Břehouš černoocasý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxBřehouš černoocasý
alternativní popis obrázku chybí
Břehouš černoocasý ve svatebním šatě
Stupeň ohrožení podle IUCN
téměř ohrožený
téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řáddlouhokřídlí (Charadriiformes)
Čeleďslukovití (Scolopacidae)
Rodbřehouš (Limosa)
Binomické jméno
Limosa limosa
(Linnaeus, 1758)
Mapa s rozšířením břehouše černoocasého: žlutě hnízdiště, modře zimoviště
Mapa s rozšířením břehouše černoocasého: žlutě hnízdiště, modře zimoviště
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Břehouš černoocasý (Limosa limosa) je velkým druhem bahňáka z čeledi slukovitých (Scolopacidae).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Dorůstá délky 35–45 cm a v rozpětí křídel měří 70–82 cm. Hmotnost u samců se pohybuje mezi 160–440 g, u samic mezi 244–500 g. Samci bývají obvykle o něco menší než samice a mají také kratší zobák. Ve svatebním šatu má oranžově rezavý krk a hruď (intenzivnější u samce) a různě intenzivní tmavé pruhovaní na hrudi a vrchní části jinak bílého břicha, v prostém šatu jsou obě pohlaví zbarvena stejně – šedohnědě. Mladí ptáci mají žlutavě hnědou hruď.[2] Zvláště v letu je nápadné černobílé zbarvení ocasu a letek.

V toku se ozývá hlasitým ostrým „grutjo“; dále také nosové „vitovitovito“, čejčí „kvuíh“ nebo svižné „vivivi“.[3][4]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Hnízdí na rozsáhlém území Eurasie v rozmezí od Islandu východně po východní Sibiř. Tažný druh, zimuje v jižní a západní Evropě, Africe, na Středním východě a Australasii.

Globální populace břehouše čenoocasého klesá; jen v roce 2005 byl přitom úbytek za předchozích 15 let odhadován na celých 25 %. Důvodem je hlavně ztráta hnízdišť zapříčiněná především odvodňováním mokřadů a intenzifikací zemědělství. V mnoha oblastech je také ohrožován lovem, a to i přesto, že je ve všech státech Evropské unie vyjma Francie zakázán.[5]

ČR hnízdilo v letech 2001–2003 celkem 10–20 párů, a to v jižních Čechách a ve Slezsku do 500 m n. m.[3][6] Je zde zvláště chráněný jako kriticky ohrožený druh.[7]

Biotop[editovat | editovat zdroj]

Hnízdí na větších vlhkých loukách a v travnatých bažinách. Na tahu a v zimě se zdržuje především v ústích řek a na pobřežích.[8]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Živí se hmyzem, pavouky, korýši, měkkýši a červy, za tahu a v zimě také semeny. Po kořisti pátrá hlavně pícháním svým dlouhým zobákem s mimořádně citlivým koncem do bahna nebo měkké půdy.[9]

Hnízdění[editovat | editovat zdroj]

Hnízdí 1× ročně od dubna do července, obvykle v malých volných koloniích o 2–20 párech. Studie zkoumající islandské populace prokázala, že se páry na hnízdiště vrací v průměru pouhé 3 dny od sebe, a to i přesto, že oba ptáci trávili zimu zcela odděleně. Pokud se tak nestane a jeden z ptáků se opozdí, pár se rozpadá.[10] Samec ve svém teritoriu, které se rozkládá na ploše 30–50 m okolo hnízda,[9] hloubí na zemi v nízké vegetaci několik mělkých důlků, často vystlaných rostlinným materiálem, z nichž si pak samice sama jedno vybere a naklade do něj 4(3–5) zelenavá, hnědě skvrnitá vejce o velikosti 55,1 × 37,8 mm.[3][4] Na jejich inkubaci trvající 21–24 dnů se podílí oba ptáci a společně také během tohoto období aktivně brání okolí hnízda. Na potenciálního predátora často útočí ze vzduchu a hlasitě se přitom ozývají. Mláďata jsou prekociální a hnízdo opouští již několik hodin po vylíhnutí. Dalších 25–30 dnů jsou pak doprovázena oběma rodiči do doby, než se opeří.[9] Mohou se přitom pohybovat v bezprostřední blízkosti hnízda, stejně jako společně putovat až 3 km daleko do míst s větší nabídkou potravy. Z nizozemské studie vyplývá, že v prvním roce života činí úmrtnost druhu 37,6 %, ve druhém 32 % a v dalších letech 36,9 %.[9]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Polytypický druh popsaný pod názvem Scolopax limosa (z latinského limus = bláto).[9][11] Tvoří 3 poddruhy:[5][12]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.2. 4. září 2021. Dostupné online. [cit. 2021-10-11]
  2. MULLARNEY, Killian; SVENSSON, Lars; ZETTERSTRÖM, Dan; GRANT, Peter. Collins Bird Guide. London: HarperCollins, 1999. ISBN 0-00-219728-6. S. 148. (anglicky) 
  3. a b c DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001. ISBN 978-80-200-0927-2. S. 110. 
  4. a b DIERSCHKE, Volker. Ptáci. Praha: Euromedia Group, k. s., 2009. ISBN 978-80-242-2193-9. S. 180. 
  5. a b Black-tailed Godwit Limosa limosa. [s.l.]: BirdLife International Dostupné online. (anglicky) 
  6. ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7. 
  7. Seznam zvláště chráněných druhů ptáků v ČR [online]. Česká společnost ornitologická [cit. 2011-07-02]. Dostupné online. 
  8. SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha: Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6. 
  9. a b c d e BWPi: The Birds of the Western Palearctic on interactive DVD-ROM. London: BirdGuides Ltd. & Oxford University Press, 2004. ISBN 1-898110-39-5. (anglicky) 
  10. Icelandic birds rely on perfect timing [online]. BBC News [cit. 2011-07-02]. (anglicky) 
  11. ROBINSON, R. A. Black-tailed Godwit [online]. British Trust for Ornithology [cit. 2011-07-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. CLEMENTS, James F. The Clements Checklist of Birds of the World. [s.l.]: Cornell University Press, 2007. ISBN 978-0-8014-4501-9. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]