Zelené pleso Kežmarské

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zelené pleso Kežmarské
Poloha
SvětadílEvropa
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajPrešovský
OkresPoprad
Zelené pleso Kežmarské (Slovensko)
Zeměpisné souřadnice
Rozměry
Rozloha1,7855 ha
Délka188 m
Šířka136 m
Objem31 755 m³
Max. hloubka4,5 m
Ostatní
Typmorénové pleso
Nadm. výška1546[1] m n. m.
Přítok vody2 potoky
Odtok vodyZelený potok
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zelené pleso Kežmarské je jezero za čelní morénou v Dolině Zeleného plesa ve Vysokých Tatrách na Slovensku. Má rozlohu 1,7855 ha a je 188 m dlouhé a 136 m široké. Dosahuje maximální hloubky 4,5 m. Jeho objem činí 31 755 . Leží v nadmořské výšce 1545 m.

Okolí[editovat | editovat zdroj]

Jastrabia veža a Zelené pleso

Na severu a východě roste na pobřeží kosodřevina, zatímco jih a západ je travnatý a kamenitý. Na jihu se prudce zvedají stěny Ušaté veže, Malého Kežmarského štítu a Kežmarské kopy. Na západě se zvedají prahy Veľké Zmrzlé a Malé Zmrzlé doliny, oddělené hřebenem Jastrabí veže od Červené doliny. Na severu od jezera pozvolna stoupá svah hřebene Kozího štítu a Žeruchové kopy. Na východ klesá Dolina Zeleného plesa. Na moréně plesa stojí Chata pri Zelenom plese.

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Pleso má dva přítoky. Jsou to

Na východ z plesa odtéká Zelený potok, který vytváří Bielou vodu, jež ústí do Popradu. Rozměry jezera v průběhu času zachycuje tabulka:

Rok Měření prováděl Rozloha
ha
Délka
m
Šířka
m
Hloubka
max.m
Objem
[2] Józef Szaflarski 1,492 198 110 4,3 [3]
196167 pracovníci TANAPu 1,770 188 136 4,5 [3]
2005[4] Gregor, Pacl 1,7855 [3] [3] 4,5 31 755

Přirozené zanikání tohoto plesa bylo zastaveno ve 2. polovině 19. století, kdy byl odtok omezen vybudováním hráze.

Přístup[editovat | editovat zdroj]

Pleso je přístupné pro veřejnost po celý rok:

V období od 16. června do 31. října je navíc možný pěší přístup po tatranské magisrále:

Historie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1565 navštívili pleso měšťané z Kežmarku. Z konce 17. století se dochovala pověst o mládenci, který hledal drahokam a utopil se v plese. Jeho otec poté prokopal čelní morénu, aby snížil hladinu a našel tělo syna. Od tohoto drahokamu pochází podle pověsti zelená barva plesa.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. WET uvádí hodnoty 1542 a 1545
  2. blíže časově nespecifikované starší hodnoty (zřejmě 30. léta 20. století, kdy Józef Szaflarski prováděl měření tatranských ples)
  3. a b c d údaj v tomto zdroji není uveden
  4. Tatry příroda

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]