Tromín prorostlý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxTromín prorostlý
alternativní popis obrázku chybí
Tromín prorostlý (Smyrnium perfoliatum)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádmiříkotvaré (Apiales)
Čeleďmiříkovité (Apiaceae)
Rodtromín (Smyrnium)
Binomické jméno
Smyrnium perfoliatum
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tromín prorostlý (Smyrnium perfoliatum) je dvouletá, středně vysoká, planě rostoucí rostlina kvetoucí zelenavě žlutými květy sestavenými do okolíků. Je jediný druh rodu tromín rostoucí v české přírodě a je považován za zdomácnělý neofyt, poprvé byl zde zaznamenán roku 1886. V minulosti býval z oblastí okolo Středozemního moře přivážen do střední Evropy a v zámeckých zahradách pěstován jako okrasná rostlina, odkud unikal do volné přírody.[1][2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Centrum původního výskytu tromínu prorostlého se nachází ve ke Středozemnímu a k Černému moři přiléhajících zemích jihozápadní a jihovýchodní Evropy včetně Turecka a států ležících na Balkáně až po Maďarsko a Slovensko. Původní arely má dále v Rusku, na Kavkaze a v severozápadní Africe. Druhotně byl rozšířen na Britské ostrovy a do středu Evropy, do Rakouska, Německa, Švýcarska, České republiky i do Dánska.

V ČR se vyskytuje jen řídce, již delší čas je jeho přítomnost pozorována v blízkosti Prahy a Brna a v poslední době byl zaznamenán z okolí Teplic, Nového Jičína a z Javorníků.[1][3][4]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Roste od nížin až po pahorkatiny, v nižších nadmořských výškách bývá hojnější. Vyskytuje se v lemech teplomilných listnatých lesů nebo na jejich mýtinách, v náletových porostech, v křovinách a na loukách okolo vodních toků, stejně tak i souběžně s komunikacemi. Nejlépe mu prospívají polostinná stanoviště s humózní, výživnou půdou, která je neutrální až slabě kyselá a mírně vlhká.

Tento hemikryptofyt je v české krajině bylinou sice nápadnou, ale konkurenčně není příliš silná a jiné druhy neomezuje. Na svých obsazených lokalitách je rostlinou úspěšnou a objevuje se pravidelně, na nová místa se však téměř nešíří. Nepředpokládá se jeho invazní šíření ani do budoucna. Ploidie druhu je 2n = 22.[1][3][5][6][7]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Dvouletá bylina s přímou, plnou, lysou, 50 až 100 cm vysokou lodyhou vyrůstající ze ztlustlého kořene. Lodyha je hlavně v horní části větvená a zbarvená žlutozeleně, celá je křídlatě hranatá a v uzlinách jemně pýřitá. Přízemní listy (4 až 6 ks) s pochvami jsou dlouze řapíkaté, jednou až trojnásobně zpeřené, jejich lístky jsou v obryse vejčité, dvou až trojlaločné, na bázi srdčité a po obvodě vroubkované, v době kvetení již bývají suché. Lodyžní listy (6 až 8) jsou celistvé, vejčité, mají objímavou srdčitou bázi a jsou po okraji vroubkované, směrem vzhůru se zmenšují.

Zelenožluté, drobné, oboupohlavné květy v počtu 15 až 25 vytvářejí okolíčky, které v množství 5 až 15 skládají ploché okolíky 4 až 8 cm široké, obaly i obalíčky chybějí. Kališní lístky jsou nezřetelné, korunní lístky jsou asi 1,2 mm dlouhé, na vrcholu dovnitř ohnuté a jsou zelenavě žluté zbarvené. Opylovány jsou hmyzem, rozmnožují se semeny. Plody jsou široce vejčité, asi 3 mm dlouhá poltivé dvounažky. Její merikarpia (semena) bývají 1,2 mm velká, hnědočerná, kulovitá, lesklá a mají tři podélná žebra.[1][3][5][6][8]


Význam[editovat | editovat zdroj]

V přírodě České republiky je rostlinou bez valného významu. V jihoevropských zemích se občas pěstuje jako aromatická nebo léčivá rostlina. Semena obsahují látky proti nadýmání a pro zklidnění žaludku, bývají užívána i jako náhrada pepře. Čerstvý nebo sušený kořen má močopudné a počišťovací účinky, vařený se používá v polévkách. Rostliny obsahují mnoho vitamínu C a jejich mladé listy a lodyhy se používají do salátů. Semenáče dvouletých rostlin začínají růst již na podzim a mladé listy jsou k dispozici po celé zimní období. Starší listy mají ostrou celerovou chuť.[9][10]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d HOSKOVEC, Ladislav. BOTANY.cz: Tromín prorostlý [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 02.07.2007 [cit. 2017-06-24]. Dostupné online. 
  2. PYŠEK, Petr; DANIHELKA, Jiří; SÁDLO, Jiří et al. Catalogue of alien plants of the Czech Republic (2nd edition). S. 155–255. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 00.00.2011]. Roč. 84, čís. 2, s. 155–255. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 
  3. a b c DVOŘÁK, Václav. Natura Bohemica: Tromín prorostlý [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 02.09.2014 [cit. 2017-06-24]. Dostupné online. 
  4. HASSLER, M. Catalogue of Life 2017: Smyrnium perfoliatum [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2017 [cit. 2017-06-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky) 
  5. a b SLAVÍK, Bohumil. Květena ČR, díl 5. Praha: Academia, 1997. 560 s. ISBN 80-200-0590-0. Kapitola Tromín prorostlý, s. 308–310. 
  6. a b BERTOVÁ, Lydia. Flóra Slovenska IV/1: Smyrnium prerastené [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1984 [cit. 2017-06-24]. S. 223–224. Dostupné online. (slovensky) [nedostupný zdroj]
  7. MLÍKOVSKÝ, Jiří; STÝBLO, Petr. Nepůvodní druhy fauny a flóry ČR-vyšší rostliny [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, rev. 2006 [cit. 2017-06-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-09-30. ISBN 80-86770-17-6. 
  8. FROBERG, Lars. Flora Nordica, vol. 6: Smyrnium perfoliatum [online]. Flora Nordica, Naturhistoriska riksmuseet, Stockholm, SE [cit. 2017-06-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-12. (anglicky) 
  9. Květena ČR: Tromín prorostlý [online]. Petr Kocián, rev. 25.05,2014 [cit. 2017-06-24]. Dostupné online. 
  10. Plants For a Future: Smyrnium perfoliatum [online]. Plants For a Future, Dawlish, Devon, UK [cit. 2017-06-24]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]