Morskie Oko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: Veľké Vihorlatské jazero, zvané Morské oko.
Morskie Oko
Morské oko
Pleso s chatou
Pleso s chatou
Poloha
Světadíl Evropa
Státy PolskoPolsko Polsko
Vojvodství Malopolské vojvodství
Morskie Oko (Polsko)
Red pog.svg

Souřadnice:
Rozměry
Rozloha 34,93 ha[1]
Délka 862 m
Šířka 566 m
Objem 9 935 000 m³
Max. hloubka 50,8 m
Ostatní
Typ ledovcové jezero
Nadm. výška 1395,4[2] m n. m.
Pobřeží 2613 m
Odtok vody Rybi Potok

Morskie Oko (slov. Morské oko) je největší jezero ve Vysokých Tatrách (i v celých Tatrách), má rozlohu 34,93 ha a maximální hloubku 50,8 m. Leží v nadmořské výšce 1395,4 m v údolí Dolina Rybiego Potoku v Polsku pod Rysy. Obvod plesa je 2613 m, délka plesa je asi 862 m a šířka 566 m. Objem vody činí 9 935 000 . Jezero je ledovcového původu.

Pobřeží, dno[editovat | editovat zdroj]

U břehu je dno pokryté kameny, uprostřed štěrkem. Okolo plesa rostou převážně borovice, ale i listnaté stromy (jeřabina, bříza).

Okolí[editovat | editovat zdroj]

Morskie Oko a Czarny staw pod Rysami z vrcholků Rysů

Okolní štíty se tyčí do výšky 1000 m nad hladinu plesa. Od plesa (jezera) je výhled na Mengusovské štíty s Veľkým Mengusovským štítem, Nižný a Vyšný Žabí štít, Rysy (2499 m n. m. - nejvyšší vrchol polských Tater) a Mních.

Na jižní straně plesa stojí v nadmořské výšce 1405 m horská chata PTTK. Chata je pojmenovaná po horském vůdci Stanisławovi Staszicovi, který v roce 1805 zkoumal pleso. Vlevo u chaty, na konci cesty, se nachází stará chata. Obě budovy jsou památkově chráněné. Od chaty vedou turistické značky na vrchol Rysů a na Szpiglasową Przełęcz (sedlo) pod Hrubým štítem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Morskie Oko se dříve jmenovalo Rybie pleso (podobně jako Popradské pleso), vzhledem k přirozenému zarybnění, což není u tatranských ples obvyklé. Pojmenování Morskie Oko je svázané se starou legendou, podle které bylo pleso pod zemí spojené s mořem.

Nejstarší zprávy o Morskiem Oku jsou z roku 1575. V roce 1637 král Vladislav IV. dal právo využívat pastviny u Morskieho oka Władysławovi Nowobilskému. Morskie Oko sa stalo soukromým vlastnictvím roku 1824, když Dolinu Rybieho potoka koupil od rakouské vlády Emanuel Homolacs. Od roku 1933 je vlastníkem Morskieho oka a okolí polský stát. Na konci 19. století vypukl hraniční spor mezi Rakouskem a Uherskem o průběh hranice a vlastnictví Morskieho Oka (tzv. Spor o Morskie Oko). Smírčí soud ve Štýrském Hradci rozhodl 13. září 1902, že sporná oblast patří Rakousku resp. jeho provincii Haliči.

Pro turisty Morskie Oko objevil doktor Tytus Chałubiński už v 19. století. První chata, postavená u plesa v roce 1836, shořela roku 1865. Chata postavená roku 1874 shořela roku 1898.

Umění[editovat | editovat zdroj]

Kouzlo Morskieho Oka inspirovalo mnoho polských umělců - malířů (Walery Eljasz-Radzikowski, Leon Wyczółkowski, Stanisław Gałek), ale i básníků (Wincenty Pol, Adam Asnyk, Kazimierz Przerwa-Tetmajer, Franciszek Nowicki, Jan Kasprowicz) či hudebníků (Zygmunt Noskowski).

Přístup[editovat | editovat zdroj]

Pleso je přístupné pěšky po celý rok.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. v některých zdrojích se objevují též hodnoty 34,54 nebo 34,92
  2. v některých zdrojích se objevují též hodnoty 1393 nebo 1395

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]