Přeskočit na obsah

Struhařov (okres Benešov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Struhařov
Kaple P. Marie
Kaple P. Marie
Znak obce StruhařovVlajka obce Struhařov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecBenešov
Obec s rozšířenou působnostíBenešov
(správní obvod)
OkresBenešov
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°45′56″ s. š., 14°45′44″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel995 (2024)[1]
Rozloha21,96 km²[2]
Nadmořská výška448 m n. m.
PSČ256 01
Počet domů411 (2021)[3]
Počet částí obce15
Počet k. ú.7
Počet ZSJ11
Kontakt
Adresa obecního úřaduStruhařov 75
256 01 Benešov u Prahy
struharov@chopos.cz
StarostaIng. Libor Matoušek
Oficiální web: obecstruharov.cz
Struhařov
Struhařov
Další údaje
Kód obce530689
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Struhařov (dříve Strhařov) se nachází v okrese Benešov ve Středočeském kraji. Žije zde 995[1] obyvatel. V obci je vybudován vodovod a kanalizace.

Ve vzdálenosti 5 km severozápadně leží město Benešov, 12 km jihovýchodně město Vlašim, 26 km severně město Říčany a 27 km jihozápadně město Sedlčany.

Části obce

[editovat | editovat zdroj]

Do roku 1950 byla součástí i osada Nechyba, poté přičleněna v Benešovu (viz Boušice).

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Struhařov v 1. vojenském (Josefském) mapování Čech, okolo roku 1765. Dvůr příslušející k tvrzi je patrný na jižním okraji obce.

První písemná zmínka o obci Strhařov pochází z roku 1370; v nadání kostela Popovského roku 1370 se objevuje zeman Arnest ze Strhařova.[4] Bolech ze Strhařova koupil roku 1417 ves Záhořany. Roku 1446 patřil Strhařov Hrochovi z Cimburka. Roku 1579 prodán Strhařov Šebestiánovi z Říčan na Popovicich, který měl pět synů. Za něj byl statek oddělen od Popovic a byla zde v 2. polovině 16. století založena kamenná tvrz, která připadla synovi Janovi.

I pro blízkost panství Jemniště neměla samospráva dlouhého trvání a poté, co Ferdinand František z Říčan přidružil roku 1699 Struhařov k tomuto panství[5] zanikla tvrz počátkem 18. století beze stopy – její přibližné umístění se nachází v hospodářském objektu u č.p. 42.

Struhařov, celkový pohled od východu, okolo roku 1935[6]

Podle katastru z roku 1844 byl Struhařov sídlem se dvěma návesními prostory, z nichž severní měl v centru umístěnu kapli Panny Marie. V roce 1877 byla vystavěna obecní škola, v roce 1921 pak budově školy založena obecní knihovna. Dne 5. června 1922 byl v obci odhalen pomník padlým spoluobčanům.[7] Půda v panství Šternberků byla za pozemkové reformy roku 1924 rozdělena mezi bezzemky a malozemědělce. Roku 1927 se započalo s elektrifikací obce. Roku 1931 byl u statku č.p. 21 postaven na obecní náklady most. Roku 1934 byla vystavěna státní silnice z Benešova do Vlašimi, v roce 1935 byla vyasfaltována, místy i vydlážděna. Roku 1940 byla v obci zahájena stavba nové obecní školy[8] (již zrušena). 

Odvodňovací zásahy na podmáčených loukách v okolí potoka byly realizovány v letech 1961-86, spolu s výstavbou bytových domů a proměnou na střediskovou obec. V roce 2006 byla zprovozněna kanalizace a čistírna odpadních vod. V roce 2009 byla dokončena fotovoltaická elektrárna na ploše 6 ha s teoretickým výkonem 1,77 MW[9], která v roce 2012 do sítě dodala 2,052 GWh energie.[10] V roce 2016 byl vybudován chodník spojující obec s železniční a autobusovou zastávkou na křižovatce silnic II/111 a II/112.

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Benešov, soudní okres Neveklov[11]
  • 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Neveklov
  • 1868 země česká, politický okres Benešov, soudní okres Neveklov
  • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický okres Benešov, soudní okres Neveklov[12]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Benešov, soudní okres Neveklov[13]
  • 1945 země česká, správní okres Benešov, soudní okres Neveklov[14]
  • 1949 Pražský kraj, okres Sedlčany[15]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
  • 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Benešov

Rok 1874

[editovat | editovat zdroj]

Ve vsi Struhařov (přísl. Nechyba, 290 obyvatel) byl v roce 1874 mlýn, poplužní dvůr a jednotřídní škola s 64 žáky.[5]

Rok 1932

[editovat | editovat zdroj]

Ve vsi Struhařov (přísl. Nechyba II, 527 obyvatel, chudobinec) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[16] 2 hostince, kolář, kovář, 2 rolníci, řezník, obchod se smíšeným zbožím, 2 trafiky.

