Přeskočit na obsah

Vodní nádrž Lipno

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vodní nádrž Lipno
Část Lipna blíže u hráze
Část Lipna blíže u hráze
Poloha
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
KrajJihočeský
OkresyČeský Krumlov, Prachatice
ObcePřední Výtoň, Lipno nad Vltavou, Frymburk, Černá v Pošumaví, Horní Planá, Nová Pec
KatastryLipno nad Vltavou, Frymburk, Černá v Pošumaví, Horní Planá, Nová Pec …
Vodní nádrž Lipno
Vodní nádrž Lipno
Zeměpisné souřadnice48°42′ s. š., 14°4′ v. d.
Rozměry
Rozloha48,7 km²
Délka42 km
Šířka5 km [pozn. 1]
Objem309 502 000 m³
Povodí950,56 km²
Max. hloubka25 m
Prům. hloubka6,5 m
Parametry – hráz
Hrázsypaná s těsnicím jádrem
Kóta729 m n. m.
Délka296 m
Výška25 m
Ostatní
Typpřehradní nádrž
Nadm. výška725,6 m n. m.
Přítok vodyVltava
Odtok vodyVltava
OstrovyTajvan, Králičí ostrov
DIBAVOD ID106010700001.0
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lipno, Údolní nádrž Lipno, Lipno I či lipenská přehrada je vodní dílo vybudované na řece Vltavě v letech 1952–1959. S rozlohou 48,7 km² jde o největší přehradní nádrž a vůbec o největší vodní plochu na území České republiky (díky čemuž bývá také občas označována za české či jihočeské moře). Délka vzdutí dosahuje 42 km. Nejširší je nádrž u Černé v Pošumaví, kde se rozlévá až na 5 km. Na pravobřežní straně zasahuje až k státním hranicím s Rakouskem.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Plány

[editovat | editovat zdroj]

Historie Lipenské přehrady začala při velkých povodních v roce 1890.[1] Jako reakci vydal inženýr Daniel[2] brožuru,[3] ve které poprvé zmínil zřízení menších přehrad po toku Vltavy pro zadržení povodní a záplav, které sužovaly města již dlouhá léta. Myšlenkou se dále zabýval sněm království Českého a stavební rada Jan Jirsík v roce 1899 navrhl výstavbu několika přehrad. Došlo i k projednávání tohoto projektu, ale zemědělci nebyli ochotni prodat své pozemky.

K budování povzbudily další povodně v roce 1920,[1] v roce 1930 vznikaly konkrétní projekty pro budování nové přehrady na Lipně. Nepodařilo se ale zakoupit pozemky na zatopení a přišla válka. Po Druhé světové válce, odsunutí Němců a znárodnění loučovických papíroven došlo k posunu. Vznikl projekt dnešní podoby, včetně vodní elektrárny.

Výstavba

[editovat | editovat zdroj]

Výstavba přehrady začala v roce 1952 a trvala do roku 1958. Byla unikátní svým rozsahem i použitím nových technologií.[4] Pro zatopení se musela přizpůsobit krajina. Od začátku stavby probíhalo hloubení různých šachet, lámání skal pro těsnicí clony a gravitační blok přehrady. Bylo vykáceno 1670 hektarů lesů a 86 hektarů dalších ploch včetně roztroušené zeleně a různých keřů.[4] Získáno bylo 300 000 m³ dřevní hmoty. Zatopeny byly také obce, osady, cesty a železniční tratě (detailně v sekci zaniklá sídla a stavby).

Mezi roky 1953 až 1956 se razil odpadní tunel dlouhý 3,6 km.[5] Ten převádí vodu od vodní elektrárny do vyrovnávací přehrady Lipno II. V říjnu 1956 začal pražský Energovod montáž stokilovoltové rozvodny a práce se začaly přesouvat do podzemí. V polovině ledna 1957 byl zahájen výlom skály v podzemí a na vyšebrodské „vyrovnávačce“ byla zahájena montáž generátoru turbíny.[1] Dne 26. června 1958 byl dobetonován poslední blok hráze a byla dorovnána na úroveň vozovky.[1] Bylo spotřebováno 14 000 m³ betonu a 1000 m³ ocelové výztuže,[4] přibližně 300 tun strojního zařízení. Dne 1. září téhož roku stavaři předali stavbu montérům Elektrostroje Brno pro výstavbu elektrárny. Již po půl měsíci byly tyto práce dokončeny.

