Korunní země: Porovnání verzí
m fix Istrie (země) |
→Korunní země Rakouska-Uherska: upřesnění názvů |
||
| Řádek 34: | Řádek 34: | ||
== Korunní země Rakouska-Uherska == |
== Korunní země Rakouska-Uherska == |
||
=== V rámci [[Předlitavsko|Předlitavska]] === |
|||
* [[Bukovina (země)|Bukovina]] |
|||
* [[České království|Čechy]] |
|||
* [[Dalmácie]] |
|||
* [[Halič]] |
|||
* [[Gorice a Gradiška]] ''(součást [[Rakouské přímoří|Rakouského přímoří]])'' |
|||
* [[Istrie (země)|Istrie]] ''(součást Rakouského Přímoří)'' |
|||
* [[Korutany]] |
|||
* [[Kraňsko]] |
|||
* [[Moravské markrabství|Morava]] |
|||
* [[Horní Rakousy]] |
|||
* [[Dolní Rakousy]] |
|||
* [[Salcbursko]] |
|||
* [[Rakouské Slezsko|Slezsko]] |
|||
* [[Štýrské vévodství|Štýrsko]] |
|||
* [[Terst]] ''(součást Rakouského Přímoří)'' |
|||
* [[Tyrolsko (historická země)|Tyrolsko]] |
|||
* [[Vorarlbersko]] |
|||
=== Království a země na říšské radě zastoupené (tzv. [[Předlitavsko]] čili Cislajtanie) === |
|||
=== V rámci [[Zalitavsko|Zalitavska]] === |
|||
Předlitavsko sestávalo ze sedmnácti korunních zemí rakouských. |
|||
* [[Chorvatsko-Slavonsko]] |
|||
*[[Království české]] |
|||
* [[Rijeka]] |
|||
*[[Království dalmatské]] |
|||
* [[Uhersko]] |
|||
*[[Království haličské]], do kterého patřily |
|||
** [[Království haličsko-vladiměřské]] |
|||
** [[Velkovévodství krakovské]] |
|||
** [[Knížectví osvětimské]] |
|||
** [[Knížectví zatorské]] |
|||
* [[Arciknížectví dolnorakouské]] |
|||
* [[Arciknížectví hornorakouské]] |
|||
* [[Vévodství bukovinské]] |
|||
* [[Vévodství korutanské]] |
|||
* [[Vévodství krajinské]] |
|||
* [[Vévodství slezské]] |
|||
* [[Vévodství solnohradské]] |
|||
* [[Vévodství štýrské]] |
|||
* [[Markrabství istrijské]] |
|||
* [[Markrabství moravské]] |
|||
* [[Okněžněné hrabství goricko-gradišské]] |
|||
* [[Okněžněné hrabství tyrolské]]; |
|||
* [[Země vorarlberská]] |
|||
* město [[Terst]] s přilehlým územím |
|||
=== Země Svatoštěpánské koruny (tzv. [[Zalitavsko]] čili Tanslajtanie) === |
|||
Zalitavsko tvořily tři celky. |
|||
* [[Království uherské]], zahrnující bývalé [[Velkoknížectví sedmihradské]] |
|||
* [[Království chorvatsko-slavonské]] |
|||
* město [[Rijeka]] s přilehlým územím |
|||
S rozpadem Rakouska-Uherska na konci [[první světová válka|první světové války]] se korunní země na území moderního [[Rakousko|Rakouska]] transformovaly ve [[Rakouské spolkové země|spolkové země]]; Čechy, Morava a Slezsko se staly [[země Československé republiky|zeměmi]] nově vzniklého [[Československo|Československa]], zatímco ostatní korunní země byly jako správní celky v nově vzniklých nástupnických státech obvykle záhy zrušeny (Bukovina, Gorice a Gradiška, Halič, Istrie, Kraňsko, Terst). |
S rozpadem Rakouska-Uherska na konci [[první světová válka|první světové války]] se korunní země na území moderního [[Rakousko|Rakouska]] transformovaly ve [[Rakouské spolkové země|spolkové země]]; Čechy, Morava a Slezsko se staly [[země Československé republiky|zeměmi]] nově vzniklého [[Československo|Československa]], zatímco ostatní korunní země byly jako správní celky v nově vzniklých nástupnických státech obvykle záhy zrušeny (Bukovina, Gorice a Gradiška, Halič, Istrie, Kraňsko, Terst). |
||
Verze z 2. 2. 2017, 20:59
 | ||
|
Habsburská monarchie se členila na různě velké územní celky, označované jako korunní země (německy Kronland, pl. Kronländer). Jednalo se o regiony, které Habsburkové získali v průběhu staletí a panovali jim ve formě personální unie. Tyto celky požívaly v různých dobách různou míru autonomie s vlastními zemskými sněmy, na rozdíl od moderních členských států různých federací však neměly zemské vlády a jejich obyvatelé neměli žádné vlastní zemské občanství. V čele jednotlivých zemí stáli zemští hejtmani nebo místodržitelé, předsedající zemským správním orgánům. Každá země používala také vlastní zemské symboly.
Tradiční zemské sněmy, které byly do roku 1848 orgány stavovského zastoupení, byly po revoluci z roku 1848 císařskou vládou zrušeny a teprve roku 1860 svolány v nové formě. Nyní už jen část členů zemských sněmů měla své postavení zaručena, zatímco zbytek byl volen. Po rakousko-uherském vyrovnání z roku 1867 byla ústava habsburské monarchie vytvořena na novém základě, přičemž Uhersko již nadále nebylo pouhou korunní zemí, ale už víceméně státem.
Korunní země Rakouska-Uherska
Království a země na říšské radě zastoupené (tzv. Předlitavsko čili Cislajtanie)
Předlitavsko sestávalo ze sedmnácti korunních zemí rakouských.
- Království české
- Království dalmatské
- Království haličské, do kterého patřily
- Arciknížectví dolnorakouské
- Arciknížectví hornorakouské
- Vévodství bukovinské
- Vévodství korutanské
- Vévodství krajinské
- Vévodství slezské
- Vévodství solnohradské
- Vévodství štýrské
- Markrabství istrijské
- Markrabství moravské
- Okněžněné hrabství goricko-gradišské
- Okněžněné hrabství tyrolské;
- Země vorarlberská
- město Terst s přilehlým územím
Země Svatoštěpánské koruny (tzv. Zalitavsko čili Tanslajtanie)
Zalitavsko tvořily tři celky.
- Království uherské, zahrnující bývalé Velkoknížectví sedmihradské
- Království chorvatsko-slavonské
- město Rijeka s přilehlým územím
S rozpadem Rakouska-Uherska na konci první světové války se korunní země na území moderního Rakouska transformovaly ve spolkové země; Čechy, Morava a Slezsko se staly zeměmi nově vzniklého Československa, zatímco ostatní korunní země byly jako správní celky v nově vzniklých nástupnických státech obvykle záhy zrušeny (Bukovina, Gorice a Gradiška, Halič, Istrie, Kraňsko, Terst).
.svg)
