Kryštof Dientzenhofer: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+ portály |
m Robot: -prázdný nepojmenovaný parametr citační šablony; kosmetické úpravy |
||
| Řádek 11: | Řádek 11: | ||
{{Příbuzný|syn|[[Kilián Ignác Dientzenhofer]]}} |
{{Příbuzný|syn|[[Kilián Ignác Dientzenhofer]]}} |
||
}} |
}} |
||
'''Kryštof Dientzenhofer''' ([[7. červenec|7. července]] [[1655]], St. Margarethen u [[Brannenburg]]u, [[Bavorsko]] – [[20. červen|20. června]] [[1722]], [[Praha]]) byl [[Česko|český]] stavitel a architekt [[Německo|německého]] původu. Byl představitelem vrcholného [[Baroko|baroka]]. |
'''Kryštof Dientzenhofer''' ([[7. červenec|7. července]] [[1655]], St. Margarethen u [[Brannenburg]]u, [[Bavorsko]] – [[20. červen|20. června]] [[1722]], [[Praha]]) byl [[Česko|český]] stavitel a architekt [[Německo|německého]] původu. Byl představitelem vrcholného [[Baroko|baroka]]. |
||
Bývá mu připisována skupina staveb dynamického baroka, ke kterým patří [[kaple Zjevení Páně]] ve [[Smiřice|Smiřicích]], [[Kostel svatého Mikuláše (Malá Strana)|kostel svatého Mikuláše]] v Praze na Malé Straně, [[Kostel svaté Markéty (Břevnov)|kostel svaté Markéty]] v [[Břevnovský klášter|břevnovském klášteře]] a [[kostel svaté Kláry]] v [[Cheb]]u, [[Skalka (Mníšek pod Brdy)|barokní areál Skalka]] v [[Mníšek pod Brdy|Mníšku pod Brdy]]. Podílel se na mnoha dalších stavbách v Čechách a působil také jako pevnostní stavitel v [[Cheb]]u a Praze a jako klášterní stavitel břevnovsko-broumovského kláštera. Jeho synem byl slavný barokní architekt a stavitel [[Kilián Ignác Dientzenhofer]]. |
Bývá mu připisována skupina staveb dynamického baroka, ke kterým patří [[kaple Zjevení Páně]] ve [[Smiřice|Smiřicích]], [[Kostel svatého Mikuláše (Malá Strana)|kostel svatého Mikuláše]] v Praze na Malé Straně, [[Kostel svaté Markéty (Břevnov)|kostel svaté Markéty]] v [[Břevnovský klášter|břevnovském klášteře]] a [[kostel svaté Kláry]] v [[Cheb]]u, [[Skalka (Mníšek pod Brdy)|barokní areál Skalka]] v [[Mníšek pod Brdy|Mníšku pod Brdy]]. Podílel se na mnoha dalších stavbách v Čechách a působil také jako pevnostní stavitel v [[Cheb]]u a Praze a jako klášterní stavitel břevnovsko-broumovského kláštera. Jeho synem byl slavný barokní architekt a stavitel [[Kilián Ignác Dientzenhofer]]. |
||
| Řádek 19: | Řádek 19: | ||
== Dílo == |
== Dílo == |
||
Kryštof Dientzenhofer je spolehlivě doložen pouze jako [[Polír|stavitel]]. <ref>{{Citace monografie |
Kryštof Dientzenhofer je spolehlivě doložen pouze jako [[Polír|stavitel]]. <ref>{{Citace monografie | titul = Nová encyklopedie českého výtvarného umění | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 1995 | počet_stran = 1103 | isbn = 80-200-0536-6 | strany = 137}}</ref> Autorství níže uvedených staveb je výsledkem bádání různých historiků architektury, ale tvůrčí vklad architekta není spolehlivě doložen a v řadě případů je podloženě zpochybňován. |
||
=== Stavby v Praze === |
=== Stavby v Praze === |
||
| Řádek 57: | Řádek 57: | ||
=== Literatura === |
=== Literatura === |
||
* {{NK ČR|jn20000710024}} |
* {{NK ČR|jn20000710024}} |
||