Ve vsi Myslíč (přísl. Dolní Podhájí, Nechyba I, Radíkovice, Skalice, 390 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Struhařova) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[17] cihelna, 2 hostince, kovář, 4 rolníci, 2 trafiky, velkostatek Správy státních statků.

Doprava

[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Územím obce procházejí silnice II/111 Bystřice - Struhařov - Divišov - D1 - Český Šternberk a II/112 Benešov - Struhařov - Vlašim - Pelhřimov.
  • Železnice – Území obce protíná železniční Trať 222 Benešov u Prahy - Vlašim - Trhový Štěpánov. Je to jednokolejná regionální trať, mezi Benešovem a Vlašimí byla zahájena doprava roku 1895. Na území obce leží železniční zastávka Myslíč a železniční zastávka Struhařov; staniční objekt je v soukromém vlastnictví.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava – V obci zastavovaly autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Benešov, Čechtice, Český Šternberk, Divišov, Jihlava, Ledeč nad Sázavou, Pacov, Pelhřimov, Praha, Sázava, Vlašim.
  • Železniční doprava – Po trati 222 mezi Benešovem a Vlašimí jezdilo v pracovních dnech 15 osobních vlaků, o víkendu 8 osobních vlaků. Roku 2016 byl rekonstruován železniční přejezd.

Turistika

[editovat | editovat zdroj]

Obcí vede cyklotrasa č. 0068 Čerčany - Petroupim - Struhařov - Popovice - Jankov.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Kaple Panny Marie

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Bytový dům (2019)
    Bytový dům (2019)
  • Památník obětem válek (2019)
    Památník obětem válek (2019)
  • Pohled na domy v obci (2019)
    Pohled na domy v obci (2019)
  • Autobusová zastávka (2019)
    Autobusová zastávka (2019)
  • Rybník (2019)
    Rybník (2019)

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království českého, díl patnáctý. Praha: Šolc a Šimáček, 1927. 348 s. S. 92. 
  5. ↑ a b VLASÁK, Antonín. Okres Benešovský, nástin statisticko-historický. Praha: Fr. A. Urbánek, 1874. 162 s. Dostupné online. S. 93-94. 
  6. ↑ http://fotohistorie.cz fotohistorie.cz
  7. ↑ Oficiální stránky obce Struhařov. obecstruharov.cz [online]. [cit. 2017-02-13]. Dostupné online. 
  8. ↑ HEŘMÁNEK, Tomáš. Obec Struhařov, technická zpráva. struharov.bn.sweb.cz [online]. 2003 [cit. 2017-02-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-02-14. 
  9. ↑ Archivovaná kopie. www.elektrarny.pro [online]. [cit. 2017-02-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-02-14. 
  10. ↑ Archivovaná kopie. www.eru.cz [online]. [cit. 2017-02-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-02-14. 
  11. ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  12. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  13. ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  14. ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  15. ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  16. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1616. (česky a německy)
  17. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 876. (česky a německy)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Části obce Struhařov
Části obce
Města, městyse a obce okresu Benešov
Benešov • Bernartice • Bílkovice • Blažejovice • Borovnice • Bukovany • Bystřice • Ctiboř • Čakov • Čechtice • Čerčany • Červený Újezd • Český Šternberk • Čtyřkoly • Děkanovice • Divišov • Dolní Kralovice • Drahňovice • Dunice • Heřmaničky • Hradiště • Hulice • Hvězdonice • Chářovice • Chleby • Chlístov • Chlum • Chmelná • Chocerady • Choratice • Chotýšany • Chrášťany • Jankov • Javorník • Ješetice • Kamberk • Keblov • Kladruby • Kondrac • Kozmice • Krhanice • Krňany • Křečovice • Křivsoudov • Kuňovice • Lešany • Libež • Litichovice • Loket • Louňovice pod Blaníkem • Lštění • Maršovice • Mezno • Miličín • Miřetice • Mnichovice • Mrač • Načeradec • Nespeky • Netvořice • Neustupov • Neveklov • Olbramovice • Ostrov • Ostředek • Pavlovice • Petroupim • Popovice • Poříčí nad Sázavou • Postupice • Pravonín • Přestavlky u Čerčan • Psáře • Pyšely • Rabyně • Radošovice • Rataje • Ratměřice • Řehenice • Řimovice • Sázava • Slověnice • Smilkov • Snět • Soběhrdy • Soutice • Stranný • Strojetice • Struhařov • Střezimíř • Studený • Šetějovice • Tehov • Teplýšovice • Tichonice • Tisem • Tomice • Trhový Štěpánov • Třebešice • Týnec nad Sázavou • Václavice • Veliš • Vlašim • Vodslivy • Vojkov • Votice • Vracovice • Vranov • Vrchotovy Janovice • Všechlapy • Vysoký Újezd • Xaverov • Zdislavice • Zvěstov
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Struhařov_(okres_Benešov)&oldid=23642126“