Valašské Meziříčí

Valašské Meziříčí je město na soutoku Vsetínské a Rožnovské Bečvy, na úpatí Moravskoslezských Beskyd s asi 28 tisíci obyvatel. Někdy se mu také říká zkráceně „Valmez“.

Původně se jednalo o dvě města, Krásno nad Bečvou na pravém břehu a Meziříčí na levém břehu Rožnovské Bečvy. První zmínka o Meziříčí pochází z roku 1297, jako město je známo od roku 1377. Původně se město nazývalo jen Meziříčí, přívlastek Valašské dostalo teprve v 18. století, ojediněle se objevuje roku 1718, do té doby bylo nazýváno Meziříčí nad Bečvou nebo Meziříčí pod Rožnovem. V druhé polovině 16. století bylo obehnáno kamennými hradbami. Za třicetileté války bylo několikrát poničeno útoky obou stran tak, že některé domy na předměstí, ale i uvnitř hradeb, již nebyly nikdy obnoveny. Hradby byly rozbořeny v polovině 19. století. Od roku 1850 bylo sídlem okresního hejtmanství. Krásno bylo povýšeno na městečko v roce 1491. Města byla sloučena do jednoho v roce 1924, kdy se s počtem 8 000 obyvatel stalo největším na Valašsku. Historické jádro samotného Valašského Meziříčí bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou.

Po roce 1945 se stalo Valašské Meziříčí jedním z center chemického a sklářského průmyslu. V evropském kontextu je významnou manufaktura na výrobu gobelínů.