Istrorumunština: Porovnání verzí
m Prohození šablon; kosmetické úpravy |
Bez shrnutí editace značky: revertováno editace z mobilu editace z mobilního webu |
||
Řádek 16: | Řádek 16: | ||
| SILručně = |
| SILručně = |
||
| SIL = |
| SIL = |
||
| wikipedie = |
| wikipedie = [[:incubator:Wp/ruo/Main Page|testovací verze]] |
||
}} |
}} |
||
'''Istrorumunština''' neboli '''istrijská rumunština''' je [[Románské jazyky|románský jazyk]], patřící do balkánskorománské a rumunské jazykové podskupiny, kterým se hovoří v několika vesnicích a samotách na poloostrově [[Istrie (poloostrov)|Istrie]] v [[Chorvatsko|Chorvatsku]]. |
'''Istrorumunština''' neboli '''istrijská rumunština''' je [[Románské jazyky|románský jazyk]], patřící do balkánskorománské a rumunské jazykové podskupiny, kterým se hovoří v několika vesnicích a samotách na poloostrově [[Istrie (poloostrov)|Istrie]] v [[Chorvatsko|Chorvatsku]]. |
Verze z 8. 8. 2021, 18:06
Istrorumunština (Vlășește, Rumârește, Rumêri-kuvinta) | |
---|---|
Mapa rozšíření jazyka | |
Rozšíření | Istrie (Chorvatsko) |
Počet mluvčích | 560 (1994) |
Klasifikace | indoevropské jazyky |
Písmo | latinka |
Postavení | |
Regulátor | není stanoven |
Úřední jazyk | není úředním |
Kódy | |
ISO 639-1 | není |
ISO 639-2 | není |
ISO 639-3 | ruo |
Ethnologue | ruo |
Wikipedie | |
testovací verze | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Istrorumunština neboli istrijská rumunština je románský jazyk, patřící do balkánskorománské a rumunské jazykové podskupiny, kterým se hovoří v několika vesnicích a samotách na poloostrově Istrie v Chorvatsku.
Rozšíření
Ještě v 19. stol. se mluvilo tímto jazykem od vrchu Čičarija (starověkého Mons Carusadius) až k Terstu. Mluvčí byli nazýváni Vlahi (jménem, které jim dali Chorvaté), ale i Rumeni, Rumeri, Rumunji, jakož i Ćići a Ćićibiri. Dnes se dělí na dvě malé skupiny: Ćići v okolí obce Žejane (pod severním svahem vrchu Učka) a Vlahi v okolí Šušnjevice (pod jižním svahem vrchu Učka). Před druhou světovou válkou se jich mnoho vystěhovalo, zejména do USA, Argentiny, Švédska, Kanady a Německa. Počtem asi 500 mluvících se řadí mezi vymírající jazyky, Istrorumuni jsou nazýváni "nejmenší jazykovou skupinou v Evropě" a jsou zařazeni v UNESCO Red book of endagered languages (červené knize ohrožených jazyků). Obývají jen asi 8 samot a 2 vesnice (výše zmíněné Žejane a Šušnjevica), takže je Chorvatská vláda nepovažuje za dostatečně významné pro založení vlastního školství a kulturních institucí. Několik stovek mluvčích, kteří si dosud zachovali svůj mateřský jazyk, žije v New Yorku.
Literatura
Jazyk má sice kodifikovanou spisovnou podobu, ale žádná větší literární díla v něm nevznikla. Andrea Glavina, Istrorumun vzdělaný v Rumunsku, napsal v roce 1905 Calendar lu Rumer din Istrie ("kalendář istrijských Rumunů"), ve kterém bylo napsáno mnoho příběhů jednoduchého lidu – Rumunů z Istrie. Roku 1998 sestavil sbírku Istrorumunských lidových písní a příběhů A. Kovačec. Když se Andrei Glavina stal starostkou Valdarsy a založil tam v roce 1922 školu s vyučovacím jazykem rumunštinou, napsal rumunsky následující "Imnul Istro-Romanilor":
- Roma, Roma i mama noastră
- noi Români rămânem
- Romania i sora noastră
- tot un sâng-avem
- nu suntem singuri pe lume
- și 'neă avem frați
- Italiani cu mare nume
- mâna cu noi dați
- ca sa fim frate și frate
- cum a dat Dumnezeu
- să trăim până la moarte
- eu și tu și tu și au
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Istrorumunčina na slovenské Wikipedii.