Břehouš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxBřehouš
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řáddlouhokřídlí (Charadriiformes)
Podřádbahňáci (Charadrii)
Čeleďslukovití (Scolopacidae)
Rodbřehouš (Limosa)
Brisson, 1760
Druhy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Břehouš (Limosa) je rod velkých, dlouhozobých a dlouhonohých tažných bahňáků s kosmopolitním rozšířením.

Popis a biologie[editovat | editovat zdroj]

Mají tělo aerodynamického tvaru. Břehouši se podobají kolihám (Numenius), od kterých se odlišují hlavně rovným nebo mírně nahoru prohnutým zobákem, a slukovcům (Limnodromus), kteří však mají kratší nohy. Zimní šat břehoušů je poměrně fádní a nevýrazný, avšak tři druhy břehoušů mají výrazný, ryšavě zbarvený jarní šat. Samice jsou znatelně větší než samci.

Dlouhé zobáky břehoušům dobře slouží při hledání červů a měkkýšů v písčitých a bahnitých březích vodních toků. Rozmnožují se v létě v severních oblastech severní polokoule, v zimě migrují do teplejších oblastí. Břehouši mohou v jednom kuse uletět velmi dlouhé vzdálenosti. Byla zaznamenána samice břehouše rudého, která uletěla bez přestávky 11 680 km.[1] V roce 2020 byl u samce téhož druhu naměřen migrační let dlouhý 12 200 km, což je vůbec nejdelší migrační let bez přestávky ze všech ptáků.[2]

Ve Velké Británii byli břehouši kdysi považováni za pochoutku. Sir Thomas Browne kolem roku 1682 poznamenal, že břehouši „byli považováni za nejchutnější pokrm v Anglii“.[3]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Rod Limosa vytvořil v roce 1760 francouzský zoolog Mathurin Jacques Brisson. Za typový druh rodu Brisson určil břehouše černoocasého (Limosa limosa).[4] Jméno rodu Limosa pochází z latiny a znamená „zablácený“ (z latinského limus, „bláto“),[5] což odkazuje k běžnému habitatu druhu.

Do rodu se řadí čtyři recentní druhy:[6]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Godwit na anglické Wikipedii.

  1. Bird Completes Epic Flight Across The Pacific [online]. Science Daily, 2007-09-17 [cit. 2021-05-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. BOFFEY, Daniel. 'Jet fighter' godwit breaks world record for non-stop bird flight [online]. The Guardian, 2020-10-13 [cit. 2021-05-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. WOODLEY, Keith. Godwits. London: Penguin Books, 2016. ISBN 9781743487211. (anglicky) 
  4. BRISSON, Mathurin Jacques. Ornithologie, ou, Méthode Contenant la Divisio Oiseaux en Ordres, Sections, Genres, Especes & leurs Variétés. Paris: Jean-Baptiste Bauche, 1760. Dostupné online. (francouzsky) 
  5. JOBLING, James A. The Helm dictionary of scientific bird names : from aalge to zusii. London: Christopher Helm, 2010. Dostupné online. ISBN 9781408133262. (anglicky) 
  6. ITIS Standard Report: Limosa [online]. Integrated Taxonomic Information System [cit. 2021-05-05]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

česky
  • GUNTER, Steinbach; RADA, Rudolf; REICHHOLF, Josef. Zoologická encyklopedie: Ptáci (Dravci, krátkokřídlí, hrabaví, dlouhokřídlí, měkkozobí, kukačky). Praha: Knižní klub, 2003. ISBN 80-242-0673-0. 
  • HUME, Rob. Ptáci Evropy. Praha: Knižní klub, 2004. ISBN 80-242-1133-5. S. 160. 
  • PIKULA, Jiří. Ptáci lesů a zemědělské krajiny České republiky. V Praze: Agrospoj, 2003. ISBN 80-7084-282-2. S. 182–183. 
  • SINGER, Detlef. Ptáci: Ottův průvodce přírodou. Praha: Ottovo nakladatelství, 2009. ISBN 978-80-7360-186-7. 
  • SVENSSON, Lars. Ptáci Evropy, Severní Afriky a Blízkého východu : nejobsáhlejší průvodce evropským ptactvem: praktická určovací příručka. Praha: Svojtka & Co, 2004. ISBN 8072376586. S. 148. 
anglicky
  • COLWELL, Mark A., 2010. Shorebird ecology, conservation, and management. Berkeley: University of California Press. ISBN 978-0-520-26640-7. (anglicky) 
  • ENGELMOER, Meinte; ROSELAAR, Cees S., 1998. Geographical variation in waders. Dordrecht: Kluwer Academic Publishers. ISBN 978-0-7923-5020-0. (anglicky) 
  • HAYMAN, Peter; MERCHANT, John; PRATER, Tony, 2011. Shorebirds: an identification guide to the waders of the world. London: Croom Helm. ISBN 978-0-7136-3509-6. (anglicky) 
  • HIGGINS, P. J.; DAVIES, S.J.J.F, 1996. Handbook of Australian, New Zealand & Antarctic Birds: Volume 3, Snipe to pigeons. Svazek 3. Melbourne: Oxford University Press. Dostupné online. ISBN 978-0195530704. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]