Prčice: Porovnání verzí
m ve městě -Prčický špitál značka: editace z Vizuálního editoru |
m →Externí odkazy: nahrazení odkazu na nefunkční ÚIR odkazem do RÚIAN za použití AWB |
||
| Řádek 85: | Řádek 85: | ||
* {{Wikislovník|heslo=Prčice}} |
* {{Wikislovník|heslo=Prčice}} |
||
* {{Wikizprávy|zpráva=Archeologové našli v Prčici sídlo Vítkovců}} |
* {{Wikizprávy|zpráva=Archeologové našli v Prčici sídlo Vítkovců}} |
||
* {{RÚIAN}} |
|||
* [http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/74681/ Územně identifikační registr ČR] |
|||
{{Pahýl}} |
{{Pahýl}} |
||
Verze z 28. 2. 2021, 09:03
| Prčice | |
|---|---|
 Prčice: Vítkovo náměstí s pomníkem padlým v první světové válce a kostel sv. Vavřince | |
| Lokalita | |
| Charakter | část města |
| Obec | Sedlec-Prčice |
| Okres | Příbram |
| Kraj | Středočeský kraj |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°34′42″ s. š., 14°32′25″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 608 (2021)[1] |
| Katastrální území | Prčice (5,89 km²) |
| PSČ | 257 92 |
| Počet domů | 210 (2011)[2] |
  Prčice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 146811 |
| Kód k. ú. | 746819 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Prčice je bývalý městys ve Středočeském kraji. Dne 6. září 1957 byl podepsán dokument, na jehož základě byl starobylý městys sloučen s moderně se rozvíjejícím sousedním městem Sedlcem do jednoho města Sedlec-Prčice,[3] kde dnes tvoří severozápadní část souvislé městské zástavby. V roce 2011 zde trvale žilo 532 obyvatel.[4]
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1184,[5] kdy náležela pánu Vítkovi z Prčice, od něhož odvozují svůj původ nejstarší české šlechtické rody Vítkovců, resp. Rožmberkové, páni z Krumlova, páni z Hradce, páni z Landštejna a páni ze Sezimova Ústí.
Původní panské sídlo se nacházelo vedle původně románského kostela svatého Vavřince, jenž prodělal nejprve gotickou a po požáru roku 1701 i barokní přestavbu. Postupem času vznikly v Prčici tři tvrze a roku 1591 zahájil Adam Voračický z Paběnic stavbu zámku. Državou vladyků Voračických z Paběnic
Roku 1357 je zde zmiňován Beneš z Choustníka.
V roce 1843 byl z iniciativy arcibiskupa Františka de Paula Pištěka, zdejšího rodáka otevřen prčický špitál.
Židé v Prčici
Někdy před rokem 1724 vzniklo v Prčici židovské osídlení, z něhož se posléze vyvinula samostatná židovská obec. Velmi pravděpodobně zde byly jednotlivé židovské rodiny usazeny rozptýleně mezi křesťanským obyvatelstvem (což bylo v té době ve středních Čechách obvyklé) již v průběhu 17. století, tudíž zde nebylo ghetto. Exaktnější prameny z tohoto období zatím nejsou podrobněji popsány. Víme pouze, že v městském soupisu židů (pochází z roku 1724) je k roku 1618 uváděn "neurčitý počet Židů", dále pak jakákoliv zmínka o židovském obyvatelstvu z městských zápisů mizí, až k roku 1702 je tu evidováno 7 Židů starších deseti let, poté již jsou až do josefínských reforem ve familiantských seznamech vedeni zdejší Židé s neomylnou přesností co do počtu, jmen, povolání i bydliště.
V soupisu Židů z roku 1724 je uvedeno, že v panské vinopalně v patře bývala od roku 1689 modlitebna a kromě toho tu jsou zmíněny tři rodiny: draslař Salomon Cantor se ženou a pěti dětmi (jeden ženatý syn Bernard se ženou Perl a jednou dcerou se živil jako palírník, druhý syn Jakob pomáhal otci s výrobou potaše a třetí syn, patnáctiletý Zacharias, pomáhal bratrovi Bernardovi ve vinoplaně a obchodoval s kůžemi a dalším zbožím), koželuh Feischel Moises se ženou Hanele a třemi dcerami (zaměstnával pomocníka v koželužně Lebenmana původem z Nadějkova) a obchodník lněným i jiným zbožím Josef Israel se ženou a čtyřmi dětmi.
Roku 1880 bydlelo v Prčici 31 Židů, roku 1890 45 Židů, roku 1900 52 Židů, v roce 1910 žilo v obci 43 Židů, v roce 1921, jak uvádějí Hugo Gold a Jan Polák-Rokycana "méně než 30 duší" (ve skutečnosti 24 osob) a roku 1930 23 obyvatel hlásících se k židovskému náboženství.
