Świeradów-Zdrój
| Świeradów-Zdrój | |
|---|---|
 Kostel svatého Josefa | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 50°54′30″ s. š., 15°20′ v. d. |
| Nadmořská výška | 450–710 m n. m. |
| Časové pásmo | +1 |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Dolnoslezské |
| Okres | Lubáň |
| Gmina | městská gmina |
  Świeradów-Zdrój | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 20,72 km² |
| Počet obyvatel | 4 094 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 197,6 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Roland Marciniak |
| Vznik | 1337 (městem od 1946) |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | ul. Piłsudskiego 15 |
| Telefonní předvolba | +48 75 |
| PSČ | 59-850 |
| Označení vozidel | DLB |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Świeradów-Zdrój (česky Lázně Svěradov,[2] dříve jen Świeradów, po druhé světové válce krátce též Wieniec, německy Bad Flinsberg)[3] je lázeňské město na jihu Polska v Dolnoslezském vojvodství poblíž hranic s Českem (u Frýdlantského výběžku). Ve městě žije přibližně 4 100[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci je z roku 1337, kdy je zmiňován název hospody Fegebeutel, po níž je pojmenovaná místní osada pastýřů a dřevorubců nacházející se v horní části údolí řeky Kwisy. Pojmenování Flinsberg se však datuje až od roku 1524.[3][4]
Léčivé prameny
[editovat | editovat zdroj]Zdejší léčivé prameny se dostaly do povědomí v 16. století. Roku 1572 o jejich výjimečných vlastnostech píše berlínský lékař Leonard Thurneysser. Zmiňovány byly i ve slezské kronice Bedřicha Lucy z roku 1683. Po dalším přibližně půl století (roku 1739) nechali tehdejší majitelé, rodina Schaffgotschů, specializovanou komisí odborně prozkoumat a popsat zdejší léčivé prameny. Z jejího zjištění vyplynulo, že prameny „zlepšují chuť k jídlu, zastavují nevolnost, zmírňují úzkostní stavy a nemoci žaludku či jater“, čímž potvrdila účinnost pramenů při léčení zdravotních neduhů. Následně byl roku 1768 postaven zdejší první lázeňský dům.[3][4]
V roce 1895 postihla obec nešťastná událost, kdy došlo k tragickému požáru, který zničil lázeňskou výstavbu. Popelem tehdy lehl Zřídelní dům. Po čtyřech letech od této události (roku 1899) byl však otevřen nový Lázeňský dům s 80 m dlouhou kolonádou a umělou jeskyní.[5] Svého vrcholu dosáhl rozvoj lázní ve dvacátých letech 20. století. Na počátku 30. let téhož století navíc poslední německý starosta města – Paul Schmidt – náhodně odhalil radioaktivní vlastnosti zdejších léčivých vod.[3][4]
Po druhé světové válce
[editovat | editovat zdroj]Po ukončení druhé světové války se obec přejmenovala na Wieniec, ovšem po roce se vrátila k svému původnímu názvu Świeradów, který byl rozšířen o dovětek Zdrój (česky „lázně“). Vlastní lázně obnovily svou činnost 26. května 1946. Roku 1973 došlo ke sloučení sousední lázeňské obce Czerniawa Zdrój do Świeradówy-Zdróje.[3][4]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Železniční doprava
[editovat | editovat zdroj]Dne 31. října 1909 byla do města postavena železniční trať, což významně pomohlo rozvoji zdejších lázní.[4] Trať však byla v roce 2000 zrušena.
Silniční doprava
[editovat | editovat zdroj]Silnicemi je město spojené se Szklarskou Porębou, Mirskem a přes hraniční přechod do České republiky také s Novým Městem pod Smrkem.
Lanová doprava
[editovat | editovat zdroj]
Od zimy roku 2008 je v provozu lanovka na Stóg Izerski.[6]
Kultura
[editovat | editovat zdroj]V roce 1979 se konal první ročník slavnosti „Dny kvetoucích rododendronů”. Roku 1993 navíc Jurgen Gerard Blum-Kwiatkowski otevřel zdejší Muzeum reduktivního umění.
Pamětihodnost
[editovat | editovat zdroj]Významnou stavbou je kostel svatého Josefa. Byl postaven roku 1899 jako soukromý katolický kostel tehdejších majitelů obce – rodiny Schaffgotschů – pro rodinu a jejich služebnictvo. Kostel je trojlodní s mnohohranou apsidou, je postaven v novogotickém stylu a na jeho severovýchodní straně jsou postaveny dvě věže s hodinami a zvony. Okna jsou vyzdobena vitrážemi, které zobrazují:
- Srdce Ježíše Krista
- Matku Boží
- svatou Hedviku
- svatého Jana Nepomuckého
Kostel je vyzdoben též křížovou cestou namalovanou na měděných deskách.
Z důvodu stoupajícího počtu věřících přestal kostel kapacitně vyhovovat. Proto k němu byla v sedmdesátých letech 20. století dostavěna moderní část.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]- Kostel svatého Josefa
-
Věže kostela -
Interiér kostela -
Přistavěná moderní část
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Bílý Potok, Česko- Jilemnice, Česko
- Jindřichovice pod Smrkem, Česko
- Lázně Libverda, Česko
Mirsk, Polsko- Nové Město pod Smrkem, Česko
Odder, Dánsko
Seifhennersdorf, Německo
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Dostupné online. [cit. 2022-10-03].
- ↑ https://liberec.city.cz/zpravodajstvi/kolem-kolem-jizerek--cyklostezka-za-90-milionu-spoji-cesko-a-polsko-do-roku-2021/16334
- ↑ a b c d e Kalendárium [online]. [cit. 2010-09-22]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ a b c d e Historie Świeradówa-Zdróje [online]. [cit. 2010-09-22]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ BARTÍK, Ivo. Čém vás pžekvapí polské hory?. Země světa. 3.12.2024, roč. 23, čís. 12, s. 20-25. Dostupné online.
- ↑ Ski & Sun Świeradów: Info [online]. Świeradów-Źdrój: [cit. 2010-09-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-12. (polština)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Świeradów-Zdrój na Wikimedia Commons - Galerie Świeradów-Zdrój na Wikimedia Commons
