Wikipedista:Monika Humplová/Pískoviště
Soluce v právu[editovat | editovat zdroj]
Soluce (lat. solutio), česky splnění, je nejčastější a nejpřirozenější způsob zániku závazku.
Splnění je právní jednání upravené zákonem č.89/2012, Občanským zákoníkem v §1908 - §1980[1]. Jde o jednání buď samotného dlužníka, někdy je třeba i součinnosti věřitele. Dospělý dlužník poskytne věřiteli sjednaným způsobem, na daném místě, v určeném čase to, co je předmětem závazku. Dlužník má povinnost na své náklady dluh splatit a věřitel má oprávnění plnění vyžadovat a záreveň je povinnen plnění přijmout. Zákon stanovuje, co znamená řádné a včasné splnění (§1914- §1925), jaké jsou možné způsoby plnění (§1926 - §1948), možnosti potvrzení o splnění dluhu tzv. kvitance (§1949 - §1953), kde ( §1954 - §1957) a kdy (§1958 - §1967) má dojít ke splnění[2]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Zákon č. 89/2012, Občanský zákoník, § 1908. [cit. 24.5.2017]. Dostupné online.
- ↑ ŠVESTKA, Jiří; BÁNYAIOVÁ, Alena, Dvořák, Fiala, Pelikánová, Pelikán. Občanský zákoník komentář: Švestka a kol.. 1.. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2014. 6 svazků (1667 s.). ISBN 978-80-7478-638-9. S. 369-374.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ŠVESTKA, Jiří; BÁNYAIOVÁ, Alena, Dvořák, Fiala, Pelikánová, Pelikán. Občanský zákoník komentář: Švestka a kol.. 1.. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2014. 6 svazků (1667 s.). ISBN 978-80-7478-638-9. S. 369-374.