Koliha (rod)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxKoliha
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řáddlouhokřídlí (Charadriiformes)
Čeleďslukovití (Scolopacidae)
Rodkoliha (Numenius)
(Brisson, 1760)
Binomické jméno
Numenius
Brisson; 1760
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Koliha (Numenius) je rod ptáků z čeledi slukovití, který má 9 zástupců. Jedná se o šedohnědé bahňáky s dlouhým, směrem dolů zahnutým zobákem, dlouhýma chůdovitýma nohama a krátkým ocasem. Kolihy jsou kosmopolité vyskytující se na všech kontinentech kromě Antarktidy. V Česku se vyskytuje koliha malá a koliha velká, která zde v malých počtech i hnízdí.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o poměrně statné ptáky, pro které je charakteristický dlouhý, tenký a dospodu zahnutý zobák a hnědě strakaté opeření. Největším zástupcem rodu je koliha východní, která dosahuje výšky až 66 cm.[1]

Mají dlouhý krk a dlouhé nohy, které se hodí při brouzdání mělkou vodou a bahnem.[2] Krátký ocas je zakulacený.

Biologie a chování[editovat | editovat zdroj]

Rozmnožují se v mírném a subantarktickém pásu severní polokoule. Na zimu podnikají dlouhé migrační lety do teplých oblastí. Během migrace se často po cestě zastavují, aby doplnili energetické zásoby sběrem bezobratlých živočichů a semínek. Na zimovištích obývají hlavně močály a oceánské břehy, kde v bahnitém podloží sbírají červy a kraby.[2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Kolihy jsou široce rozšířené. V různých ročních období obývají Evropu, Britské ostrovy, Island, Afriku, Jihovýchodní Asii, Sibiř, Severní a Jižní Ameriku i Australasii.

V Česku protahuje koliha malá a koliha velká. Koliha velká přitom zde občas i hnízdí.[3]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Srovnání velikosti kolih: koliha malá (vlevo) a koliha východní (vpravo)

O první popis rodu se zasloužil francouzský vědec Mathurin Jacques Brisson ve svém díle Ornithologie publikovaném roku 1760.[4] Typový druh představuje koliha velká (Numenius arquata).[5]

Nicméně švédský přírodovědec Carl Linné přišel s rodem Numenius již v roce 1748 v 6. vydání svého díla Systema Naturae,[6] avšak ve svém zásadním a přelomovém 10. vydání z roku 1758 rod vypustil a kolihy přeřadil ke slukám do rodu Scolopax.[7][8] Rok publikace Linného 6. vydání (1748) nastalo ještě před rokem 1758, který je obecně považován za rok vzniku zoologické nomenklatury, takže proto je za autora rodu považován Brisson a ne Linné.[9]

Název Numenius pochází ze starořeckého noumenios, což je pták zmiňovaný Hésychiem z Milétu. Tento zmiňovaný pták je spojován s kolihami, protože jeho pojmenování je patrně odvozeno z neos, „nový“, a mene, „měsíc“, což patrně odkazuje k zobáku kolih ve tvaru půlměsíce.[10][4]

Mezinárodní ornitologické unie rozeznává 9 druhů kolih:[11]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Curlew na anglické Wikipedii.

  1. HIGGINS, P. J.; DAVIES, S.J.J.F. Handbook of Australian, New Zealand & Antarctic Birds: Volume 3, Snipe to pigeons. Svazek 3. Melbourne: Oxford University Press, 1996. Dostupné online. ISBN 978-0195530704. S. 67. (anglicky) 
  2. a b curlew [online]. Britannica [cit. 2021-05-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. TUNKA, Zdeněk. Koliha velká [online]. Český rozhlas, 2003-10-03 [cit. 2021-05-08]. Dostupné online. 
  4. a b BRISSON, Mathurin Jacques. Ornithologie, ou, Méthode contenant la division des oiseaux en ordres, sections, genres, especes & leurs variétés. Paris: Jean-Baptiste Bauche, 1760. S. Vol. 1, p. 48, Vol. 5, p. 311. (fr, la) 
  5. Check-list of Birds of the World. Redakce Peters James Lee. Cambridge, Massachusetts: Harvard University Press, 1934. Dostupné online. S. 260. (anglicky) 
  6. LINNAEUS, Carl. Systema Naturae sistens regna tria naturæ, in classes et ordines, genera et species redacta tabulisque aeneis illustrata. Stockholmiae (Stockholm): Godofr, Kiesewetteri, 1748. Dostupné online. S. 16, 26. (latinsky) 
  7. LINNAEUS, Carl. Systema Naturæ per regna tria naturae, secundum classes, ordines, genera, species, cum characteribus, differentiis, synonymis, locis. Holmiae (Stockholm): Laurentii Salvii, 1758. Dostupné online. S. 145. (latinsky) 
  8. ALLEN, J.A. Collation of Brisson's genera of birds with those of Linnaeus. Bulletin of the American Museum of Natural History. 1910, roč. 28, s. 317–335. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-19. (anglicky)  Archivováno 19. 9. 2012 na Wayback Machine.
  9. International Code of Zoological Nomenclature. London: International Trust for Zoological Nomenclature, 1999. Dostupné online. ISBN 978-0-85301-006-7. Kapitola Article 3. (anglicky) 
  10. JOBLING, James A. The Helm Dictionary of Scientific Bird Names. London: Christopher Helm, 2010. Dostupné online. ISBN 978-1-4081-2501-4. S. 276. (anglicky) 
  11. IOC World Bird List – version 11.1 [online]. [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. DOI 10.14344/IOC.ML.11.1. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]