Zábřeh (Ostrava): Porovnání verzí
m →Název: standardní název sekce |
fotka je stará značky: revertováno editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - české sídlo |
{{Infobox - české sídlo |
||
| název = Zábřeh |
|||
| obrázek = |
|||
| popisek = Ostrava-Zábřeh |
|||
| charakter = městská čtvrť |
|||
| obec = [[Ostrava]] |
|||
| městský obvod = [[Ostrava-Jih]] |
|||
| okres = Ostrava-město |
|||
| země = [[Morava]] |
|||
| kraj = [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezský]] |
|||
| katastrální území = Zábřeh-VŽ |
|||
}} |
}} |
||
[[Soubor:Kostel Navštívení Panny Marie Ostrava-Zábřeh.jpg|náhled|Kostel Navštívení Panny Marie v Ostravě-Zábřehu]] |
[[Soubor:Kostel Navštívení Panny Marie Ostrava-Zábřeh.jpg|náhled|Kostel Navštívení Panny Marie v Ostravě-Zábřehu]] |
||
Verze z 20. 10. 2022, 22:52
| Zábřeh | |
|---|---|
 Ostrava-Zábřeh | |
| Lokalita | |
| Charakter | městská čtvrť |
| Městský obvod | Ostrava-Jih |
| Obec | Ostrava |
| Okres | Ostrava-město |
| Kraj | Moravskoslezský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°48′27″ s. š., 18°14′16″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 36 271 (2021)[1] |
| Katastrální území | Zábřeh-VŽ |
| Počet domů | 2 036 (2011)[2] |
  Zábřeh | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 414069 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zábřeh (německy: Heinrichsdorf, v letech 1939-1941 Teufelsdorf) je historická obec, část obce a jako Zábřeh nad Odrou i katastrální území statutárního města Ostravy v Moravskoslezském kraji, tvořící nejsevernější část městského obvodu Ostrava-Jih. V minulosti k němu patřily také katastrální území Zábřeh-Hulváky a Zábřeh-VŽ, tudíž jsou dnes části území původní historické obce součástí dvou dalších ostravských městských obvodů, jimiž jsou Mariánské Hory a Hulváky a Vítkovice. Západní hranice katastru obce je dána řekou Odrou.
Název
Vesnice byla v době vzniku česky pojmenována Zábřeh podle polohy "za břehem" Odry (za takzvaným vysokým břehem oproti nižším břehům v zátopové oblasti mezi Studénkou a Svinovem). V němčině dostala ves v období vzniku jméno Heinrichsdorf - "Jindřichov" podle Jindřicha ze Stangen z družiny olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburka. Toto jméno se používalo jen do konce 14. století. Začátkem 17. století se ojediněle objevily přívlastky blíž města Ostravy a nad řekou Odrou, teprve začátkem 20. století byl přidán znovu přívlastek v podobě nad Odrou.[3]
Historie
Písemné záznamy uvádějí ves Zábřeh poprvé v roce 1288. Po řadě majitelů v prvních staletích existence přešel v roce 1652 do majetku olomoucké kapituly a s některými dalšími sousedními obcemi zůstal - v rámci petřvaldského panství - v jejím držení až do zrušení patrimoniálního zřízení v roce 1848. Na katastru zemědělské vesnice bylo též několik rybníků. Na vývoj obce měly vliv nejen železárny v blízkých Vítkovicích, ale také továrna na lepenku založená v roce 1886, dále cementárna a hlavně chemické závody Julia Rütgerse, které zpracovávaly vedlejší produkty vznikající při výrobě koksu. Od konce 19. století zde fungovala také cihelna; krom kvalitních cihlářských hlín se zde těžily i slévárenské písky. Průmyslový rozvoj ale vyvolal také změny demografické a sídelní. Ve třicátých letech dvacátého století byl vilovou čtvrtí Moravské Ostravy (zejména místní lokalita Zábřeh-Družstvo). Nemocnice zde byla postavena v roce 1912, Zábřeh byl připojen k Moravské Ostravě v roce 1924. Obec byla během druhé světové války osvobozena Rudou armádou dne 30. dubna 1945. Mezi nejvýznamnější historické stavby patří Kostel Navštívení Panny Marie a Zábřežský zámek.
