Wikipedista:Vojtěch Zavadil/plody

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie


PLODY[editovat | editovat zdroj]

NAŽKA[editovat | editovat zdroj]

OBILKA[editovat | editovat zdroj]

OŘÍŠEK[editovat | editovat zdroj]

MĚCHÝŘEK[editovat | editovat zdroj]

Měchýřky (latinsky folliculus, anglicky follicle) se vyvíjejí pouze z jednotlivých plodolistů apokarpního gynecea. Jsou jednotlivé nebo v souplodí. Je to nejpůvodnější typ plodu. Může obsahovat jedno nebo více semen. Oplodí měchýřku je suché, u některých zástupců (např. pivoňka dřevnatějící. Měchýřky se otevírají ne břišním švu nebo výjimečně v místě střední žilky, jako je tomu u šácholanu.[1]

čemeřice, talovín, blatouch.[1] zmarličník, Grevillea.[2]

U zástupců s částečně srostlým gyneceem (př. Rutaceae, ??) tvoří plody přechod mezi souplodím měchýřků a tobolkou.

LUSK[editovat | editovat zdroj]

Lusk (latinsky legumen, anglicky legume, též pod) je vícesemenný nebo jednosemenný plod vyvíjející se z monomerního gynecea (tvořeného jediným plodolistem) a pukající dvěma švy: břišním (v místě srůstu plodolistu) a hřbetním (v místě střední žilky). Lusk je typický plod čeledi bobovité. U některých zástupců dosahují lusky značné velikosti. Liána zvaná mořský bob (Entada scandens) má lusky až metr dlouhé.[1] Až 60 cm dlouhé lusky má tropický okrasný strom Delonix regia.[3] Z dřevin pěstovaných v našich parcích má dlouhé lusky zejména dřezovec a nahovětvec.<?>

Nepukavé plody např. Dialium, Tamarindus, Křídlaté nepukavé: Peltophorum, některé Dalbergia, Machaerium, Myroxylon, Platymiscium, Platypodium, Pterocarpus, [3]

Entada: rozpadavý plod, také Mimosa.

TOBOLKA[editovat | editovat zdroj]

lokulicidní tobolky[editovat | editovat zdroj]

septicidní tobolky[editovat | editovat zdroj]

septifrágní tobolky[editovat | editovat zdroj]

poricidní tobolky[editovat | editovat zdroj]

ŠEŠULE A ŠEŠULKA[editovat | editovat zdroj]

BOBULE[editovat | editovat zdroj]

PECKOVICE[editovat | editovat zdroj]

Objevují se takové termíny jako vysýchavá bobule (paprika), nepukavý lusk (Bertholletia, podzemnice olejná), pukavá peckovice (ořechovec), jednosemenná dužnatá tobolka[4], které svědčí o složitosti.

Kryptosamara[editovat | editovat zdroj]

u některých bobovitých, viz reference v čl. Dipterygeae.


SOUPLODÍ[editovat | editovat zdroj]

Souplodí ((latinsky apocarpium, anglicky aggregate) je soubor plodů vzniklý ze souboru volných nesrostlých pestíčků apokarpního gynecea jednoho jediného květu. Tím se liší od plodenství, které nevzniká z jednoho květu, ale z několika květů nebo z celého květenství.[1]

Jednotlivé části souplodí jsou navzájem spojené květním lůžkem nebo do různé míry druhotně srůstají.[1] Plody, vznikající srůstem původně volných pestíčků, se nazývají synkarpium (latinsky syncarpium, anglicky syncarp).[2] Srůstat mohou nejen samotné plody, ale i další části květu. a vzniklé souplodí tak může připomínat jediný plod, jako je tomu u malvice jabloní nebo u šípku růží. Tyto plody jsou pak nazývány nepravé plody.


Typy souplodí[editovat | editovat zdroj]

dozrávající souplodí nažek pryskyřníku kosmatého

Souplodí nažek[editovat | editovat zdroj]

Souplodí nažek vznikající prostou přeměnou pestíčků apokarpního gynecea v nažky se nazývá achenetum. Tento typ plodů má například pryskyřník, plamének, kuklík nebo žabník jitrocelový. Tužebník má drobná souplodí nažek podobných měchýřkům, které se však neotevírají. Mochna má málo nápadná souplodí nažek se ztvrdlým oplodím, připomínajících oříšek. U plaménku se na každé nažce vyvíjí pérovitý přívěsek, umožňující šíření větrem. Nažky kuklíku jsou opatřeny háčkem, vznikajícím z vytrvalé čnělky. U kuklice se čnělky protahují v pérovitý přívěsek. Suché souplodí okřídlených nažek, tzv. samaretum, můžeme nalézt např. u liliovníku.[2][5]