V únoru 1958 byla přehrada napuštěna. Stala se tak v časovém sledu po Vraném, Štěchovicích a Slapech čtvrtým stupněm Vltavské kaskády. Dne 15. června 1959 poprvé voda roztočila turbíny vodní elektrárny.[1] Rotor váhy 350 tun se dal do pohybu a začal generovat elektrickou energii.

Kauza Zenáhlík a Behenský

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1953 zjistili pracovníci komunistické tajné policie StB, že v prostoru výstavby přehrady Lipno je v provozu ilegální „imperialistická“ vysílačka.[6] Byl obviněn MUDr. Josef Zenáhlík a inženýr stavby přehrady Antonín Behenský z „protistátní skupiny Zenáhlík“[7][8] stavící se proti novému komunistickému režimu v zemi od roku 1948.[9] Při výslechu, vedeném tehdy obvyklými metodami StB, se MUDr. Zenáhlík přiznal, že spolupracoval s francouzskou rozvědkou.[6] Zenáhlík byl při soudním řízení v roce 1954 odsouzen na 14 let vězení a Behenský na 2 roky pro „ohrožení státního tajemství“.[1] V roce 1968 byly ale znovu Krajským soudem přezkoumány soudní spisy a rozsudek z roku 1954 byl v plném rozsahu zrušen.[6]

Útěky

[editovat | editovat zdroj]

Dne 17. srpna 1975 v prostoru lipenské přehradní nádrže došlo k incidentu mezi osádkou německého vrtulníku převážejícího východoněmecké uprchlíky za železnou oponu s příslušníky Československé armády. Vzhledem k faktu, že se jednalo již o třetí útěk za hranice provedený tímto způsobem v prostoru lipenské přehrady, zřídila Protivzdušná obrana státu v prostoru Dolní Vltavice vidovou hlásku. Při příletu vrtulníku zahájila skupina vojáků palbu ze samopalu jak po pilotovi vrtulníku, tak i po skupině uprchlíků. Jedna z prchajících a pilot vrtulníku byli při zásahu postřeleni, pilot však i přes svá zranění zvládl vzlétnout a opustil území republiky se třemi uprchlíky na palubě. Uprchnout se nepodařilo starší ženě (matce od rodiny), na zemi zůstal i polský pomocník pilota. Krajský soud v Českých Budějovicích je 14. října téhož roku odsoudil na 3, resp. 6 let odnětí svobody nepodmíněně a k následnému vyhoštění z republiky.[10]

2000–současnost

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2004 prošla hráz Lipenské přehrady rekonstrukcí, opravoval se most přes přeliv.[11] Po více než 50 letech mezi roky 2012 až 2014 získala elektrárna obě nové turbíny.[12] Jedna vyšla na 220 milionů korun. Od roku 2016 probíhá historicky největší modernizace vodní elektrárny, která zvýší její účinnost o přibližně 4 %.[13]

Popis

[editovat | editovat zdroj]
Přehradní hráz Lipno, 2011

Hráz

[editovat | editovat zdroj]

Sypaná hráz s těsnicím jádrem se nachází v blízkosti obce Lipno nad Vltavou. Její výška je 25 m, délka 296 m. Je vybavená 60 tun (včetně betonu 230 tun)[14] těžkými ocelovými kesony proti prosaku vody a betonovými výpustěmi. Koruna hráze se nachází na vrstevnici 729 m n. m. Po hrázi vede dvouproudá komunikace spojující Lipno nad Vltavou s Vyšším Brodem.

Elektrárna

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Vodní elektrárna Lipno I.

Před samotnou hrází zatéká voda do vodní elektrárny Lipno I. Její hlavní budova stojí necelých 200 metrů pod přehradou. Je vybavena dvěma Francisovými turbínami o výkonu po 60 MW. Vltava tu nemá dostatečný průtok aby dlouhodobě napájela elektrárnu na plný výkon. Elektrárna proto slouží primárně jako špičková.