Vítkovické železárny (resp. Vítkovické horní a hutní těžířstvo, jak zněl celý název) se za dobu své existence vypracovaly v jeden z největších průmyslových podniků v zemi. Ve své rozsáhlé vnitropodnikové dopravě provozovaly velkou síť vleček. V roce 1912 začaly stavět "mimo" svůj závod i další z drah, která měla spojit vlastní závody s pískovými doly v Zábřehu, kde se těžil slévárenský písek, potřebný pro činnost železáren. Vzhledem k tomu, že dráha vedla po veřejné komunikaci, byla žádost o koncesi podána jako na veřejnou dráhu pro dopravu nákladů a osob, s parním provozem a normálním rozchodem. Provoz na této 3100 metrů dlouhé dráze byl zahájen 3. července 1913. Dráha vedla od ředitelství Vítkovických železáren přes Zábřeh k pískovým dolům. Pro provoz bylo z vnitrozávodových vleček vyhrazeno 6 třínápravových lokomotiv, zakoupeny byly tři lehké osobní vozy. Zpočátku jezdil na dráze třínápravový parní vůz soustavy Komárek, který sem byl předisponován z železniční vlečky Svinov - Vítkovice, ten se ale neosvědčil, tudíž byl vrácen tam, odkud přišel. O dva roky později byl zakoupen jiný, dvounápravový parní motorový vůz, který se již plně osvědčil a na dráze vhodně doplňoval vlaky s parními lokomotivami (které hlavně dopravovaly těžké nákladní vlaky z pískem). V této podobě přežil provoz válku a celá dvacátá léta, od roku 1925 se na dnešním Mírovém náměstí křížil z tramvajemi Moravsko-ostravské místní dráhy, od roku 1929 bylo stejné křížení i poblíž stanice Zahrádky. V roce 1930 byla do provozu dána nová trať ze Zábřeha do Hrabůvky. Původ této dráhy se datuje už od roku 1912, kdy získal místní podnikatel Palkovský koncesi na stavbu tratě s parním pohonem mezi Mariánskými Horami a Brušperkem. Jeho pokus získat kapitál však ztroskotal, a proto byla koncese převedena na vítkovické železárny. Ty ze stavbou velmi otálely, až roku 1928 došlo k zahájení stavby, 2100 metrů dlouhá trať byla otevřena 5.10.1930. Pro provoz byly i zde vyčleněny některé lokomotivy závodní dráhy, na dráhu byl znovu předisponován třínápravový parní vůz Komárek, který se zde osvědčil. Dráha byla výhradním majetkem Vítkovických železáren, název Místní dráha Mariánské Hory - Brušperk se používal do roku 1953 (dráha přitom nevedla nikdy ani do Mariánských Hor, natož do Brušperka). Roku 1932, v době vrcholící krize byl zastaven osobní provoz mezi Zábřehem a mezi pískovými doly, po protestech byl po několika měsících obnoven. Majitel obou drah se snažil zlevnit dopravu, proto bylo v roce 1933 rozhodnuto o elektrizaci dráhy, která byla dokončena 30. dubna 1935. Za použití elektrické výzbroje zakoupené u ČKD bylo postaveno vlastní stavbou pět nových elektrických motorových vozů, vlečné vozy byly upraveny z původních vlečných vozů parní dráhy. Dnem zahájení provozu byly linky i označeny, linka do Pískových dolů jako Z, linka do Hrabové jako H. Nákladní provoz zůstal v parní trakci i nadále.
Vývoj obyvatelstva
| Rok sčítání | počet obyvatel |
|---|---|
| 1794 | 618 |
| 1843 | 784 |
| 1880 | 1 439 |
| 1900 | 7 653 |
| 1910 | 9 809 |
| 1921 | 10 234 |
Další informace
Zábřehem protéká betonovým potrubím a vydlážděným korytem potok Zábřežka[4] (přítok řeky Odry).
V Mičanově sadu se nachází bludný žulový balvan.
Součástí Zábřeha je také část lesoparku Bělský les, Aquapark (Vodní areál Jih), Ostravar Aréna, Dům kultury AKORD aj.
V Zábřehu se nachází několik kostelů a církví.
V Zábřehu se také nachází Pomník překročení Odry československými tankisty při osvobozování Ostravy.
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 770, 771.
- ↑ Potok Zábřežka [online]. eStránky.cz. Dostupné online.
Související články
- Prameny U korýtka
- Slepé rameno Odry (Ostrava Výškovice) - slepé rameno Odry, které se nalézá v katastru Ostravy Výškovic a částečně v katastru Ostravy Zábřehu.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zábřeh na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Zábřeh v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