* {{Citace monografie|příjmení=Kubín|jméno=Antonín|titul=Dinzenhoferové a jejich slavná díla v království Českém : s 26 obrazovými přílohami a současnou podobiznou Kiliána Dinzenhofera|url=http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/63092|vydavatel=Stivín|místo=Praha|rok=1908 |
* {{Citace monografie|příjmení=Kubín|jméno=Antonín|titul=Dinzenhoferové a jejich slavná díla v království Českém : s 26 obrazovými přílohami a současnou podobiznou Kiliána Dinzenhofera|url=http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/63092|vydavatel=Stivín|místo=Praha|rok=1908}} |
||
* {{Citace monografie|příjmení=Horyna |jméno=Mojmír|odkaz na autora = Mojmír Horyna |spoluautoři = a kol.|titul= Dientzenhoferové|vydavatel= AKROPOLIS|místo=Praha|rok= 1998|isbn= 80-85770-68-7}} |
* {{Citace monografie|příjmení=Horyna |jméno=Mojmír|odkaz na autora = Mojmír Horyna |spoluautoři = a kol.|titul= Dientzenhoferové|vydavatel= AKROPOLIS|místo=Praha|rok= 1998|isbn= 80-85770-68-7}} |
||
* {{Citace monografie | titul = Osobnosti - Česko : Ottův slovník | vydavatel = Ottovo nakladatelství | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 823 | isbn = 978-80-7360-796-8 | strany = 121}} |
* {{Citace monografie | titul = Osobnosti - Česko : Ottův slovník | vydavatel = Ottovo nakladatelství | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 823 | isbn = 978-80-7360-796-8 | strany = 121}} |
||
Verze z 25. 6. 2019, 12:24
| Kryštof Dientzenhofer | |
|---|---|
 | |
| Narození | 7. července 1655 St. Margarethen, Bavorsko |
| Úmrtí | 20. června 1722 Praha |
| Místo pohřbení | Malostranský hřbitov |
| Povolání | stavitel, architekt |
| Děti | Kilián Ignác Dientzenhofer Jindřich Dientzenhofer |
| Příbuzní | Johann Leonhard Dientzenhofer[1], Georg Dientzenhofer[1], Wolfgang Dientzenhofer[1] a Johann Dientzenhofer[1] (sourozenci) |
| Hnutí | baroko |
| Významná díla | Kostel Všech svatých Kostel svatého Michaela archanděla Klášter klarisek v Chebu |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| syn | Kilián Ignác Dientzenhofer |
|---|
Kryštof Dientzenhofer (7. července 1655, St. Margarethen u Brannenburgu, Bavorsko – 20. června 1722, Praha) byl český stavitel a architekt německého původu. Byl představitelem vrcholného baroka.
Bývá mu připisována skupina staveb dynamického baroka, ke kterým patří kaple Zjevení Páně ve Smiřicích, kostel svatého Mikuláše v Praze na Malé Straně, kostel svaté Markéty v břevnovském klášteře a kostel svaté Kláry v Chebu, barokní areál Skalka v Mníšku pod Brdy. Podílel se na mnoha dalších stavbách v Čechách a působil také jako pevnostní stavitel v Chebu a Praze a jako klášterní stavitel břevnovsko-broumovského kláštera. Jeho synem byl slavný barokní architekt a stavitel Kilián Ignác Dientzenhofer.
Život
Pocházel z hornobavorské stavitelské rodiny – byl prostředním z pěti bratří, kteří se všichni stali významnými staviteli. Vyučil se zedníkem a roku 1677 se přestěhoval do Čech, kde se živil jako polír u mistra. Roku 1685 se oženil s vdovou po staviteli Janovi Jiřím Aichbauerovi Annou. V roce 1689 dostal povolení provozovat stavitelskou činnost, v této době už pracoval společně s Abrahamem Leuthnerem na stavbě ostrovského zámku u Karlových Varů. Roku 1698 začal působit v Chebu, později stavěl dvůr zámečku v Hamrníkách nebo kostel sv. Kláry v Chebu. O dvacet let později začal samostatně budovat i v Praze.
