Zelené pleso Kežmarské

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zelené pleso Kežmarské
Zelene Pleso.JPG
Poloha
Světadíl Evropa
Státy SlovenskoSlovensko Slovensko
Kraj Prešovský
Okres Poprad
Zelené pleso Kežmarské (Slovensko)
Zeměpisné souřadnice
Rozměry
Rozloha 1,7855 ha
Délka 188 m
Šířka 136 m
Objem 31 755 m³
Max. hloubka 4,5 m
Ostatní
Typ morénové pleso
Nadm. výška 1546[1] m n. m.
Přítok vody 2 potoky
Odtok vody Zelený potok
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zelené pleso Kežmarské je jezero za čelní morénou v Dolině Zeleného plesa ve Vysokých Tatrách na Slovensku. Má rozlohu 1,7855 ha a je 188 m dlouhé a 136 m široké. Dosahuje maximální hloubky 4,5 m. Jeho objem činí 17 855 . Leží v nadmořské výšce 1545 m.

Okolí[editovat | editovat zdroj]

Na severu a východě roste na pobřeží kosodřevina, zatímco jih a západ je travnatý a kamenitý. Na jihu se prudce zvedají stěny Ušaté veže, Malého Kežmarského štítu a Kežmarské kopy. Na západě se zvedají prahy Veľké Zmrzlé a Malé Zmrzlé doliny, oddělené hřebenem Jastrabí veže od Červené doliny. Na severu od jezera pozvolna stoupá svah hřebene Kozího štítu a Žeruchové kopy. Na východ klesá Dolina Zeleného plesa. Na moréně plesa stojí Chata pri Zelenom plese.

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Pleso má dva přítoky. Jsou to

Na východ z plesa odtéká Zelený potok, který vytváří Bielou vodu, jež ústí do Popradu. Rozměry jezera v průběhu času zachycuje tabulka:

Rok Měření prováděl Rozloha
ha
Délka
m
Šířka
m
Hloubka
max.m
Objem
[2] Józef Szaflarski 1,492 198 110 4,3 [3]
1961-67 pracovníci TANAPu 1,770 188 136 4,5 [3]
2005[4] Gregor, Pacl 1,7855 [3] [3] 4,5 31 755

Přirozené zanikání tohoto plesa bylo zastaveno ve 2. polovině 19. století, kdy byl odtok omezen vybudováním hráze.

Přístup[editovat | editovat zdroj]

Pleso je přístupné pro veřejnost po celý rok:

V období od 16. června do 31. října je navíc možný pěší přístup po Szlak czerwony.svg tatranské magisrále:

Historie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1565 navštívili pleso měšťané z Kežmarku. Z konce 17. století se dochovala pověst o mládenci, který hledal drahokam a utopil se v plese. Jeho otec poté prokopal čelní morénu, aby snížil hladinu a našel tělo syna. Od tohoto drahokamu pochází podle pověsti zelená barva plesa.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. WET uvádí hodnoty 1542 a 1545
  2. blíže časově nespecifikované starší hodnoty (zřejmě 30. léta 20. století, kdy Józef Szaflarski prováděl měření tatranských ples)
  3. a b c d údaj v tomto zdroji není uveden
  4. Tatry příroda

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]