Přeskočit na obsah

Trstěnice (okres Znojmo)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Trstěnice
Náves
Náves
Znak obce TrstěniceVlajka obce Trstěnice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecMoravský Krumlov
Obec s rozšířenou působnostíMoravský Krumlov
(správní obvod)
OkresZnojmo
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel520 (2024)[1]
Rozloha14,36 km²[2]
Katastrální územíTrstěnice u Moravského Krumlova
Nadmořská výška258 m n. m.
PSČ671 71
Počet domů241 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduTrstěnice 122
671 71 Hostěradice
trstenice@tiscali.cz
StarostkaJana Smejkalová
Oficiální web: www.trsteniceumorkrumlova.cz
Trstěnice
Trstěnice
Další údaje
Kód obce594971
Kód části obce168866
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Trstěnice (do roku 1925 Křtěnice[4], německy Stiegnitz) jsou obec v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji, zhruba 13 km jihozápadně od Moravského Krumlova. Žije zde 520[1] obyvatel.

Jméno vesnice (v jednotném čísle) je původem zpodstatněné přídavné jméno trstěná - "rákosová" a původně označovalo nějaký vodní tok protékající rákosím, posléze bylo jméno přeneseno na osadu u ní ležící. Německé jméno vzniklo z českého tak, že počáteční hlásková skupina byla přehodnocena jako německý určitý člen (in Trstenitz ("v Trstěnici") > in der Stehenitz). Od poloviny 19. století do písemných zápisů pronikal (mírně upravený) nářeční tvar Křtěnice (lidově bylo Křtěnca), jehož počáteční Kř- vzniklo zjednodušením hláskové skupiny Trst-.[5]

První písemné zmínky

[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1247 (první zmínka o místním vladykovi), kde je obec pojmenována Stehenitz, ale později se v různých listinách píše i jinak – např. v roce 1353 Trzstyenicz. Dnešní pojmenování obce je z roku 1925.

Kostel Povýšení sv. Kříže v Trstěnicích

V roce 1253 byl vysvěcen raně gotický farní kostel sv. Petra a Pavla, postavený na místě staršího (asi z roku 1204/1205). Vysvětil ho, s dovolením olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku, varmijský misijní biskup Anselm, člen řádu německých rytířů, zdržující se na Moravě v době přípravy první křížové výpravy Přemysla Otakara II. proti pohanským baltským Prusům. Ve 14. století, po rozšíření ve stylu vrcholné gotiky, byl kostel nově vysvěcen, a to na sv. Gotharda. Po dalším rozšíření a barokní přestavbě v letech 1798–1807 byl vysvěcen potřetí: Povýšení sv. Kříže. Autorem fresek v presbytáři (z té doby) je Josef Winterhalder mladší. V letech 1909–1910 byla věž nově zakončena oplechovanou bání v neobarokním stylu. Postava biskupa, sv. Gotharda, byla na razítku obce (od 1945 MNV) až do začátku 50. let.[zdroj?]

V letech 1900–1901 zde působil jako kaplan dr. Pavel hrabě Huyn, pozdější brněnský římskokatolický diecézní biskup (1904–1916), poté v letech 1916–1919 arcibiskup pražský a primas a metropolita český. V letech 1921–1946 (do své smrti) pak titulární latinský patriarcha alexandrijský.

Novokřtěnci

[editovat | editovat zdroj]

Do Trstěnice přišli novokřtěnci asi před rokem 1526 z Německa – pozvali je majitelé obce. Bydleli ve společných domech, které měly kapacitu 300 i více osob. Ve společném domě byla jen jedna kuchyň a pekárna. Dále v tomto domě byly řemeslnické dílny, nemocnice, škola a lázně. Lázně byly napájeny z rybníka pomocí dřevěného potrubí. Na zahradě dnešní školy se dochovalo jezírko – venkovní baptisterium novokřtěnců. Ostatní obyvatelé zůstali katolíky, a to až do změny vrchnosti na českobratrskou po roce 1560. Novokřtěnci byli vyhnáni císařskými vojáky na začátku roku 1621. Žádný z jejich domů se v Trstěnici nedochoval, ale části dřevěného potrubí se našly.[zdroj?]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Kostel Povýšení svatého Kříže
  • Kaplička na návsi z 19. století
  • Socha svatého Jana Nepomuckého na návsi * Památné duby u hájenky Pustý zámek (v lese směrem na Horní Kounice)
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2022-04-12]. Dostupné online. 
  5. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 606, 607.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • HAŇÁK, Vilém. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Mor.-Krumlovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1913. 368 s. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]