Ostrovy

[editovat | editovat zdroj]

Na nádrži se nacházejí celkem čtyři stálé ostrovy. Největší ostrov – Tajvan, má za běžných podmínek obvod 715 metrů, nachází se v zadní části přehrady u Černé v Pošumaví. Poblíž něj se nachází druhý ostrůvek, ten má obvod přibližně 140 m. Blíže u přehrady u obce Lipno nad Vltavou se nachází Králičí ostrov, který od roku 2010 přes léto obývají králíci a morčata. Jeho obvod za normálních podmínek činí 160 metrů. Čtvrtý ostrov se nachází v zátoce u Černé v Pošumaví, jeho obvod je přibližně 90 metrů.

Využití

[editovat | editovat zdroj]

Lipno je významnou lokalitou pro rekreační pobyt u vody, vodní sporty. Dále jde díky vodní elektrárně Lipno I o zdroj elektrické energie. Do roku 2014 bylo Lipno také zdrojem pitné vody. Poslední obcí, která přestala vodu z přehrady odebírat, byly Loučovice.[15] Díky tomu mohly být na Lipně povoleny také lodě se spalovacím motorem do výkonu 10 kW, ty zde začaly jezdit v roce 2015.[16]

Lipenská přehrada je významným místem pro sportovní rybolov. Ryby se loví celoročně, ty dravé mezi 16. červnem až 31. prosincem. K sportovnímu rybaření na Lipně je třeba povolenka. V Lipně se vyskytuje velké množství druhů ryb – kapři, sumci, štiky, candáti, líni a okouni. Přehrada nikdy nebyla vypuštěna a tak zde ryby dorůstají velikých rozměrů.[17]

Zadržování vody

[editovat | editovat zdroj]
Hráz Lipna při povodních v Česku 2002, otevřené betonové výpustě

Stále udržovaný retenční prostor vodní nádrže Lipno (bezpečnostní rezerva pouze pro případ povodní) má objem asi 12 mil. m3 vody. Vypuštěním zásobního prostoru nádrže lze zvýšit retenční kapacitu nádrže na maximálně 186 148 000 m3. To se však nedělá, neboť by to bylo v rozporu s dalšími úlohami nádrže.

Při zničujících povodních v srpnu 2002 Lipno udržovalo ve dnech 8.–11. srpna průtok pod hrází do 70 m3·s−1. Poté přišla nepříznivá předpověď pro následující dny, kdy se odtok zvýšil na 80 m3·s−1. Dne 12. srpna bylo nuceno zvýšit odtok na 190 m3·s−1, aby prodloužilo dobu do dosažení maximální retence. Zároveň tím mělo dojít k omezení možnosti setkání dvou povodňových vln pod hrází. Dne 13. srpna už odtok z nádrže dosahoval 320 m3·s−1, zatímco přítok byl 470 m3·s−1. Přitom průtok, který nepůsobí problémy v Českém Krumlově, je 90 m3·s−1.[18] Naproti tomu při jarních povodních v roce 2006, které byly očekávány, mělo Lipno připravenu rezervu asi 150 milionů m3 vody, a povodeň bez potíží pojalo. Při povodních v roce 2013 byla přehrada naplněná na 95 %,[19] při začátku částečně eliminovala první povodňovou vlnu.

Turismus

[editovat | editovat zdroj]
Rekreační komplex Marína v Lipně nad Vltavou

Lipno se stalo po vystavení díky nedotčené přírodě a velké nabídce aktivit také významným turistickým cílem. Po pádu komunistického režimu v roce 1989 zde bylo vybudováno množství různých resortů, hotelů a kempů. V Lipně nad Vltavou je postavena například bobová dráha, lanový park, na kopci Kramolín je Stezka korunami stromů Lipno.

Sport

[editovat | editovat zdroj]
Lanová dráha vedoucí z obce Lipno nad Vltavou na kopec Kramolín, v zimě funguje pro lyžaře a v létě pro turisty navštěvující například Stezku korunami stromů

Na jezeru už se konalo několik národních i mezinárodních pohárů ve vodních sportech. Kromě toho se konají soutěže také pod výpustí přehrady, kde je ideální prostředí pro vodní slalom, rafting a podobné sporty. V roce 1967 se zde konalo Mistrovství světa ve vodním slalomu, v roce 2003 Mistrovství světa v raftingu (WRC). Od roku 2003 se Česko pokoušelo stát pořadatelem pro letní olympijské hry 2016 či 2020. Protože v Praze by pro některé sporty nebylo zázemí, plánovalo se, že by se některé sporty provozovaly na Lipně.

