Květní lůžko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Úbor slunečnice roční se širokým květním lůžkem

Květní lůžko (receptaculum, torus) je plošné rozšíření stopky, která je koncovou části pozměněného stonku rostlin. Termín se používá pro lůžko jednotlivého květu, v některých případech i celého květenství, např. u hvězdnicovitých. Z květního lůžka vyrůstají další květní orgány - plodolisty, tyčinky a květní obaly, tj. kalich a koruna nebo nerozlišené okvětí, které ochraňují reprodukční orgány květu – samčí tyčinky a samičí pestíky. Květní lůžko bývá většinou ploché, řidčeji vyklenuté (kónické) nebo miskovitě prohloubené. Jednotlivé květní části se v květním lůžku vyvíjejí z malých hrbolků, nejdříve květní obaly, pak tyčinky a nakonec plodolisty, vývoj je různě rychlý, např. u olše a lísky trvá téměř celý rok.

Terminologie[editovat | editovat zdroj]

V české botanické literatuře jsou často zaměňovány termíny receptákulum (květní lůžko) a hypanthium (češule) nebo jsou uváděny jako synonyma. S touto zavádějící interpretací se lze setkat i v díle Klíč ke květeně ČR. V odborné cizojazyčné literatuře mají většinou oba termíny jasně definovaný význam. Termínem receptákulum se označuje pouze květní lůžko bez účasti ostatních květních částí, podepírající buď jednotlivý květ nebo v některých případech celé květenství (např. u hvězdnicovitých). Hypanthium je komplexní útvar vznikající srůstem bazálních částí květních obalů a nitek tyčinek jednotlivého květu a někdy se na jeho vzniku částečně podílí i květní lůžko.[1][2][3]

Květní lůžko a vývoj plodů[editovat | editovat zdroj]

Květní lůžko se u některých rostlin podílí na formování plodu, souplodí nebo i plodenství. Dužnaté a zbytnělé květní lůžko je součástí souplodí jahodníku. Dřevnatějící květní lůžko je součástí souplodí šácholanu, lotosu. Květní lůžka jednotlivých květů se podílejí také na vzniku dužnatého plodenství ananasu, zatímco u fíku fíkovníků je celé plodenství obalenou dužnatým lůžkem.[1][2] Dub a buk mají dřevnatějící květní lůžko miskovitě prohloubeno a rozšířeno v číšku, kupulu (cupula), v níž sedí žalud nebo bukvice (=nažka). Pokud se na vzniku podobného útvaru podílí i rozšířené spodní části tyčinek nebo květních obalů, vzniká, např. u růže, třešně nebo jabloně pohárkovitý útvar češule (hypanthium), který obaluje semeno. U pryšců zase vznikají na květním lůžku žláznaté valy se žlázkami nebo žláznaté disky – nektaria, produkující tekutinu lákající opylovače. U heřmánku pravého je květní lůžko duté. U lotosu zbytnělo v kuželovitý útvar, ve které jsou uloženy semeníky. Mučenka má květní lůžko protaženo v androgynofor nesoucí tyčinky a pestík vzdálené od květních obalů.[4][5]

Češule[editovat | editovat zdroj]

Termín je v české botanice často používán nesprávně jako synonymum pro češuli. Na rozdíl od češule se termín receptákulum používá i pro strukturu podepírající květenství, jak je tomu např. u hvězdnicovitých. Receptákulum se v některých případech podílí na vzniku plodu, souplodí nebo plodenství. Např. u fíkovníku jsou nažky uzavřené ve zdužnatělém receptákulu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b JUDD, et al. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. [s.l.]: Sinauer Associates Inc., 2002. ISBN 9780878934034. 
  2. a b STUPPY, Wolfgang. Glossary of Seed and Fruit Morphological Terms. Kew: Royal Botanical Gardens, 2004. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-08. 
  3. SLAVÍKOVÁ, Zdeňka. Morfologie rostlin. Praha: Karolinum, 2002. 
  4. www.jbrom.wz.cz. www.jbrom.wz.cz [online]. [cit. 2010-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-04-01. 
  5. botany.upol.cz

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]