Istrorumunština: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Prohození šablon; kosmetické úpravy
Bez shrnutí editace
značky: revertováno editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 16: Řádek 16:
| SILručně =
| SILručně =
| SIL =
| SIL =
| wikipedie =
| wikipedie = [[:incubator:Wp/ruo/Main Page|testovací verze]]
}}
}}
'''Istrorumunština''' neboli '''istrijská rumunština''' je [[Románské jazyky|románský jazyk]], patřící do balkánskorománské a rumunské jazykové podskupiny, kterým se hovoří v několika vesnicích a samotách na poloostrově [[Istrie (poloostrov)|Istrie]] v [[Chorvatsko|Chorvatsku]].
'''Istrorumunština''' neboli '''istrijská rumunština''' je [[Románské jazyky|románský jazyk]], patřící do balkánskorománské a rumunské jazykové podskupiny, kterým se hovoří v několika vesnicích a samotách na poloostrově [[Istrie (poloostrov)|Istrie]] v [[Chorvatsko|Chorvatsku]].

Verze z 8. 8. 2021, 18:06

Istrorumunština
(Vlășește, Rumârește, Rumêri-kuvinta)
Mapa rozšíření jazyka
Mapa rozšíření jazyka
RozšířeníIstrie (Chorvatsko)
Počet mluvčích560 (1994)
Klasifikaceindoevropské jazyky
Písmolatinka
Postavení
Regulátornení stanoven
Úřední jazyknení úředním
Kódy
ISO 639-1není
ISO 639-2není
ISO 639-3ruo
Ethnologueruo
Wikipedie
testovací verze
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Istrorumunština neboli istrijská rumunština je románský jazyk, patřící do balkánskorománské a rumunské jazykové podskupiny, kterým se hovoří v několika vesnicích a samotách na poloostrově Istrie v Chorvatsku.

Rozšíření

Ještě v 19. stol. se mluvilo tímto jazykem od vrchu Čičarija (starověkého Mons Carusadius) až k Terstu. Mluvčí byli nazýváni Vlahi (jménem, které jim dali Chorvaté), ale i Rumeni, Rumeri, Rumunji, jakož i Ćići a Ćićibiri. Dnes se dělí na dvě malé skupiny: Ćići v okolí obce Žejane (pod severním svahem vrchu Učka) a Vlahi v okolí Šušnjevice (pod jižním svahem vrchu Učka). Před druhou světovou válkou se jich mnoho vystěhovalo, zejména do USA, Argentiny, Švédska, Kanady a Německa. Počtem asi 500 mluvících se řadí mezi vymírající jazyky, Istrorumuni jsou nazýváni "nejmenší jazykovou skupinou v Evropě" a jsou zařazeni v UNESCO Red book of endagered languages (červené knize ohrožených jazyků). Obývají jen asi 8 samot a 2 vesnice (výše zmíněné Žejane a Šušnjevica), takže je Chorvatská vláda nepovažuje za dostatečně významné pro založení vlastního školství a kulturních institucí. Několik stovek mluvčích, kteří si dosud zachovali svůj mateřský jazyk, žije v New Yorku.

Literatura

Jazyk má sice kodifikovanou spisovnou podobu, ale žádná větší literární díla v něm nevznikla. Andrea Glavina, Istrorumun vzdělaný v Rumunsku, napsal v roce 1905 Calendar lu Rumer din Istrie ("kalendář istrijských Rumunů"), ve kterém bylo napsáno mnoho příběhů jednoduchého lidu – Rumunů z Istrie. Roku 1998 sestavil sbírku Istrorumunských lidových písní a příběhů A. Kovačec. Když se Andrei Glavina stal starostkou Valdarsy a založil tam v roce 1922 školu s vyučovacím jazykem rumunštinou, napsal rumunsky následující "Imnul Istro-Romanilor":

Roma, Roma i mama noastră
noi Români rămânem
Romania i sora noastră
tot un sâng-avem
nu suntem singuri pe lume
și 'neă avem frați
Italiani cu mare nume
mâna cu noi dați
ca sa fim frate și frate
cum a dat Dumnezeu
să trăim până la moarte
eu și tu și tu și au

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Istrorumunčina na slovenské Wikipedii.