Velkomeziříčský masakr

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Velkomeziříčský masakr je událost, ke které došlo 6. května 1945 ve Velkém Meziříčí. Bylo zavražděno 58 lidí v čele s Jindrou Nováčkem, který vedl revoluční národní výbor. Celá událost se stala dva dny před příchodem osvobozeneckých vojsk – 8. května přišli do města vojáci Rudé armády.

Sled událostí[editovat | editovat zdroj]

Velkomeziříčská tragédie r. 1945

Neděle 6. května

  po dohodě s Oberlandratem v Jihlavě je dovoleno vyvěsit československé vlajky
  občané se shromažďují na náměstí před radnicí, označují se páskami
  komunista Jindřich Nováček byl okolnostmi přinucen vystoupit z ilegality
  vyjednává se s místní německou posádkou – ujednáno příměří
  na radnici zasedá nově ustanovený RONV (Revoluční okresní národní výbor)
  přes varování partyzánského velitele Karla Štainera – Veselého odmítli členové RONV večer opustit radnici
  večer město obsadily jednotky wehrmachtu pod vedením poručíka W. Ostendorfa
  na radnici byli zajati členové národního výboru i další občané

Pondělí 7. května

  bylo vyhlášeno stanné právo
  dopoledne probíhají výslechy zajatých – vyslechnuto přes sto osob, přitom jeden člověk zastřelen
  odpoledne bylo 55 občanů popraveno na březích řek Oslavy a Balinky
  večer byl na stojanu pouliční lampy na náměstí oběšen Jindřich Nováček

Úterý 8. května večer, již po podpisu Německé kapitulace

  při odjezdu německých vojáků z města byli v hospodyňské škole zastřeleni ještě 3 lidé mladšímu z bratrů Komínků bylo 16 let

Středa 9. května

  ráno město osvobodila Rudá armáda
  při přechodu fronty došlo k bombardování města – zahynuli další občané

Revoluční národní výbor[editovat | editovat zdroj]

Celá událost začala tragicky ukvapeným rozhodnutím několika nadšenců ustavit revoluční národní výbor. Impuls vzešel z komunisticky orientované skupiny kolem místního odbojáře Jindry Nováčka, který se před nacisty donedávna skrýval. Sám Nováček chtěl s ustavením národního výboru ještě počkat a k činu se odhodlal, až když byl spolupracovnicí dotázán, zda se bojí. Byl tedy ustaven národní výbor, sestavený z místních vlasteneckých veličin všech věkových kategorií.

Příjezd německých vojáků z Velké Bíteše[editovat | editovat zdroj]

Do města se ale vpadli ustupující Němci a to byl vlastní začátek tragédie. Členové národního výboru a další lidé byli odvlečeni do budovy Školy pro hospodyně a tam pod vedením gestapáků začaly výslechy provázené bitím.

Masakr[editovat | editovat zdroj]

Zatčení byli naložení do vozů a odvezeni k řekám Oslavě a Balince na okraji města. Zde bylo přes padesát lidí vyvlečeno na břeh, postříleno a naházeno do vody. Sám Jindra Nováček skončil jinak. Byl téhož dne oběšen na náměstí na lucerně. Za dva dny vtrhli do města Rusové. Při zatýkání německých důstojníků nastalo druhé dějství masakru. Jednomu z německých důstojníků se podařilo odpálit světlici a Rusové v bombardérech nedaleko, domnívajíce se, že v městě mají jejich spolubojovníci potíže, vzlétli. Město bylo v odpoledních hodinách bombardováno, čemuž padlo za oběť velké množství civilistů.

Po tragédii[editovat | editovat zdroj]

Následující neděli, 13. května 1945 vykonal na městském hřbitově místní farář P. Bohumil Burian za velké účasti lidu pohřební obřady nad desítkami rakví. Všechny oběti byly pohřbeny do společných hrobových šachet.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]