Eibenthal: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: parametry infoboxu přejmenovány; kosmetické úpravy
-reklamní, neaktuální text
Řádek 42: Řádek 42:
[[Čeština|Český jazyk]] je v Eibentálu na poměrně dobré úrovni a ve většině rodin je používán jako jazyk mateřský. Je však obohacen mnoha [[rumunismus|rumunismy]] vzniklými jak překladem, tak přímým převzetím, a oproti současné češtině také mnoha [[archaismus|archaickými výrazy]], dnes již v Česku nepoužívanými. Kvůli izolaci od vlasti a poměrně malému počtu řečníků nemají obyvatelé vesnice velkou slovní zásobu.
[[Čeština|Český jazyk]] je v Eibentálu na poměrně dobré úrovni a ve většině rodin je používán jako jazyk mateřský. Je však obohacen mnoha [[rumunismus|rumunismy]] vzniklými jak překladem, tak přímým převzetím, a oproti současné češtině také mnoha [[archaismus|archaickými výrazy]], dnes již v Česku nepoužívanými. Kvůli izolaci od vlasti a poměrně malému počtu řečníků nemají obyvatelé vesnice velkou slovní zásobu.


Roku [[2012]] se v&nbsp;Eibentálu podařilo založit novou tradici: krajanský ''Festival Banát'',<ref>[http://www.festivalbanat.cz Festival Banát – Kulturně-hudební festival u krajanů v Rumunsku] – oficiální stránky</ref> organizovaný českým sdružením [[Člověk v tísni]] ve spolupráci s místními lidmi. První ročník festivalu navštívilo cca 800&nbsp;diváků. V roce 2017 nahradili organizátoři původní společnou autobusovou dopravu speciálně vypraveným vlakem, který dojede z Prahy až do rumunské Oršovy. Odsud se návštěvníci akce přesunou loděmi po Dunaji. Na letošním ročníku zahraje přes 25 českých kapel v čele s Wohnouty, Vasilovým Rubášem či Květy.
Roku [[2012]] se v&nbsp;Eibentálu podařilo založit novou tradici: krajanský ''Festival Banát'',<ref>[http://www.festivalbanat.cz Festival Banát – Kulturně-hudební festival u krajanů v Rumunsku] – oficiální stránky</ref> organizovaný českým sdružením [[Člověk v tísni]] ve spolupráci s místními lidmi. První ročník festivalu navštívilo cca 800&nbsp;diváků. V roce 2017 nahradili organizátoři původní společnou autobusovou dopravu speciálně vypraveným vlakem, který dojede z Prahy až do rumunské Oršovy. Odsud se návštěvníci akce přesunou loděmi po Dunaji.


== Historie ==
== Historie ==

Verze z 29. 11. 2019, 21:43

Eibentál
Eibenthal
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška400 m n. m.
StátRumunskoRumunsko Rumunsko
Historický regionBanát
ŽupaMehedinți
Eibentál
Eibentál
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel302 (2006)
Etnické složeníČeši
Správa
StarostaVictor Doscocil
Oficiální webwww.eibenthal.eu
Telefonní předvolba02 52
PSČ227172
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eibentál (též Tisové Údolí nebo Jeventál, německy a rumunsky Eibenthal, maďarsky Tiszafa) je jedna z českých vesnic založených českými kolonisty v rumunském Banátu počátkem 19. století. Dodnes zde žije asi 300 českých obyvatel a také několik rumunských rodin. Společně se sousední vsí Nové Doly (též Ujbánye (z maďarštiny), rumunsky Baia Nouă) tvoří v současné době největší českou komunitu v Rumunsku. Eibenthal nemá svůj obecní úřad (primăria), spadá pod střediskovou obec Dubova.

Své německé jméno dostala vesnice podle někdejších rozsáhlých porostů tisu, které již však dnes téměř zcela vymizely. Obec leží pouhých 6 km od Dunaje, respektive přehrady Železná vrata, která zde tvoří přirozenou hranici se Srbskem. Nejbližší město Oršova (cca 13 000 obyvatel) je vzdáleno 40 km. Vesnice se rozkládá v malebném úzkém údolí říčky Tisovice, které je ohraničené strmými stráněmi a táhne se směrem nahoru až k dolům Baia Nouă.

Český jazyk je v Eibentálu na poměrně dobré úrovni a ve většině rodin je používán jako jazyk mateřský. Je však obohacen mnoha rumunismy vzniklými jak překladem, tak přímým převzetím, a oproti současné češtině také mnoha archaickými výrazy, dnes již v Česku nepoužívanými. Kvůli izolaci od vlasti a poměrně malému počtu řečníků nemají obyvatelé vesnice velkou slovní zásobu.

Roku 2012 se v Eibentálu podařilo založit novou tradici: krajanský Festival Banát,[1] organizovaný českým sdružením Člověk v tísni ve spolupráci s místními lidmi. První ročník festivalu navštívilo cca 800 diváků. V roce 2017 nahradili organizátoři původní společnou autobusovou dopravu speciálně vypraveným vlakem, který dojede z Prahy až do rumunské Oršovy. Odsud se návštěvníci akce přesunou loděmi po Dunaji.

Historie

Festival Banát 2018 v Eibentálu

V roce 1718 byla po rakousko-turecké válce oblast Banátu přidělena Habsburské monarchii, později za Rakouska-Uherska se dostala pod správu Uherska. Protože to byla hraniční provincie, kterou bylo v případě nebezpečí třeba bránit, byla masivně kolonizována.

Do Eibenthalu přišli čeští osadníci z Plzeňska, Klatovska, Čáslavska a Berounska v takzvané druhé vlně kolonizace v letech 18261827. Doma prodali své veškeré statky a vydali se na strastiplnou cestu přes Vídeň po Dunaji až ke Staré Moldavě (Moldova Veche). Odtud byli povozy přepravováni až na místo určení.

Od přesídlení si slibovali zlepšení svých životních podmínek, byly jim totiž nabídnuty velké výhody: 10 let osvobození od služby v zemské obraně, 10 let daňových prázdnin a k tomu navíc zdarma obilí, dříví na stavbu domků a každé rodině 12 jiter půdy. Mnohé z těchto podmínek nebyly dodrženy, většina slibované obdělávatelné půdy byla například ještě zalesněná. Protože však přistěhovalci neměli finance na cestu zpátky, museli se s novou situací vyrovnat, postavit nové domy, vykácet lesy a přeměnit je v pastviny a pole. Samotný Eibenthal se několikrát stěhoval, první vesnice se rozkládala na kopci nad polohou té dnešní. Poté, co došly zásoby podzemní vody, se postupně přesunula až do údolí říčky Tisovice.

V roce 1912 zde byl vystavěn římskokatolický kostel, který je zasvěcen Sv. Janu Nepomuckému. Do roku 2016 zde působil farář Václav Mašek, který v roce 2002 obdržel cenu Jana Masaryka za dlouholetou záslužnou práci pro krajany. V současné době dojíždí na bohoslužby z další české vesnice Bígr a střídá se s rumunským katolickým knězem z většího města Oršava.

Do roku 2006 bylo mnoho místních obyvatel zaměstnáno v Baia Nouă v dole na antracit. Po havárii v srpnu 2006, kdy zde po sesuvu půdy v šachtě zahynuli dva horníci, byl však důl uzavřen a dnes je zde většina lidí bez práce. Ještě v roce 1934 zde žilo 600 obyvatel, dnes již jen okolo 300 a další odcházejí za prací do měst, do Česka a do dalších zemí.

Poznámky

Související články

Externí odkazy