V některých případech se na vzniku souplodí podílejí i jiné části květu, nejčastěji květní lůžko nebo češule. Jahoda je souplodí nažek, které jsou jednotlivě zanořené do povrchu zbytnělého květního lůžka. Tento typ plodu se nazývá glandetum.[2] a nalezneme jej u jahodníku a u příbuzného rodu jahodka (Duchesnea). Apokarpní plodolisty mohou být také obklopeny dužnatějící češulí nebo květním lůžkem podobně jako je tomu u malvice. Od malvice se tyto plody liší tím, že vnitřní prostor není rozdělen na více komůrek. Tento typ souplodí se nazývá pometum a je poměrně častý u čeledi růžovité. Náležejí sem například šípky růží. Souplodí řepíku obsahují pouze 2 nažky, uzavřené v češuli pokryté věncem háčkovitých chlupů, u rodu krvavec dokonce někdy češule obsahuje jedinou nažku a nejedná se pak fakticky o souplodí. Mimo růžovitých má tento typ plodů např. sazaník a exotické rody Eupomatia (Eupomatiaceae) a Glossocalyx (Siparunaceae). Suché dlouze ostnité plody acény (Acaena) jsou fakticky zdřevnatělé češule s ostnitými výrůstky, uzavírající nažky. [2][5] Plody kožařky, připomínající bobuli nebo peckovici, jsou ve skutečnosti souplodí nažek obalených zdužnatělým okvětím.[6]

Euptelea: apokarpní G 6-18, samara

Alismataceae, Atherospermataceae, Calycanthaceae, Circaeasteraceae, Coriariaceae, Dilleniaceae, Eupomatiaceae, Gisekiaceae, Himantandraceae, Idiospermaceae, Juncaginaceae, Kingdoniaceae, Lacandoniaceae, Monimiaceae, Platanaceae, Potamogetonaceae, Ranunculaceae, Rosaceae, Triuridaceae, Zannichelliaceae.[7]

Souplodí měchýřků[editovat | editovat zdroj]

Souplodí měchýřků (latinsky follicetum) je poměrně častý typ plodu zejména u vývojově původnějších rostlin, které mají apokarní gyneceum složené ze 2 a více nesrůstajících plodolistů. Souplodí měchýřků je běžné u čeledí pryskyřníkovité (např. blatouch, upolín), láhevníkovité, tlusticovité, pivoňkovité a šácholanovité[2], objevuje se také u růžovitých (tavolník, tavola), rýtovitých, routovitých a dalších čeledí. Také koření badyán je souplodí jednosemenných měchýřků. Poměrně často mají souplodí měchýřků vodní jednoděložné rostliny: některé žabníkovité, šmel okoličnatý, Cabombaceae, Aponogeton, některé bařičkovité a Limnocharitaceae.<?> Dřevnatějící souplodí měchýřků šácholanu se nazývá šách.<?>

Coccetum (Magnolia) - rozdíl?[2]

Lardizabalaceae: G apokarpní 3-15, plod měchýřek nebo bobule

Alismataceae, Aponogetonaceae, Brunelliaceae, Butomaceae, Cabombaceae, Cephalotaceae, Connaraceae, Crassulaceae, Crossosomataceae, Cunoniaceae, Dilleniaceae, Guamatelaceae, Illiciaceae, Juncaginaceae, Lardizabalaceae, Limnocharitaceae, Magnoliaceae, Paeoniaceae, Ranunculaceae, Resedaceae, Rutaceae, Staphyleaceae /tenkostěnné tobolky/, Sterculiaceae, Tetracarpaeaceae, Triuridaceae, Winteraceae, Zannichelliaceae.[7]

Souplodí bobulí[editovat | editovat zdroj]

Nalezneme např. u láhevníku.[4] Souplodí bobulí je např. u Kadsura japonica, Asimina triloba, Hydrastis canadensis, Drimys winteri. Nazývá se baccetum.[2]

U láhevníkovitých se plody nejčastěji označují jako souplodí dužnatých merikarpií.[6]

Winteraceae: G apokarpní 1 až mnoho, plody bobulovité Lardizabalaceae: G apokarpní 3-15, plod měchýřek nebo bobule

