Přeskočit na obsah

Svjatoslav Richter

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Svjatoslav Richter
Základní informace
Narození7.jul. / 20. března 1915greg.
Žytomyr
Úmrtí1. srpna 1997 (ve věku 82 let)
Moskva
Příčina úmrtíinfarkt myokardu
Místo pohřbeníNovoděvičí hřbitov
Žánryklasická hudba a art music
Povoláníhudební skladatel a klavírista
Nástrojeklavír
VydavatelMelodija
OceněníRobert Schumann Prize of the City of Zwickau (1968)
Hudební cena Léonie Sonningové (1986)
Státní cena RSFSR Glinky (1987)
Zlatá medaile Královské filharmonické společnosti (1990)
čestný doktor Univerzity v Tours (1992)
… více na Wikidatech
RodičeTheophil Richter a Anna Moskalewa-Richter
Webwww.sviatoslavrichter.ru
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svjatoslav Teofilovič Richter či poruštěně Richtěr (rusky Святослав Теофилович Рихтер, 7. březnajul./ 20. března 1915greg. Žytomyr, Ruské impérium – 1. srpna 1997 Moskva) byl sovětský pianista rusko-německého původu, považovaný za jednoho z největších pianistů 20. století.

Život a kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Svjatoslav Richter se narodil v Žytomyru na Ukrajině v rodině volyňského Němce Theofila Richtera, známého varhaníka, klavíristy a hudebního skladatele, a Anny roz. Moskaljovové. Po otci pocházel z obchodnické rodiny a po matce ze žytomyrské statkářské šlechty s ruskými a ukrajinskými kořeny.[1] Matka měla také německé předky, neboť po své matce pocházela ze šlechtického rodu von Reincke.[2]

Budoucí klavírní virtuóz vyrůstal v Oděse. Prvně vystoupil v inženýrském klubu v Oděse 19. března 1934. Poté studoval u známého hudebního pedagoga německého původu Heinricha Neuhause na Moskevské konzervatoři, stejně jako například Emil Gilels a Radu Lupu.

Jeho otec byl v roce 1941 v Oděse jako údajný německý kolaborant zastřelen. Matka se znova provdala a emigrovala do Německa.

První Richterova zahraniční cesta jej vedla v roce 1950 do tehdejšího Československa.[3] 19. října 1960 vystoupil v Carnegie Hall v New Yorku a poté v řadě amerických měst. Od roku 1971 koncertoval také v Německu.

Francouzský režisér Bruno Monsaingeon o něm natočil dokumentární životopisný film Richter: The Enigma (1998).[4]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Archivovaná kopie. www-personal.umich.edu [online]. [cit. 23-04-2007]. Dostupné v archivu pořízeném dne 05-03-2008. 
  2. ↑ Valentina Čemberdži: Svjatoslav Richter, О Рихтере его словами.
  3. ↑ Archivovaná kopie. www.trovar.com [online]. [cit. 2007-04-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-03-24. 
  4. ↑ Richter: The Enigma na www.imdb.com

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Nositelé Hudební ceny Léonie Sonning
Igor Fjodorovič Stravinskij (1959) • Leonard Bernstein (1965) • Birgit Nilssonová (1966) • Witold Lutosławski (1967) • Benjamin Britten (1968) • Boris Christov (1969) • Sergiu Celibidache (1970) • Arthur Rubinstein (1971) • Yehudi Menuhin (1972) • Dmitrij Šostakovič (1973) • Andrés Segovia (1974) • Dietrich Fischer-Dieskau (1975) • Mogens Wöldike (1976) • Olivier Messiaen (1977) • Jean-Pierre Rampal (1978) • Janet Baker (1979) • Marie-Claire Alainová (1980) • Mstislav Rostropovič (1981) • Isaac Stern (1982) • Rafael Kubelík (1983) • Miles Davis (1984) • Pierre Boulez (1985) • Svjatoslav Richter (1986) • Heinz Holliger (1987) • Peter Schreier (1988) • Gidon Kremer (1989) • György Ligeti (1990) • Eric Ericson (1991) • Georg Solti (1992) • Nikolaus Harnoncourt (1993) • Krystian Zimerman (1994) • Jurij Bašmet (1995) • Per Nørgård (1996) • András Schiff (1997) • Hildegard Behrens (1998) • Sofia Gubajdulina (1999) • Michala Petri (2000) • Anne-Sophie Mutter (2001) • Alfred Brendel (2002) • György Kurtág (2003) • Keith Jarrett (2004) • John Eliot Gardiner (2005) • Yo-Yo Ma (2006) • Lars Ulrik Mortensen (2007) • Arvo Pärt (2008) • Daniel Barenboim (2009) • Cecilia Bartoli (2010) • Kaija Saariaho (2011) • Jordi Savall (2012) • Simon Rattle (2013) • Martin Fröst (2014) • Thomas Adès (2015) • Herbert Blomstedt (2016) • Leonidas Kavakos (2017) • Mariss Jansons (2018) • Hans Abrahamsen (2019) • Barbara Hannigan (2020) • Unsuk Chin (2021) • Pierre-Laurent Aimard (2022) • Evelyn Glennie (2023)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Svjatoslav_Richter&oldid=23407878“