Kolem nádrže hojně sportují turisté a návštěvníci této oblasti. Je zde postaven systém pěti navzájem propojených cyklotras značených dle celostátní metodiky Klubu českých turistů (trasy č. 1019, 1020, 1021, 1022, 1033). Hlavní cyklotrasou je takzvaná Lipenská magistrála či stezka „Jezerní" postavená podél pravého břehu, s délkou celkem 58,5 km spojuje Novou Pec, Horní Planou, Černou v Pošumaví, Frymburk, Lipno nad Vltavou, Loučovice a Vyšší Brod.

Hladina lipenského jezera se také využívá k řadě vodních sportů. Kromě koupání jsou zde provozovány kánoe, jachting, jízdy na katamaránech, windsurfing, kiteboarding či paddleboarding. Na hladině se při větrů v nejširších místech tvoří až 2 metry vysoké vlny.[20] K dispozici je například i aquapark v Lipně nad Vltavou. Pokud jsou v zimě ideální podmínky, na zamrzlé hladině se bruslí. Nachází se zde nejdelší bruslařská dráha na světě dlouhá necelých 11 kilometrů.[21] Kolem Lipna se také lyžuje, například na kopci Kramolíně.

Během Letní olympiády 2016 v Riu de Janeiru se v okolí nádrže nacházel rozsáhlý Olympijský park Rio-Lipno, podporovaný Českým olympijským výborem. Jeho centrum bylo přímo v Lipně nad Vltavou, další části v sedmi obcích kolem Lipna.[22] Návštěvníci si mohli vyzkoušet přibližně 30 olympijských sportů, fandit a využít další atrakce. Celkově ho navštívilo přes 400 000 lidí.[22] Pod náměstím v Lipně nad Vltavou byl vykácen les vedoucí až k vodě, zde se nacházela velká část Olympijského parku.[23]

Doprava

[editovat | editovat zdroj]
Přívoz Kyselov – Dolní Vltavice přes Vodní nádrž Lipno, 2006
Kotvící turistická loď Adalbert Stifler u přehrady, pojmenovaná po Adalbertu Stiflerovi

Nádrž Lipno přetíná 42 kilometry šumavskou krajinu. Přes Lipno nebyla postavena žádná komunikace (až na dvě přemostění u přítoku a silnici přes hráz), silnice tak nahrazují přívozy. Fungují zde následující (všechny jsou sezónní, zpoplatněné, seřazeno od hráze):

Kromě přívozů zde funguje také osobní lodní doprava jedoucí po délce Lipna. Lze využít jako linková i okružní.[24] Funguje sezónně, jezdí až několikrát denně. Na linkách se střídají tři lodi, největší Adalbert Stifter s kapacitou 250 lidí a poté dvě menší pro 170 lidí.[25] Jízda mezi Lipnem nad Vltavou a Frymburkem trvá přibližně 30 minut.

Návštěvníci se po Lipně mohou dopravovat také sami. Buď na menších plavidlech, pramicích, plachetnicích či motorových člunech. Na provoz zde dohlíží policie, ta zde má celkem dvě lodi. Dohlíží na výkon motorů (maximální povolený je 10 kW) a dodržování dalších pravidel.[16]

U nádrže se nachází dvě železniční tratě. První je trať Rybník – Lipno nad Vltavou, která končí přímo pod přehradou a umožňuje s jedním přestupem spojení do Českých Budějovic či rakouského Lince. Druhou je trať České Budějovice – Černý Kříž, jež zastavuje například v Černé v Pošumaví či v Horní Plané.

Plány

[editovat | editovat zdroj]

Existují plány na překlenutí Lipna, které by umožnily lepší propojení obcí u Lipna s Rakouskem a zdejším lyžařským centrem na Smrčině. Byla plánována lanovka z Nové Pece u Lipna na horu Hraničník na česko-rakouském pomezí, ta by ale musela zahrnovat i evakuační pruh, který by však narušil nejpřísněji chráněnou přírodu v NP Šumava.[26] Diskutuje se také o postavení mostu mezi Horní Planou a Bližší Lhotou, kde jezdí přívoz. Takový most by byl delší než 500 metrů a vyšel by na půl miliardy korun, zkrátil by cestu o 18 kilometrů.[26] Nevýhoda je, že za Bližší Lhotou není kvalitní infrastruktura která by na nový most navazovala a musely by se tedy investovat další peníze.