Dílo
Kryštof Dientzenhofer je spolehlivě doložen pouze jako stavitel. [2] Autorství níže uvedených staveb je výsledkem bádání různých historiků architektury, ale tvůrčí vklad architekta není spolehlivě doložen a v řadě případů je podloženě zpochybňován.
Stavby v Praze
- Hradčany, Loreta
- Hradčany, Šternberský palác (Národní galerie) – pravděpodobně podle návrhu Giovanniho Battisty Alliprandiho
- Malá Strana, dům „U bílé kuželky“ (čp. 66)
- Břevnovský klášter
- Hradčany, býv. klášter voršilek u kostela sv. Jana Nepomuckého
- Malá Strana, dům „Weisbírovský“ (čp. 13)
- Hradčany, Rožmberský dům (čp. 63)
- Malá Strana, Kaiserštejnský palác
- Malá Strana, Vrtbovský palác
- Hradčany, kostel sv. Jana Nepomuckého
- Nové Město, Spálená, kostel Nejsvětější Trojice
- Břevnovský klášter, bazilika sv. Markéty
- Malá Strana, chrám sv. Mikuláše – západní průčelí a část lodi; sporné[3]
Stavby mimo Prahu
- Klášter Teplá – úpravy a stavba špitální kaple Nejsvětější Trojice (1692-1699)[4]
- Úterý, chrám Narození svatého Jana Křtitele (1965-1698) – nejisté[4]
- Chlum svaté Máří, kostel křižovníků (1690-1701) – sporná účast[4]
- Skalka u Mníšku pod Brdy, kaple svaté Máří Magdaleny (1692-1693)[4]
- Cheb, Pevnostní stavby (1698-1701)[4]
- Smiřice, zámecká kaple Zjevení Páně (1699-1711), vzor Guariniho kostel San Lorenzo v Turíně – připsáno[4]
- Obořiště, klášterní kostel paulánů (1702-1711) – připsáno[4]
- Cheb, kostel svaté Kláry (1703-1711) – připsáno[4]
- Nová Paka, paulánský kostel P. Marie (1709-1724) – připisováno[4]
- Vernéřovice u Náchoda, kostel sv. Michala (1719-1721) – nejisté[4]
- Ruprechtice u Náchoda, kostel sv. Jakuba (1720-1723) – nejisté.[4] Dominantní nepřehlédnutelnou stavbu s velkou pravděpodobností projekčně zpracoval Kryštof Dientzenhofer. Architektonické řešení římsy a mělkých svislých výstupků na zdi má typické rysy prací syna Kiliána Ignáce.
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d Union List of Artist Names. 10. prosince 2009. Dostupné online. [cit. 2021-05-21].
- ↑ Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Praha: Academia, 1995. 1103 s. ISBN 80-200-0536-6. S. 137.
- ↑ VLČEK, Pavel, a kol. Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Praha : Academia, 1999. 686 s. ISBN 80-200-0771-7. S. 91.
- ↑ a b c d e f g h i j k Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Praha, Academia 1995. ISBN 80-200-0536-6
Literatura
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Kryštof Dientzenhofer
- KUBÍN, Antonín. Dinzenhoferové a jejich slavná díla v království Českém : s 26 obrazovými přílohami a současnou podobiznou Kiliána Dinzenhofera. Praha: Stivín, 1908. Dostupné online.
- HORYNA, Mojmír, a kol. Dientzenhoferové. Praha: AKROPOLIS, 1998. ISBN 80-85770-68-7.
- Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 121.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 12. sešit : D-Die. Praha: Libri, 2009. 105-215 s. ISBN 978-80-7277-415-9. S. 204-205.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kryštof Dientzenhofer na Wikimedia Commons
