Bořeňovice
| Bořeňovice | |
|---|---|
 Pohled od jihu | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Struhařov |
| Okres | Benešov |
| Kraj | Středočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°45′52″ s. š., 14°47′33″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 103 (2021)[1] |
| Katastrální území | Bořeňovice (4,71 km²) |
| PSČ | 256 01 |
| Počet domů | 39 (2024)[2] |
  Bořeňovice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 8087 |
| Kód k. ú. | 608084 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bořeňovice (německy Borschenowitz) jsou vesnice, část obce Struhařov v okrese Benešov ve Středočeském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru východně od Struhařova. Bořeňovice jsou také název katastrálního území o rozloze 4,71 km².[3]
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Název snad vznikl z osobního jména Bořivoj, Bořihněv, či Bořen (zde možná analogie s něm. "Borschen", což znamená skalnatý vrch). Nejstarší zmínkou o vsi je záznam z falza 14. století listiny Ostrovského kláštera datující k roku 1205 událost „Paulus terram ad unum aratrum in villa Borenowicyh cum silva dedit“" – „Pavel věnoval jedno popluží ve vsi Bořeňovicích s lesem.“[4]
Do roku 1558 držela Bořenovice Alžběta Vrchotová z Říčan.[5] V roce 1578 je jako majitel obce uváděn Vilám Chobotský z Ostředka.[6] Po několikerých změnách majitelů připadly Bořeňovice roku 1676 Marii Maxmilianě z Doudleb, manželce Petra Viléma z Říčan. Následně se dostaly do majetku Františka Ferdinand z Říčan, který měl v držení Jemniště, Struhařov a Postupice. Tato panství prodal v roce 1717 hraběti Františku Adamovi z Wiesenbergu.
Obec příslušela k faře v Chotýšanech (tam se i pohřbívalo). Ke konci 17. století se nalézalo v Bořeňovicích 9 velkých statků, 6 chalup a panská hospoda a obecní kovárna. Bořeňovice mají dle stabilního katastru vřetenovitý tvar s kolmou orientací objektů k návsi. Neuspořádaná chudší zástavba byla situována jihozápadně pod návsí, pod středem návsi protékal potok – dnes zakrytý.
Kaple na návsi byla postavena v roce 1878, křížek roku 1882, škola byla v Bořeňovicích vystavěna v roce 1903. V roce 1921 bylo v Bořeňovicích 44 obydlených domů, 55 rodin, 288 osob, v Býkovicích pak 20 obydlených domů, 20 rodin, 115 osob. Byly zde v té době zastoupeny tyto profese: 1 obchodník, 1 kovář, 2 krejčí, 1 obuvník, 1 pantoflář, 1 truhlář, 3 zedníci, 2 tesaři, 1 hokynář, 1 cihlář, 3 cestáři, dále zemědělské dělnictvo. Působil zde sbor dobrovolných hasičů a hospodářské strojní družstvo.[7]
Pomník padlým v první světové válce vznikl v roce 1922, dále byl postaven Vobeckův křížek při silnici od Struhařova a kaplička v Jedloví. V době prvorepublikové se konaly četné plesy, masopustní průvod, byla pořádána divadelní představení, v obci byla knihovna. V roce 1929 byla založena kampelička, zúčastnily se obce Jezero a Struhařov. V letech 1929 a 1932 byly prováděny opravy školy.
V poválečném roce 1947 měly Bořeňovice pouze 187 obyvatel. V témže roce byla provedena telefonizace a zahájeny práce na kanalizaci. V roce 1957 bylo založeno zemědělské družstvo a proběhla kolektivizace.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 273 | 314 | 299 | 319 | 287 | 288 | 265 | 167 | 168 | 134 | 106 | 81 | 69 | 90 | 103 |
| Počet domů | 40 | 39 | 39 | 42 | 43 | 44 | 45 | 46 | 108 | 43 | 42 | 44 | 45 | 49 | 39 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v letech 1850–1979 byly Bořeňovice samostatnou obcí v okrese Benešov. Od 1. ledna 1980 jsou částí obce Struhařov v okrese Benešov. V letech 1850–1925 a v letech 1960–1979 k obci patřily Býkovice a v letech 1960–1979 také Jezero, Střížkov, Svatý Jan a Věřice.[10]
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]K nejstarším doloženým bořeňovským rodům patří rod Holíků, který hospodařil na statku č.p. 22. Holíci zde hospodařili od roku 1629, kdy je o nich záznam v nejstarších benešovských matrikách. Kontinuita tohoto rodu, který se v Bořeňovicích vyskytoval více než 300 let (12 generací), později také na statku č.p. 39 po rozdělení původního gruntu, je doložena až k roku 2024. K potomkům tohoto rodu patřil Jiří Holík, pobělohorský exulant a zakladatel nových štěpařských metod. Ve starých pozemkových knihách rychty Mnichovic, kam se jeho rodiče přestěhovali, je u jména jeho otce poznámka "bořeňovský".
Jedním z potomků bořeňovských Holíků byl i Jan Holík, (* 1924 Vlašim), o jehož vyprávění a zážitky zejména z doby druhé světové války projevila zájem společnost Post Bellum a projekt Paměť národa. Odkaz zde: https://www.pametnaroda.cz/cs/holik-jan-1924
Z genealogických informací genealoga pana Zdeňka Hornera vyplývá, že v polovině 18. století se zde usadil Ferdinand Zeman, který zde provozoval hospodu. Byl to praprapraděd bývalého prezidenta Miloše Zemana. Hospoda se nacházela v dnešním č.p. 20, o čemž svědčí matriční záznamy. Zemanovi vedli bořeňovskou hospodu dalších cca 100 let do poloviny 19. století.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Statistický lexikon obcí - 2024. Český statistický úřad. 29. listopadu 2024. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu.
- ↑ FRIEDRICH, Gustav. Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, díl II.. Praha: [s.n.], 1912. 382 s. S. 25.
- ↑ VLASÁK, Antonín. Okres benešovský, nástin statisticko-historický. Praha: Fr. A. Urbánek, 1874. 162 s. Dostupné online. S. 108.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království českého, díl patnáctý. Praha: Šolc a Šimáček, 1927. 348 s. S. 94.
- ↑ Bořeňovice - historie - Oficiální stránky obce Struhařov. www.obecstruharov.cz [online]. [cit. 2017-02-15]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 31, 52, 210, 545, 553, 614.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bořeňovice na Wikimedia Commons - Bořeňovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