V plánu je také nové železniční spojení obcí kolem Lipna, součást projektu Šumavské elektrické dráhy. Toto je plánovaná trasa: Lipno nad Vltavou (obec) – Skiareál Lipno – Kobylnice – U Skalky – Frymburk – Frymburk (wellness) – Lojzovy Paseky – Hrdoňov – Hruštice – Kovářov – Dolní Vltavice – Radslav – Jestřábí – Černá v Pošumaví.[27]

Příroda

[editovat | editovat zdroj]

Většina Lipenské přehrady leží uvnitř Chráněné krajinné oblasti Šumava. Kolem břehů se nachází smíšené lesy skládající se z buků, jedlí, smrků a dalších stromů. Lipenská květena a rostlinstvo je charakteristickou ukázkou středohorské středoevropské flóry a vegetace. Ve vodě plavou kapři, sumci, štiky, candáti, líni a okouni. Byla zde chycena štika vážící 25,40 kg. Zdejší sumci žijí blíže u přehrady a dorůstají délky až dvou metrů.[28]

Před výstavbou přehrady pokrývaly více než 90 % dnešní zaplavené plochy lesy, zbytek různé křoviny, louky, rozšířená byla také rašeliniště. Řeka protékala údolím řadou meandrů.[5]

Pahýl Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.
Panorama lipenské krajiny a přírody, pohled od Vítkova kamene, 2007
Panorama lipenské krajiny a přírody, pohled od Vítkova kamene, 2007

Zaniklá sídla a stavby

[editovat | editovat zdroj]
Lipenská krajina u Nové Peci, 2007

Kvůli výstavbě Lipna zaniklo či bylo přesunuto mezi roky 1950 až 1958 mnoho lidských osad a obcí. Celkově jich ubylo 89, zanikaly nejen obce v zátopovém území nové přehrady. Mnoho především německých obyvatel se odsud odstěhovalo úplně při odsunutí Němců po 2. světové válce.

Kromě celých sídel zaniklo několik dalších staveb. Zaniklo nespočet cest a silnic, musela být přeložena část železničních tratí České Budějovice - Černý Kříž (mezi Černou v Pošumaví a Novou Pecí) a Rybník - Lipno nad Vltavou (mezi Loučovicemi zastávka a Lipnem nad Vltavou). Dále pod vodou zmizelo několik hřbitovů, mlýnů i kostelů, špička toho v Dolní Vltavici koukala ještě po zaplavení z vody. U Černé v Pošumaví byl ponořen také grafitový důl.

Částečně zanikly následující obce či osady:

Zcela zanikly následující obce a osady:

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ u Černé v Pošumaví

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d e f Stavba Lipenské přehrady [online]. ckrumlov.info [cit. 2017-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-30. 
  2. ↑ V jihočeském moři se utopily vesnice i tvrdá práce starousedlíků. iDNES.cz [online]. 2017-07-10 [cit. 2019-02-19]. Dostupné online. 
  3. ↑ DANIEL, Wenzel (1824-1895) - Kohoutikriz.org. www.kohoutikriz.org [online]. [cit. 2023-12-10]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c Lipno [online]. lipensko.org [cit. 2017-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-02. 
  5. ↑ a b Lipenská přehrada [online]. lipno-in.cz [cit. 2017-07-02]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c Vodní dílo Lipno díl 3. – Příběhy a osudy lidí ze stavby poprvé. loučovice-historie.cz [online]. 2016-02 [cit. 2017-10-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-30. 
  7. ↑ Stavba Lipenské přehrady. kronikaobcečerná.estranky.cz [online]. [cit. 2017-10-05]. Dostupné online. 
  8. ↑ KOHUTKA, Jiří. 50 let vodního díla Lipno. odbornecasopisy.cz [online]. [cit. 2017-10-05]. Dostupné online. 
  9. ↑ Výstava Českokrumlovsko ve třetím odboji nabízí pohnuté lidské příběhy a osudy. Českokrumlovský deník. 2014-10-30. Dostupné online [cit. 2017-10-05]. 
  10. ↑ Střelba na hranici – ČESKOSLOVENSKÁ PVO 1950–1992. cspvo.presscont.eu [online]. [cit. 2017-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-06-14. 
  11. ↑ Hráz Lipna bude pro dopravu uzavřena až do poloviny listopadu. Rozhlas.cz. Dostupné online [cit. 2017-07-01]. 
  12. ↑ Elektrárna Lipno mění obě turbíny. Po 55 letech. Českobudějovický deník. 2014-10-14. Dostupné online [cit. 2017-07-01]. 
  13. ↑ Oprava elektrárny Lipno zvýší její účinnost, bude stát 200 milionů korun. Budějcká Drbna [online]. [cit. 2017-07-01]. Dostupné online. 
  14. ↑ Šumava – Lipenská přehrada – hráz. www.sumavaregion.cz [online]. [cit. 2017-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-04-24. 
  15. ↑ Lipno po 50 letech nebude zdrojem pitné vody. nase.voda.cz [online]. 2014-12-09 [cit. 2017-07-02]. Dostupné online. 
  16. ↑ a b Spalovací motory na Lipně byly nemyslitelné, nyní už lodě s motorem brázdí vodu. Komu novinka prospěje?. jcted.cz [online]. 2016-06-27 [cit. 2017-02-07]. Dostupné online. 
  17. ↑ Rybaření na Lipenském jezeře [online]. lipno-info.cz [cit. 2017-07-02]. Dostupné online. 
  18. ↑ Potopa v Českém Krumlově [online]. Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov, 2002-08-08 [cit. 2013-06-06]. Dostupné online. 
  19. ↑ Vody je hodně, přehrady plné, ale v roce 2002 byla situace horší. iDNES.cz [online]. 2013-06-03 [cit. 2017-07-02]. Dostupné online. 
  20. ↑ Windsurfing na Lipně. www.ckrumlov.cz [online]. 2000 [cit. 2017-07-10]. Dostupné online. 
  21. ↑ Bruslení a bruslařská dráha na Lipně [online]. lipno.cz [cit. 2017-07-02]. Dostupné online. 
  22. ↑ a b Olympijský park na Lipně uspěl, na Šumavu se vrátí za dva roky v zimě. iDNES.cz [online]. 2016-09-29 [cit. 2017-07-02]. Dostupné online. 
  23. ↑ Les v Lipně nad Vltavou padl. Na jeho místě bude olympijský park. iDNES.cz [online]. 2016-03-24 [cit. 2017-07-02]. Dostupné online. 
  24. ↑ Vyhlídkové plavby parníkem [online]. lipno.info [cit. 2017-07-01]. Dostupné online. 
  25. ↑ JANOUŠ, Václav. Po Lipně už pluje třetí velká loď, za týden začnou vyhlídkové plavby. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 2012-04-20 [cit. 2017-07-01]. Dostupné online. 
  26. ↑ a b JANOUŠ, Václav. Překlene Lipno most za půl miliardy? Pro obce kolem je to téma i utopie. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 2014-05-23 [cit. 2017-07-01]. Dostupné online. 
  27. ↑ BENEŠ, Martin. Velký plán Šumavské elektrické dráhy vyvolává v Černé v Pošumaví odpor. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 2012-04-23 [cit. 2017-07-01]. Dostupné online. 
  28. ↑ Rybáři v Lipně ulovili pořádné sumce. Českokrumlovský deník. 2012-07-26. Dostupné online [cit. 2017-07-02]. 
  29. ↑ a b Výstavba Lipenské přehrady a obec Černá v Pošumaví [online]. [cit. 2017-07-01]. Dostupné online. 
  30. ↑ Lipno (Lippen) [online]. zanikléobce.cz, 2008-02-29 [cit. 2017-07-01]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • FRYŠ, Josef: Vltavská kaskáda - Nový život staré řeky. Obrazová publikace o stavbě, historii i současnosti všech devíti vodních děl Vltavské kaskády. Vydalo nakladatelství Universum 2022. 272 stran.ISBN 978-80-242-8511-5, str. 147-182, str. 9-56.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Přehrady s vodní elektrárnou na Vltavě (Vltavská kaskáda)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vodní_nádrž_Lipno&oldid=24280803“