Slučka malá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Slučka malá

alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
Málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: dlouhokřídlí (Charadriiformes)
Čeleď: slukovití (Scolopacidae)
Rod: slučka (Lymnocryptes)
F. Boie, 1826
Binomické jméno
Lymnocryptes minimus
(Brunnich, 1764)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slučka malá (Lymnocryptes minimus) je malý monotypický druh bahňáka z čeledi slukovitých. Je také jediným druhem v monotypickém rodu Lymnocryptes.[2]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Vzdáleně se podobá bekasině otavní, je však výrazně menší, s kratším zobákem. Dorůstá délky 17–19 cm, v rozpětí křídel měří 30–36 cm a váží 40–60 g. Výrazná je kresba hlavy s dvojitým nadočním proužkem, tmavou půlměsičitou skvrnou pod okem a tmavým temenem bez středního světlého proužku. Hruď a boky jsou podélně (ne příčně) proužkované, na hřbetě má kontrastní žluté proužky.[3]

Žije velmi skrytě, při ohrožení se tiskne k zemi a spoléhá přitom na své maskovací zbarvení; vyletuje zpravidla až na poslední chvíli. Většinu roku se chová tiše, zpěv, který tvoří rytmické „tlok–tokli–tlok–tokli“, je však velmi výrazný a slyšitelný na velkou vzdálenost. Samci se jím ozývají za letu i na zemi.[4]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Hnízdí na rozlehlých rašeliništích severní Evropy a východní Sibiře. Tažný druh se zimovišti v západní a severozápadní Evropě, Středomoří, severní Africe, Sahelu a jihozápadní Asii.[5] Zimuje na březích vod nebo v nízkých travnatých bažinatých porostech.[6]

Na území České republiky se objevuje na tahu a velmi vzácně zimuje.[3] V 50. letech 20. století bylo i pozorováno hnízdění sluček u Černé v Pošumaví.[7]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Živí se hlavně různými bezobratlými, ale požírá také semena.

Hnízdění[editovat | editovat zdroj]

Lymnocryptes minimus

Hnízdí na zemi, v jedné snůšce jsou obvykle 4 hnědá, tmavě skvrnitá vejce. Inkubační doba trvá 17–24 dnů, na vejcích sedí pouze samice.[8][9]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. IUCN Red List 2015.4. 30. listopadu 2015. Dostupné online.
  2. Lymnocryptes [online]. Integrated Taxonomic Information System, [cit. 2011-06-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b SVENSON, L. a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha : Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6. S. 150-151.  
  4. COLSTON, Peter; BURTON, Philip. Limicolen – Alle europäischen Watvogel-Arten, Bestimmungsmerkmale, Flugbilder, Biologie, Verbreitung. München : BlV Verlagsgesellschaft, 1989. ISBN 3-405-13647-4. S. 160.  
  5. DELANY, Simon Delany; SCOTT, Derek; DODMAN, Tim. An Atlas of Wader Populations in Afrika and Western Eurasia. Wageningen : Wetlands International, 2009. ISBN 978-90-5882-047-1. S. 259.  
  6. DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha : Academia, 2001. ISBN 978-80-200-0927-2. S. 108.  
  7. MLÍKOVSKÝ, Jiří: Pravděpodobné historické hnízdění slučky malé (Lymnocryptes minimus) na Šumavě, Česká republika. Sylvia 2009/45: 248–251. Dostupné online.
  8. DIERSCHKE, Volker. Ptáci. Praha : Euromedia Group, k. s., 2009. ISBN 978-80-242-2193-9. S. 183.  
  9. Jack Snipe [online]. British Trust for Ornithology, [cit. 2011-06-26]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]