Bazilika svaté Markéty (Břevnov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bazilika svaté Markéty v Břevnově

Bazilika svaté Markéty v Břevnově
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Obec Břevnov
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Náboženství křesťanství
Církev česká římskokatolická
Provincie Čechy
Diecéze Arcidiecéze pražská
Sdružení Řád svatého Benedikta
Status basilica minor
Architektonický popis
Architekti Kryštof Dientzenhofer
Stavební sloh baroko
Výstavba původní bazilika z 11. století, barokní přestavba 17081715
Specifikace
Umístění oltáře východ
Odkazy
Kód památky 11718/1-1426 (PkMnMISSezObr) (součást památky Břevnovský klášter)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah v kategorii Commons

Bazilika svaté Markéty AntiochijskéPraze 6-Břevnově je barokní bazilika minor, hlavní chrám a součást Břevnovského kláštera. Bazilika zasvěcená svaté Markétě Antiochijské je společně s celým Břevnovským klášterem a s Markétskou zahradou jako celek od 3. května 1958 chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Dějiny kostela[editovat | editovat zdroj]

Krypta románské baziliky z poloviny 11. století

Dějiny klášterního kostela jsou úzce spjaty s vývojem zdejšího benediktinského konventu, prvního kláštera v českých zemích vůbec. V místě současného chrámu stávala románská bazilika z poloviny 11. století.

Barokní bazilika svaté Markéty Antiochijské vznikla, ve stejném odobě jako budovy nového konventu a prelatury, a to konkrétně v letech 17081715. Autorem představby byl architekta Kryštofa Dientzenhofera, který na stavbu přímo dohlížel.

Zvlněná fasáda kostela odpovídá utváření hmoty architektury na principu protínajících se elipsoidů. Na atice jsou sochy řádových světců od Matěje Václava Jäckla a na jižní stěně kopie[2] náhrobku blahoslaveného Vintíře zasazený do barokní iluzivní malby.[3]

Interiér kostela[editovat | editovat zdroj]

Barokní interiér baziliky: kůr s varhanami a bohatými nástropními malbami
Bazilika sv. Markéty od východu

Vnitřní mobiliář a výzdobu kostela navrhl Kryštofův syn Kilián Ignác Dientzenhofer. Na hlavním oltáři je v nice vsazena dřevěná pozlacená socha patronky chrámu, sv. Markéty, od lužického sochaře Matěje Václava Jäckela. Oltářní menzu čelem k lidu navrhl sochař a restaurátor Karel Stádník. V chóru jsou dvě řady barokních mnišských lavic, tzv. stally, s řezanými figurami benediktinských patronů v nástavci. Na jižní straně je na pozdně barokním oltáři Panny Marie benediktinské obraz této řádové patronky benediktinů s Ježíškem v náručí. Do predelly téhož oltáře je vsazen zasklený rokokový relikviář s ramenní kostí sv. Markéty Antiochijské, jež byla uctívána jako patronka deště a dobré úrody, každoročně 14. července se zde konala pouť s procesím. Stříbrný gotický plenář svaté Markéty je uložen v trezoru.

Na postranních iluzivně malovaných oltářích v chrámové lodi je sedm velkých obrazů Petra Brandla z let 1715–1719. Na severní (levé) straně směrem od vchodu jsou to obrazy Smrt sv. Václava, UkřižováníSetkání sv. Vojtěcha s knížetem Boleslavem II. u studánky. Na jižní straně Přenesení ostatků sv. Otmara, Smrt sv. Benedikta mezi řeholníky a na třetím oltáři dva obrazy nad sebou: Sv. Prokop a Smrt poustevníka Vintíře (za účasti knížete Břetislava I. a biskupa Šebíře). Fresky na klenbě vymaloval Jan Jakub Stevens.

Varhany[editovat | editovat zdroj]

Na kůru je cenný barokní prospekt varhan s figurálními dřevořezbami hrajících andílků z roku 1724. Do staré skříně byl roku 2010 vsazen nový varhanní stroj. Na jižní stěně chóru kostela je vsazen kamenný raně gotický náhrobek blahoslaveného šumavského poustevníka a diplomata Vintíře, který zemřel roku 1045 a byl uctíván jako patron českých a bavorských benediktinů.[4]

Krypta[editovat | editovat zdroj]

Pod chórem kostela byla při archeologickém průzkumu v letech 1965–1968 odkryta část opukového kvádříkového zdiva s polosloupy a podlaha krypty trojlodní románské baziliky z poloviny 11. století

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2012-08-24]. Katalogové číslo 152466 : Břevnovský klášter. Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].  
  2. P. Vlček, Umělecké památky Prahy A-L. Str. 60-62.
  3. Poche, Emanuel: Prahou krok za krokem, Praha, Orbis 1958. S. 211
  4. Vlček