K židovské obci místně náležely ve 20. století i tyto dříve samostatné židovské obce: Borotín, Divišovice, Jetřichovice, Kvasejovice, Lhota, Libešnice, Mezno, Měštice, Nadějkov, Nosetín, Petříkovice, Přestavlky, Ředice, Sedlec, Střežmíř, Stupčice, Uhřice, Veletice, Bolechovice, Červený Újezd, Velké Heřmanice.
Z Prčice pocházeli dirigent Adolf Čech (vlastním jménem Adolf Taussig, 1842-1903 Praha) a jeho bratr, sólista Opery Národního divadla, Karel Čech (vlastním jménem Karel Taussig, 1844-1913 Praha). Richard Neumann padl jako voják c.k. rakouské armády v první světové válce v Srbsku.
V roce 1942 zdejší židovská obec zanikla. Židé byli v rámci holocaustu okradeni a následně transportováni do ghetta v Terezíně (Transport "Bd" dne 4. září 1942), a posléze zavražděni v koncentračních táborech. Seznam zavražděných prčických obětí holocaustu čítá 31 jmen, zachránila se pouze rodina Friedmannů, a to emigrací do Palestiny na začátku války.
Bývalé ne nevýznamné židovské osídlení Prčice připomíná dnes židovský hřbitov z poloviny 18. století, ležící asi půl kilometru od okraje zástavby Prčice, severovýchodním směrem, kde se dochovalo cca 50 klasicistních a novodobých náhrobků. Po druhé světové válce hřbitov podlehl zpustnutí a devastaci, počínaje rokem 1995 byl upraven a byla zrekonstruována márnice a ohradní zeď.[6]
Přímo na Vítkově náměstí v centru městyse se dodnes dochovala také původní, i když značně přestavěná budova židovské náboženské obce, školy a synagogy, objekt čp. 68 (dům pod radnicí). Pozemek pro stavbu zakoupil pro židovskou náboženskou obec Moises Strauss od Johanna Pištěka, synagoga postavena v roce 1852-1854 v zadním traktu nové budovy jako náhrada za starší modlitebnu z 18. století v domě čp. 109. Slavnostně vysvěcena za účasti votického rabína Moisese Schiffmanna v předvečer šabatu, v pátek 18. srpna 1854 (24. Avu 5614 podle židovského letopočtu).
Synagoga sloužila prčickým i přespolním židům po téměř pět generací až do nacistické okupace v roce 1939. V modlitebním sále se nacházelo 58 mužských sedadel a na galerii 22 sedadel ženských, interiér byl vyzdoben dekorativní malbou, vyřezávanými dřevěnými prvky, východní stěna byla prosvětlena dvěma typickými půlkruhovými okny s vitrážemi a nad svatostánkem aron ha-kodeš byla rozeta. Do roku 1924 byl rabínem 41 let Hynek Kohn, po něm od 1924 Viktor Taussig.
Od 2. poloviny 19. století do roku 1910 v témže objektu fungovala i německá židovská škola, a do počátku 20. století zřejmě i židovská rituální lázeň mikve, jejíž zbytky se pravděpodobně dodnes nacházejí ve sklepení objektu. V přední části domu, s okny do náměstí, byl byt šámese.
Židovská náboženská obec v Prčici nebyla po 2. sv. válce obnovena a objekt bývalé synagogy přešel pod správu pražské židovské obce, která jej roku 1961 odprodala družstvu Opus, které zde po radikální přestavbě zřídilo výrobní provozovnu speciálních sedlářských výrobků. V roce 2007 zakoupil objekt soukromý majitel, který následně započal s jeho rekonstrukcí.
Na počátku nacistické okupace byly ritální předměty ze synagogy odvezeny do Prahy, kde jsou dodnes uchovány ve sbírkách Židovského muzea. Celkem se jedná o 129 předmětů a 80 archiválií, včetně tří dochovaných fotografií synagogy z roku 1942. Nejstarší předmět pochází z roku 1722.
Pochod Praha-Prčice
Od roku 1966 je Prčice cílovým místem pochodu Praha-Prčice, nejznámější a nejmasovější české turistické akce. V jedné ze svých písní se o něm zmiňuje i Ivan Mládek.
Pamětihodnosti
- Most Karla Burky se sochami
- Zámek Prčice
- Kostel svatého Vavřince (Prčice)
- Sochy svatého Jana Nepomuckého a dvě sochy svatého Isidora
- Domy čp. 71 a 115
- Usedlost čp. 6
- Morová kaple
- Boží muka
- Židovský hřbitov
Stavby ve městě
Nemocnice v Prčici (dříve špitál-klášter), zdravotnické zařízení, od roku 1975 v objektu sídlí léčebna dlouhodobě nemocných.
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Od roku 1957 to táhnou spolu Archivováno 22. 10. 2010 na Wayback Machine., web města Sedlec-Prčice, článek nedatován, autor neuveden
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 155.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. 1. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 80.
- ↑ Podle informační tabule na márnici hřbitova.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Prčice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Prčice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Slovníkové heslo Prčice ve Wikislovníku
Zpráva Archeologové našli v Prčici sídlo Vítkovců ve Wikizprávách- Prčice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