Annonaceae, Austrobaileyaceae, Dilleniaceae, Lardizabalaceae, Magnoliaceae, Potamogetonaceae, Ranunculaceae, Rosaceae, Rutaceae, Sargentodoxaceae (= Lardizabalaceae), Schisandraceae, Simaroubaceae, Surianaceae, Winteraceae.[7]

Souplodí peckoviček[editovat | editovat zdroj]

Maliny a ostružiny jsou souplodí peckoviček různých druhů rodu ostružiník. Tento typ plodů se latinsky nazývá drupetum.[2] Ostružinám se podobají moruše, plody morušovníku, jsou to však v tomto případě plodenství, neboť se formují z celého květenství. Růžovec bělokvětý (Rhodotypos scandens) - souplodí peckovic.[5] Mitchella - souplodí peckovic

Amborellaceae, Hydrastidaceae, Malpighiaceae, Menispermaceae, Arecaceae, Pandanaceae, Phytolaccaceae, Potamogetonaceae, Rosaceae, Ruppiaceae, Rutaceae, Simaroubaceae, Siparunaceae, Surianaceae.[7]

Souplodí oříšků[editovat | editovat zdroj]

Plody lotosu jsou kulovité oříšky, jednotlivě zapuštěné do povrchu zbytnělého květního lůžka.<?>

Barbeyaceae, Connaraceae /měchýřek!/, Cymodoceaceae, Malpighiaceae, Menispermaceae /peckovice!/, Nelumbonaceae, Phytolaccaceae /oříšek ne/, Platanaceae, Potamogetonaceae, Surianaceae.[7]

jak líska? Synkarpní G 2.

????[editovat | editovat zdroj]

Souplodí suchých nepukavých obvykle s mnoha semeny, nesrostlými s perikarpem. Např. Xylopia a Decaisnea.[2]

Syncarpium: odvozené od květu s apokarpním gyneceem, plodolisty během zrání srůstají. Např. Annona, Duguetia. ///Jak se liší od baccetum?///

Schizokarp[editovat | editovat zdroj]

Rozpadavý plod (schizokarp) je suchý nebo výjimečně dužnatý plod odvozený od semeníku srostlého ze 2 a více plodolistů, rozpadající se na jednosemenné nebo několikasemenné plůdky (merikarpia). Merikarpia mohou být nažky, samary, peckovičky a podobně.[4]

Struk (lat. lomentum) - suchý plod z 1 plodolistu, rozpadající se příčně na jednosemenné segmenty, např. Desmodium, Sophora.[4] Bilomentum je rozpadavý plod u některých brukvovitých (např. ředkev ohnice a u Hypecoum procumbens z čeledi makovité. Je to protáhlý zaškrcovaný plod vzniklý ze 2 plodolistů, za zralosti se příčně rozpadající na jednotlivé díly.[2]

Mezi schizokarpy patří např.: Javor (Acer), miříkovité (Apiaceae), pryšec (Euphorbia), sléz (Malva), tvrdky, Ochna, pumpava (Erodium), Heliconia. Plody, u nichž dochází ke spojení samostatných (apokarpních) pestíčků teprve v průběhu vývoje plodu, nejsou považovány za schizokarp. Patří mezi ně např. měchýřky klejichy (Asclepias) a lejnice (Sterculia) a křídlaté nažky pajasanu (Ailanthus).[4]

Schizokarp nažek: Rozpadavé plody svízelů (Galium) se nazývají dvounažky.[8] Odborně se tento typ plodů, odvozený od schizokarpního gynecea a tvořený nepukavým plůdkem vznikajícím z celého plodolistu, nazývá achenarium.[2] Bruniaceae, Juncaginaceae, Kirkiaceae, Rubiaceae.[7]

Camarium: plůdky jsou nepukavé nebo nepravidelně pukající, s jedním nebo více semeny nesrostlými s perikarpem, vznikající z často laločnatého semeníku. U slézovitých, kacibovitých a mýdelníkovitých.[2]

Coccarium: Schizokarp plůdků které se otevírají břišním nebo hřbetním švem vlivem rozpadu nebo odpadnutí od centrálního sloupku. Je to typický plod pryšcovitých, vyskytuje se však u mnohých dalších rostlin, např. vilínů, lnu, žlutodřevu (Zanthoxylum).[2]

Schizokarp peckovic: Druparium: Schizokarp rozpadající se na peckovičky. Např. Castela emoryi (simarubovité).[2]

