Květní lůžko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Úbor slunečnice roční se širokým květním lůžkem

Květní lůžko (receptaculum, torus) je plošné rozšíření květní stopky. Na květní stopce, která je pozměněným stonkem, se vytváří květ krytosemenné rostliny. (Plošné rozšíření stonku na květní lůžko je nejtypičtější metamorfózou stonku.)

Popis[editovat | editovat zdroj]

Termín „květní lůžko“ se používá pro lůžko jednotlivého květu, v některých případech i celého květenství, např. u hvězdnicovitých. Z květního lůžka vyrůstají plodolisty, tyčinky a květní obaly (tj. vnější zelené kališní lístky a vnitřní korunní lístky nebo nerozlišená okvětí), které chrání reprodukční orgány květu (samčí tyčinky a samičí pestíky). Květní lůžko bývá většinou ploché, řidčeji vyklenuté (kónické) nebo miskovitě prohloubené. V květním lůžku se z malých hrbolků vyvíjejí jednotlivé květní části – nejdříve květní obaly, pak tyčinky a nakonec plodolisty. Vývoj je různě rychlý, např. u olše a lísky trvá téměř celý rok.

Jednotlivé květní části (květní obaly, tyčinky a plodolisty) jsou na květním lůžku uspořádany šroubovitě nebo v kruzích; šroubovité uspořádání květních částí je původnější, kruhovité odvozenější. Květní části ve šroubovici se vyskytují např. v čeledi šácholanovité a pryskyřníkovité (hovoříme o květech acyklických). Pokud jsou některé květní části uspořádany ve spirále a jiné v kruzích, např. v čeledi pryskyřníkovité rody blatouch, pryskyřník, upolín, hovoříme o květech hemicyklických. Pokud jsou všechny květní části uspořádané v kruzích, hovoříme o květech cyklických. Počet kruhů v cyklickém květu je různý, nejčastější je uspořádání do pěti nebo čtyř kruhů, přičemž plodolisty tvoří pouze jeden kruh.[1]

Květní lůžko a vývoj plodů[editovat | editovat zdroj]

Květní lůžko se u některých rostlin podílí na formování plodu, souplodí nebo i plodenství. Dužnaté a zbytnělé květní lůžko je součástí souplodí jahodníku. Dřevnatějící květní lůžko je součástí souplodí šácholanu, lotosu. Květní lůžka jednotlivých květů se podílejí také na vzniku dužnatého plodenství ananasu, zatímco u fíku fíkovníků je celé plodenství obaleno dužnatým lůžkem.[2][3]

Dub a buk mají dřevnatějící květní lůžko miskovitě prohloubeno a rozšířeno v číšku, kupulu (cupula), v níž sedí žalud nebo bukvice (= nažka). Pokud se na vzniku podobného útvaru podílí i rozšířené spodní části tyčinek nebo květních obalů, vzniká, např. u růže, třešně nebo jabloně pohárkovitý útvar češule (hypanthium), který obaluje semeno. U pryšců zase vznikají na květním lůžku žláznaté valy se žlázkami nebo žláznaté disky – nektaria – produkující tekutinu lákající opylovače. U heřmánku pravého je květní lůžko duté. U lotosu zbytnělo v kuželovitý útvar, ve kterém jsou uloženy semeníky. Mučenka má protažené květní lůžko nesoucí tyčinky a pestík odděleně od květních obalů (tzv. androgynofor).[4]

Terminologie[editovat | editovat zdroj]

V české botanické literatuře bývají zaměňovány termíny receptaculum (květní lůžko), počeštěno jako receptákulum, a hypanthium (češule) nebo jsou uváděny jako synonyma. S touto zavádějící interpretací se lze setkat i v díle Klíč ke květeně ČR. V odborné cizojazyčné literatuře mají většinou jednotlivé termíny jasně definovaný odlišný význam. Termínem receptaculum se označuje pouhé květní lůžko bez účasti ostatních květních částí, podepírající buď jednotlivý květ, nebo v některých případech celé květenství (např. u hvězdnicovitých). Receptákulum se v některých případech podílí na vzniku plodu, souplodí nebo plodenství (např. u fíkovníku jsou nažky uzavřené ve zdužnatělém receptákulu). Hypanthium je komplexní útvar vznikající srůstem bazálních částí květních obalů a nitek tyčinek jednotlivého květu a někdy se na jeho vzniku částečně podílí i květní lůžko.[2][3][5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PECHAROVÁ, Emilie et al. Speciální botanika [online]. České Budějovice: Zemědělská fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, 2004, s. 6–7. 2010-04-01 [cit. 26. 11. 2019], archiv. 2010-04-01. Dostupné z: https://web.archive.org/web/20100401070603/http://www.jbrom.wz.cz/vyuk/specbot.pdf
  2. a b JUDD, Walter S. et al. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. Sunderland: Sinauer Associates, 2002. 576 s. ISBN 9780878934034. 
  3. a b STUPPY, Wolfgang. Glossary of Seed and Fruit Morphological Terms. Kew: Royal Botanical Gardens, 2004. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-08. 
  4. PECHAROVÁ, Emilie et al. Speciální botanika [online]. České Budějovice: Zemědělská fakultá Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, 2004 [cit. 2010-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-04-01. 
  5. SLAVÍKOVÁ, Zdeňka. Morfologie rostlin. Praha: Karolinum, 2002. (Učební texty Univerzity Karlovy v Praze). ISBN 80-246-0327-6. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]