plastik upravených ze samorostů)[33] a překládání slovenské a české poezie a prózy do ukrajinštiny a ruštiny. Přispívá do různých periodik[34], zpívá lidové písně.[35]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eliáš Galajda na slovenské Wikipedii.
- ↑ Eliáš Galajda: Skazka Pushkina: k probleme realismem skazok, Bratislava, Slovenské pedagogické nakladatelství, 1975
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Vos'mero. 1. vyd. Prešov: Slov. pedagog. nakl., 1963. 321 s.
- ↑ Spalachy. Prešov: Slov. pedagog. nakl., 1974. 80 s.
- ↑ Galajda, Illja. Spraha sercja i zemli: Virši. 1. vyd. Bratislava: Slov. pedagog. nakl., 1981. 95 s.
- ↑ Halajda, Illja. Bezsonnja. 1. vyd. Bratislava: Slov. pedahoh. vydav., 1986. 133 s.
- ↑ Halajda, Illja. Balada pro try soncja. 1. vyd. Bratislava: Slov. pedahoh. vydav., 1991. 126 s.
- ↑ Hory syni, hory. Bratislava : Slovatske pedahohichne vyd., Viddil ukr. lit. v Priashevi, 1990.
- ↑ Eliáš Galajda: Moja pečal' povsjakdenna. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1994. 109 s.
- ↑ Halajda, Illja a Bobak, Milan, ed. Žuravlynyj klyč. Prjašiv: Sojuz rusyniv-ukrajinciv Slov. Res. vyd. Cuper, 1998. 8 s. ISBN 80-967748-4-0
- ↑ Illia Halajda: Tryvohamy doroha stelytʹsia. Vyd. 1 Priashiv: Vyd. EXCO, 2001
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Galajda Eliáš, Virši iz zabutych zošitiv. Prešov: Cuper, 2006, 75 s. ISBN 808889039X
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Eliáš Galajda: Osinni refleksii. 1. vyd, Spilka ukrajinskych pysmennykiv Slovaččyny, Prjašiv, 2011, 121 s. ISBN 9788097028824
- ↑ Halajda, Illja. Koly jdut' došči: Opovidannja. Bratislava: Slov. ped. vydav., viddil ukr. literatury v Prjaševi, 1980. 151 s.
- ↑ Illja Halajda: Šče spivaje žajvoronok. Slovacke pedahohične vydavnyctvo, Prjašiv, 1989, 125 s.
- ↑ Illja Halajda: Sonjačni krynyci. Bratislava: Slov. pedahoh. vyd., Viddil ukraïn. lit v Prjaševi 1977. 171 S.
- ↑ Ìz kuznì času: antolohìja sučasnoji slovac'koji poezìji. Užhorod: Vydavnyctvo "Zakarpattja", 2007. 196 s. ISBN 966-347-044-5
- ↑ Obálka publikácie
- ↑ Bernardo Guimaraes: Isaura, prekladatel: Ilja Galajda ARTpress, Prešov, 1995, 149 stran, ISBN 8071190446
- ↑ Jozef Leikert: Pominuteľnosť, preklad Iľja Galajda, ilustrácie Ľudovít Hološka vyd. Veselka, Kyjev, 2006
- ↑ Srdce ako slnce: antológia poézie básnikov ukrajinskej národnosti v ČSSR, Autor: Fedor Kováč, Bratislava : Slovenský spisovateľ, 1982.
- ↑ Ráno pod Karpatami : Výber z poezie a prózy ukrajinských spisovatelů východního Slovenska od roku 1945, Autor: J. Kabíček; M. Roman; V. Židlický Praha : Čs. spis., 1983
- ↑ A kárpátok éneke, Autor: Roman Mihajlo, László Barak, Vyd.: Bratislava: Madách, 1988, 213 s
- ↑ Korene: antológia krátkej prózy autorov ukrajinskej národnosti v ČSSR, Juraj Andričík, Bratislava: Slovenský spisovatel, 1990
- ↑ Jackanin, Ivan, and Ladislav Cuper. Sú Také Chvíle...: Antológia Ukrajinskej Poézie Na Slovensku. 1. vyd. Prešov: Cuper, vydavateľstvo, 2002. ISBN 80-88890-27-6
- ↑ www.litfond.sk, 2016-03-29
- ↑ www.bakurier.sk, 2016-03-29
- ↑ www.litcentrum.sk, 2016-03-29
- ↑ www.hn.hnonline.sk, 2016-03-29
- ↑ www.sobornist-israel.io.ua
- ↑ Iľja Galajda: Samorasty, autor: Bycko Michal, 4 s. 1993 katalogová pozvánka
- ↑ Príspevky do tlačovín: Duklja, Druzhno vpered, Neve zhittja a i.
- ↑ Spivaje Illja Halajda, Vydavateľ Medzilaborce: Hudobné štúdio pri Spoločnosti Andyho Warhola a Múzeu moderného umenia Andyho Warhola, 2001
Externí odkazy
- Osobnosti Filozofickej fakulty v Prešove ISBN 978-80-555-0834-4
- Slovenský literárny kalendár - Jaroslav Reznik a kol.
- Eliáš Galajda (1931): personálna bibliografia: výberová bibliografia autora Firkaľová Mária
- Eliáš Galajda - ukrajinský básnik a prekladateľ: (život a dielo) autorov Ňachajová Mária, Kundrát Juraj
- Illia Galajda - O personalitate complexă (O osobnosti komplexne) v Portrete şi cărţi II (Portréty a knihy) autora Onufrie Vinţeler, EIKON, Kluj-Napoca, 2007, s.24-34, 434 str. ISBN 978-973-757-059-8
- Ilja Galajda v Čas i žitťa (Čas a život) autora Mikola Zimomria, Drohobič, 2012, s.183-190, 643 str. ISBN 978-966-2763-30-0
- Ужгород № 21 (541)Ілля Галайда: “Дід запевняв, що без книжок прожити можна, та мене вони вабили з початкової школи”
- SLOVENSKO-UKRAJINSKÉ LITERÁRNE VZŤAHY NA PRELOME STOROČÍ, Jaroslav DŽOGANÍK, Svitlana PACHOMOVOVÁ