Schizokarp měchýřků: Follicarium: schizokarp vznikající rozpadem srostlého semeníku (i když je srostlý jen částečně, např. pouze čnělkami a bliznami jako u některých toješťovitých), kdy se plodolisty před dozráním zřetelně oddělují a při dozrání se otevírají břišním švem. Např. Sterculia caribbaea, Ceropegia barkii, Cunoniaceae, bývalé Hippocrateaceae (dnes jesencovité).[2] Apocynaceae, Aristolochiaceae, Bruniaceae, Dirachmaceae, Greyiaceae, Gyrostemonaceae,

Schizokarp samar: Samarium: plod rozpadající se na několik okřídlených plůdků, které mají z definice samary křídlo 2x a více delší než je velikost semene.[2] Např. Banisteriopsis, javory, pajasan žláznatý, Zygophyllum.[2] Malpighiovité, olivovníkovité, slézovité (přesněji Sterculiaceae a Tiliaceae), lichořeřišnicovité, dále Hymenocardiaceae, Ptaeroxylaceae, Stackhousiaceae.[7]

Schizokarp bobulí: Apocynaceae, Heliconiaceae, Phytolaccaceae, Rutaceae, Simaroubaceae, Sterculiaceae.[7]

Craspedium[editovat | editovat zdroj]

Craspedium je jednoplodolistový lámavý plod rozpadající se příčně na jednosemenné díly, které vypadávají z vytrvávajícího rámečku. Např. citlivka (Mimosa).[2] a Entada.[3]

NEPRAVÉ PLODY[editovat | editovat zdroj]

Malvice a spol.[editovat | editovat zdroj]

Malvice (latinsky pomum, anglicky pome) je tzv. nepravý plod, u něhož vzniká jádřinec z vlastních pouzder semeníku, zatímco dužnaté části se formují až po opylení květu dužnatěním češule.[2] Malvice mají někteří zástupci čeledi růžovité, jako je jabloň, hrušeň, jeřáb, hloh, mišpule a podobně.[1]


PLODENSTVÍ[editovat | editovat zdroj]

Plodenství (anglicky compound fruit) je soubor volných nebo různým způsobem spojených či srostlých plodů vzniklý z více květů nebo z celého květenství.[2] Plodenství lze rozdělit na volná a sdružená, kdy jednotlivé plody různým způsobem a do různé míry srůstají.[1]

Anglicky někdy nazýváno též multiple fruit, v části literatury je ovšem tento termín používán pro souplodí.[2]

//Plodenství mohou být složena ze souplodí//

Volná plodenství[editovat | editovat zdroj]

tvořeno několika až mnoha plody rostoucími na společném stonku a vznikající z celého květenství. Protože zachovává v podstatě stejnou strukturu jako květenství, jenom dozraje, můžeme rozlišovat typy plodenství stejně jako v případě květenství, např. úbor, lata, hrozen aj. Příkladem je např. úbor nažek u slunečnice aj.

Sdružená plodenství[editovat | editovat zdroj]

Plodenství nažek[editovat | editovat zdroj]

Fíky fíkovníků (latinsky syconium): složený plod tvořený nažkami uzavřenými ve zdužnatělém květním lůžku nebo stopce. syconium je poněkud podobné malvici, na rozdíl od ní však nevzniká z jediného květu.[2]

U platanu se skládá z nepukavých suchých plůdků s tenkým perikarpem přilehlým k semeni. Nazývá se achenosum.[4]

Achenoconum: plodenství složené z nažek podepřených šupinami uspořádanými do šištice. Např. olše, chmel, některé Proteaceae.[2]

Dužnatá plodenství[editovat | editovat zdroj]

Plodenství ananasu je označováno jako coenocarpium, formuje se ze semeníků, květních částí a květních lůžek mnoha nahuštěných květů.[2] U některých zimolezů, např. zimolezu tatarského se srůstem 2 semeníků sousedních květů tvoří dvojitá bobule, nazývaná bibacca. Tento typ plodů je také u rodu Didymanthus z čeledi laskavcovité a Mitchella repens z čeledi mořenovité.[2]

Latinsky sorosus: složený plod z mnoha dužnatých plodů vyvíjejících se na vřeteni květenství. Např. árónovité, ananas, dřínovité, morušovníkovité (chlebovník, morušovník, maklura), pandánovité, Morinda citriodora, Cyclanthaceae.[2]

Plodenství tobolek[editovat | editovat zdroj]

Capsiconum: plodenství složené z tobolkovitých plůdků. Např. Liquidambar, Eucalyptus lehmannii (všechny?), vrbovité, Anemopsis californica (Saururaceae).

Plodenství měchýřků[editovat | editovat zdroj]

Folliconum je plodenství mnoha měchýřků např. u Banksia menziesii.

