Slukovití

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Wikipedie:Jak číst taxoboxSlukovití
alternativní popis obrázku chybí
Bekasina otavní
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád dlouhokřídlí (Charadriiformes)
Podřád bahňáci (Charadrii)
Čeleď slukovití (Scolopacidae)
Rafinesque, 1815
Čeledě
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slukovití (Scolopacidae) je čeleď bahňáků z řádu dlouhokřídlých (Charadriiformes). Patří sem bekasiny, sluky, vodouši, břehouši, jespáci a další zástupci.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jsou to ptáci vázání na vodu. Zástupci čeledi mají rozmanité tvary zobáků, třeba koliha má šavlovitě dolů směřující zobák, bekasiny a sluky mají zobáky rovné. Těmto zobákům se říká pícháky, protože píchají do půdy a následně pak vytahují drobné živočichy. Jsou to převážně masožravci a hmyzožravci, pojídají drobné korýše, hmyz, rybky, plže a další živočichy. Opeření je u mnohých zástupců nenápadně hnědé, ale u některých je pestré a obsahuje také doplňky, třeba u Philomachus pugnax, u kterého mají samci límec v době rozmnožování a páření. Nohy jsou dlouhé a jsou předurčeny k pohybů ve vodě, kamenech a bahně. Co se týče velikosti, tak u slukovitých je maximální délka od 14 - 45 cm do velikosti vrány, nejmenším evropským bahňákem je jespák malý, největší je koliha velká. Většina druhů hnízdí na zemi, ale některé hnízdí na stromech, třeba vodouš kropenatý. Vejce slukovitých jsou zbarvena nenápadně, aby splynula před predátory, např. racky nebo chaluhami. Hlasové projevy slukovitých bahňáků jsou známé v době toků a námluv, např. u bekasiny otavní a sluky lesní.

Časté druhy v Česku[editovat | editovat zdroj]