Vodouš malý
 Vodouš malý | |
|---|---|
.jpg) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | dlouhokřídlí (Charadriiformes) |
| Podřád | bahňáci (Charadrii) |
| Čeleď | slukovití (Scolopacidae) |
| Rod | vodouš (Xenus) Kaup, 1829 |
| Binomické jméno | |
| Xenus cinereus (Güldenstädt, 1775) | |
 Rozšíření vodouše malého
hnízdiště
migrace
zimoviště
sestaveno na základě: BirdLife International a Handbook of the Birds of the World (2019) 2019 | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vodouš malý (Xenus cinereus) je středně velký druh bahňáka z čeledi slukovitých, jediný zástupce rodu Xenus. Vzdáleně se podobá pisíkovi obecnému, od kterého se liší především dlouhým, nahoru zahnutým zobákem. Shora a na hrudi je šedý, s tmavým proužkem na lopatkách a v ohbí křídla. V letu je shora celý šedý až na bílý zadní okraj křídel. Zobák je tmavý, někdy se žlutavým kořenem. Nápadně krátké nohy jsou žluté. Hnízdí v nížinné severské tajze, zimuje v Africe, Asii a Arábii.[2]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Vodouš malý je nepatrně větší než pisík obecný, na délku měří 22 až 25 cm. Má typický zakřivený a dlouhý zobák, který je mnohem delší než hlava a je podobný, jako zobáky u některých druhů vodních ptáků. Většina těla těchto vodoušů je šedivá až hnědá, dolní partie bývají bílé. Nohy žluté, samotný zobák má tmavou barvu. Při letu je výrazný světlý kostřec a bílé proužky na konci loketní části křídla.
-
Jedinec ze západního Laponska
Výskyt v Česku[editovat | editovat zdroj]
Vzácně zalétl do České republiky, kde byl dosud zjištěn jedenáctkrát, vesměs ve východní polovině území:[3]
- červen 1962, Náměšť nad Oslavou
- květen 1979, Smiřice (okres Hradec Králové)
- září 1981, Bartošovice (okres Nový Jičín)
- červen 1983, vodní nádrž Rozkoš
- červenec 1989, Velký Vajgar
- srpen 1998, Ostrava-Heřmanice
- červen 2001, Záhlinice
- květen 2006, Šumvald
- květen 2008, vodní nádrž Rozkoš
- červenec 2008, vodní nádrž Želivka
- květen 2011, vodní nádrž Rozkoš
Ekologie[editovat | editovat zdroj]
Vodouši malí vyhledávají vodní plochy. V zimě migrují na jih do tropických oblastí ve východní Africe, avšak většinu roku tráví s subpolárních oblastech Finska nebo obecně severní Evropy. Ve většině západní Evropy se jedná o vzácného tuláka, který se sem zatoulá jen ve výjimečných případech na podzim. Vodouši jsou hmyzožraví ptáci a většinu kořisti si uloví za letu. Většinu jejich jídelníčku tvoří vodního hmyz, jeho larvy a drobní korýši. Hnízdí jednotlivě na mokrých loukách nebo bahnitých březích, hnízdo si staví na zemi. Do něj samička naklade tři až čtyři kropenatá vejce. Ta inkubuje pouze samička.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Terek sandpiper na anglické Wikipedii.
- ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
- ↑ SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha: Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6. S. 144–145.
- ↑ Pozorování vodouše malého v ČR na stránkách FK ČSO
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu vodouš malý na Wikimedia Commons - Galerie vodouš malý na Wikimedia Commons
Taxon Xenus cinereus ve Wikidruzích