Plodenství nepukavých suchých plodů[editovat | editovat zdroj]

Catoclesium: plodenství nepukavých plůdků uzavřených v listech, listenech nebo částech okvětí. Řepa obecná.[2]

/////////////////////////////////////

Opylování větrem:

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené morf není určen žádný text
  2. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené morfgloss není určen žádný text
  3. a b c Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené vengua není určen žádný text
  4. a b c d e f Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené judd není určen žádný text
  5. a b c Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené kv4 není určen žádný text
  6. a b Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené neoflo není určen žádný text
  7. a b c d e f g h Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené intkey není určen žádný text
  8. Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené kv6 není určen žádný text

Přeskočeny glandarium, glandispermidium, glandosum, trymarium, trymetum, trymoconum


Řapík (petiolus) je stopkovitá část listu. List bez řapíku je přisedlý (len). Je-li řapík vyvinut, označuje se list jako řapíkatý (např. topol černý). U mnohých rostlin vykonává řapík pohyby a staví čepele do výhodné polohy ke světlu. List kotvice má řapík nafouklý vzduchem,označovaný jako řapík nadmutý. Obsahuje aerenchym, díky čemuž může dobře plavat a nést čepel na vodní hladině. Jiné se rostliny ovíjejí řapíkem (plamének plotní). Jindy řapíky jsou rozšířené a podobají se čepeli a asimilují (kapinice). Podle tvaru rozlišujeme například oblý, polooblý, hranatý, úzce pruhovitý, žlábkovitý, křídlatý u citroníku (Citrus),

aerenchyma - Tissue with large, intercellular, air-filled spaces: e.g., in the petioles of many species of Araceae and in the roots, stems, and leaves of many aquatic plants./Bot. gloss./

colleter - In the Rubiaceae. a simple or branched, glandlike struc¬ture in the axil of stipules: in the Apocynaceae a gland, located along the interpetiolar lines or in the leaf axil, which is some¬times mistaken for a stipule./Bot. gloss./

decurrent - Extending down and adnate to an axis; e.g., the blade of a leaf onto the petiole, the leaf blade onto the stem, or the secondary veins onto the midvein in some species of Anacardiaceae, Lauraceae and Monimiaceae./Bot. gloss./

extra floral nectary - A structure that secretes nectar and is located on a part of the plant other than the flower, e.g., the glands on the petioles of many mimosoid legumes. /Bot. gloss./

interpetiolar - Located between the petioles of two opposite leaves; e.g., the stipules of Rubiaceae. /Bot. gloss./

interpetiolar glands - Excretory structures located between the petioles of some plants; e.g., species of Bignoniaceae. /Bot. gloss./

Muellerian (Mullerian) bodies - Glycogen-rich food bodies lo¬cated on fuzzy pads (trichilia) at the base of the petiole of some species of Cecropia (Cecropiaceae). Compare with pearl bodies./Bot. gloss./

petiole - The stalk of a leaf; in compound leaves, the stalk between the leaf attachment and the insertion of the first leaflets. petiolule - The stalk of a leaflet. Several different orders of petiolules may exist in leaves twice or more compound; those in a palmately compound leaf radiate from a common central point./Bot. gloss./

phyllode - A petiole that has taken on the form and function of a leaf; e.g., in certain species of Acacia. /Bot. gloss./

pseudopetiole - The narrowed portion of the leaf located between the ligule(s) and the blade in many Bambuseae. in other Poaceae such as Pharus, and in some Cyperaceae. /Bot. gloss./

pulvinule - An enlargement of a portion of the petiolule. pulvinus (plural = pulvini) - An enlargement of a portion of the petiole, without an apparent function (e.g., Protium, Burseraceae) or sometimes controlling the orientation of the leaf or leaflet (e.g., Mimosa polydactyla and M. pudica. Fabaceae). /Bot. gloss./

stipule - A reduced leaflike or bractlike appendage, either solitary or paired, inserted at the base of the petiole and variable in mor¬phology./Bot. gloss./

trichilium (plural = trichilia) - A pad of densely clustered trichomes located at the abaxial base of the petiole of some species of Cecropia (Cecropiaceae) and containing Muellerian bodies that are a source of food for ants./Bot. gloss./

vaginate - Possessing a sheath; e.g., used to describe the petiole base of some species of Piper. /Bot. gloss./

wing - Either of the two lateral petals of a flower of Fabaceae; a thin, flattened outgrowth from stemes, petioles, fruits, or seeds./Bot. gloss./