Jakutština: Porovnání verzí
m Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016 |
m lf značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 20: | Řádek 20: | ||
== Písmo a fonetika == |
== Písmo a fonetika == |
||
Jakutská tradiční společnost před příchodem Rusů neznala písmo. Od konce 19. stol. je jakutština zapisována [[Cyrilice|cyrilicí]], která byla obohacena o pět speciálních znaků [[Ҕ]]ҕ, (výslovnost mezi g a ch), [[Ҥ]]ҥ, (ŋ nebo ng) [[Ө]]ө, (ö) [[Һ]]һ, [[Ү]]ү (ü) a dvě kombinace Дь дь (znělá palatála, výclovnost mezi ď a dž), Нь нь (jako české ň). Ve 20. letech 20. stol. byla jakutština krátce zapisována latinkou. Jakutština rozlišuje dlouhé a krátké vokály, délka se značí zdvojením vokálu, dále má diftongy, které jsou vždy dlouhé. Typická je [[vokalická harmonie]], což znamená, že se v jednom slově mohou vyskytovat jen vokály přední nebo zadní. |
Jakutská tradiční společnost před příchodem Rusů neznala písmo. Od konce 19. stol. je jakutština zapisována [[Cyrilice|cyrilicí]], která byla obohacena o pět speciálních znaků [[Ҕ]]ҕ, (výslovnost mezi g a ch), [[Ҥ]]ҥ, (ŋ nebo ng) [[Ө]]ө, (ö) [[Һ]]һ, [[Ү]]ү (ü) a dvě kombinace Дь дь (znělá palatála, výclovnost mezi ď a dž), Нь нь (jako české ň). Ve 20. letech 20. stol. byla jakutština krátce zapisována latinkou. Jakutština rozlišuje dlouhé a krátké vokály, délka se značí zdvojením vokálu, dále má diftongy, které jsou vždy dlouhé. Typická je [[Vokálová harmonie|vokalická harmonie]], což znamená, že se v jednom slově mohou vyskytovat jen vokály přední nebo zadní. |
||
== Gramatika == |
== Gramatika == |
Verze z 2. 8. 2018, 14:44
Jakutština | |
---|---|
Mapa rozšíření jazyka | |
Rozšíření | Rusko |
Počet mluvčích | 363 000 |
Klasifikace |
|
Písmo | cyrilice |
Postavení | |
Regulátor | není stanoven |
Úřední jazyk | Sacha (Rusko) |
Kódy | |
ISO 639-1 | není |
ISO 639-2 | sah (B) |
ISO 639-3 | sah |
Ethnologue | sah |
Wikipedie | |
sah.wikipedia.org | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jakutština (také sacha, sašština, jakutsky Саха тыла, Sacha tyla) je turkický jazyk, jímž hovoří sibiřské etnikum Jakutů (neboli Sachů, jak si sami říkají). Je úředním jazykem (spolu s ruštinou) v sibiřské republice Sacha. Jakutština patří spolu s blízce příbuznou dolganštinou mezi severní jazyky sibiřské větve turkických jazyků, má nicméně značnou část slovní zásoby mongolského, tunguzského, jukagirského nebo neidentifikovaného původu. Nedentifikovaná slova byla zřejmě v minulosti přejata z paleosibiřských jazyků a přizpůsobena jakutské výslovnosti.[1]
Písmo a fonetika
Jakutská tradiční společnost před příchodem Rusů neznala písmo. Od konce 19. stol. je jakutština zapisována cyrilicí, která byla obohacena o pět speciálních znaků Ҕҕ, (výslovnost mezi g a ch), Ҥҥ, (ŋ nebo ng) Өө, (ö) Һһ, Үү (ü) a dvě kombinace Дь дь (znělá palatála, výclovnost mezi ď a dž), Нь нь (jako české ň). Ve 20. letech 20. stol. byla jakutština krátce zapisována latinkou. Jakutština rozlišuje dlouhé a krátké vokály, délka se značí zdvojením vokálu, dále má diftongy, které jsou vždy dlouhé. Typická je vokalická harmonie, což znamená, že se v jednom slově mohou vyskytovat jen vokály přední nebo zadní.
Gramatika
U jmen rozlišuje jakutština osm pádů a dvě čísla, ale nerozlišuje kategorii rodu ani životnosti. Slovesný systém jakutštiny je neobyčejně komplikovaný, rozlišuje se řada participií i určitých slovesných tvarů. Slovesných časů je devět, z toho sedm minulých, slovesných způsobů je známo 12, většinou různé typy optativů a konjunktivů. Jakutština je aglutinační jazyk, deklinace a konjugace se provádí připojováním sufixů. Každý sufix má jen jeden význam, proto dochází k řetězení sufixů. Z neohebných slovních druhů je charakteristické velké množství citoslovcí a ideofonů.
Odkazy
Reference
- ↑ Харитонов Л. Н. Самоучитель якутского языка. Якутск, 1987, с. 4 a dále.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu jakutština na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo jakutština ve Wikislovníku
- sakhatyla.ru – rusko-jakutský, jakutsko-ruský slovník
- Jakutsko-anglický slovník na uchicago.edu
- kyym.ru – noviny v jakutštině