Velký Berezný
| Velký Berezný Великий Березний, (Velykyj Bereznyj) | |
|---|---|
 Katolický kostel | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°53′32″ s. š., 22°27′36″ v. d. |
| Nadmořská výška | 210 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+2 |
| Stát |  Ukrajina |
| Oblast | Zakarpatská |
| Okres | Užhorod |
  Velký Berezný Velký Berezný, Zakarpatská oblast | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 4,1 km² |
| Počet obyvatel | 6 655 |
| Hustota zalidnění | 1623 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | w1 |
| Adresa obecního úřadu | вул. Шевченка 12 89000 смт. Великий Березний |
| Telefonní předvolba | 3135 |
| PSČ | 89000 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Velký Berezný, také Velká Berezná[1] (ukrajinsky Великий Березний, Velykyj Bereznyj, maďarsky Nagyberezna, slovensky Veľká Berezna) je sídlo městského typu v ukrajinské Zakarpatské oblasti, na řece Uh, těsně u hranic se Slovenskem. Velký Berezný má kolem 7 500 obyvatel. Je součástí okresu Užhorod, do července 2020 byl centrem zaniklého okresu Velký Berezný. Od roku 1894 tudy vede železnice Užhorod–Sjanky–Lvov.
Na jihu městečko sousedí s obcí Malý Berezný, kde se nachází silniční hraniční přechod se Slovenskem.
Místní části
| Název | |||
|---|---|---|---|
| transkkript do latinky | ukrajinsky | česky/slovensky | maďarsky |
| Behendjacka Pastiľ | Бегендяцька Пастіль | Beginďatská Pastiľ, Begenďat Pastiľ | Alsópásztély, Begengyátpásztély |
| Knjahynja | Княгиня | Kňahynín, Kňahinina | Csillagfalva, Knyahina |
| Kosteva Pastiľ | Костева Пастіль | Kosťova Pastiľ, Kosťeva Pastiľ | Nagypásztély, Kosztovapásztély |
| Roztocka Pastiľ | Розтоцька Пастіль | Roztocká Pastiľ, Roztoka Pastiľ | Felsőpásztély, Rosztokapásztély |
| Ruskyj Močar | Руський Мочар | Močár, Ruský Močar | Oroszmocsár |
| Zabriď | Забрідь | Zábroď[2][1] | Révhely, Zábrogy |
| Stryčava | Стричава | Stričava | Eszterág, Sztricsava |
Historie
Místo bylo poprvé zmíněno v roce 1409 a poté v roce 1427 bylo v souvislosti s majetkem Drugethů; bylo uvedeno jako Nagberezna.
Město patřilo k Horním Uhrám až do rozpadu Rakouska-Uherska. [3] V roce 1910 zde žilo oficiálně 2822 obyvatel, z nichž 1120 mluvilo rusínsky, 930 německy, 426 maďarsky a 300 slovensky. Během 1. světové války zde byl založen vojenský hřbitov, na kterém je pohřbeno 258 vojáků.[2] V letech 1918-1938 bylo město součástí Československa, jako jedno z nejmenších okresních měst tehdejší Podkarpatské Rusi. V roce 1937 zde žilo 2989 obyvatel, z toho 1290 Rusínů, 543 Čechů a 876 Židů.[2]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Welykyj Beresnyj na německé Wikipedii.
- ↑ a b Seznam obcí a úřadů na Podkarpatské Rusi [online]. Užhorod: 1922 [cit. 2022-08-18]. Dostupné online.
- ↑ a b c LÁZŇOVSKÝ, Bohuslav; KLÍMA, Stanislav. Průvodce po Československé republice, Země Slovenská a Podkarpatskoruská. 4. vyd. Praha: Orbis, 1937. 755 s. S. 639–640.
- ↑ PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, s. 28 - 30, 48 - 51, 73 - 100, 108 - 121, 123 - 134, 136 - 144, 164 - 167, 180 - 191
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Velký Berezný na Wikimedia Commons
