Ploštěnci: Porovnání verzí
→ploštěnky (Turbellaria): učebnice Biologie živočichů - nakladatelství FORTUNA značka: editace z Vizuálního editoru |
+ plochý červ |
||
| Řádek 19: | Řádek 19: | ||
| sesterska = [[břichobrvky]] (Gastrotricha) |
| sesterska = [[břichobrvky]] (Gastrotricha) |
||
}} |
}} |
||
'''Ploštěnci''' (Platyhelminthes, též Plathelminthes<ref>http://www.springerlink.com/content/lr623n2222614722/</ref>) jsou [[kmen (biologie)|kmen]] [[prvoústí|prvoústých]] [[živočichové|živočichů]]. Je známo kolem 20 000 [[druh (biologie)|druhů]].<ref name="brusca">{{citace monografie| titul=Invertebrates| příjmení=Brusca| jméno=Richard C.| jméno2=Gary J.| příjmení2=Brusca| vydání=2| isbn=0878930973| vydavatel=Sinauer| rok=2003}}</ref> Žijí v moři a sladké vodě, na souši, jako [[Parazitismus|parazit]]i ve vnitřních orgánech hostitelů. |
'''Ploštěnci''', občas ''plochý červ'', zastarale ''ploský červ'', (Platyhelminthes, též Plathelminthes<ref>http://www.springerlink.com/content/lr623n2222614722/</ref>) jsou [[kmen (biologie)|kmen]] [[prvoústí|prvoústých]] [[živočichové|živočichů]]. Je známo kolem 20 000 [[druh (biologie)|druhů]].<ref name="brusca">{{citace monografie| titul=Invertebrates| příjmení=Brusca| jméno=Richard C.| jméno2=Gary J.| příjmení2=Brusca| vydání=2| isbn=0878930973| vydavatel=Sinauer| rok=2003}}</ref> Žijí v moři a sladké vodě, na souši, jako [[Parazitismus|parazit]]i ve vnitřních orgánech hostitelů. |
||
== Stavba == |
== Stavba == |
||
Verze z 14. 1. 2014, 04:01
 Ploštěnci | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Podříše | Eumetazoa |
| Nadkmen | Platyzoa |
| Oddělení | Lophotrochozoa |
| Kmen | ploštěnci (Platyhelminthes) Gegenbaur, 1859 |
| Třídy | |
| Sesterská skupina | |
| břichobrvky (Gastrotricha) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ploštěnci, občas plochý červ, zastarale ploský červ, (Platyhelminthes, též Plathelminthes[1]) jsou kmen prvoústých živočichů. Je známo kolem 20 000 druhů.[2] Žijí v moři a sladké vodě, na souši, jako paraziti ve vnitřních orgánech hostitelů.
Stavba
Mají dvojstranou tělní souměrnost a jedinou rovinu souměrnosti. Dvojstraná tělní souměrnost umožňuje rozeznat přední (paraziti - hlava s eskolexem) a zadní část těla. Jsou schizocelní (prostor mezi vnitřními orgány je vyplněn parenchymem se soustavou štěrbinek vyplněných tělní tekutinou). Na povrchu (tělní pokryv) mají jednovrstevný epitel ektodermálního původu. Dosahují velikosti od 0,15 mm do 20 m.[zdroj?] Jsou to obvykle hermafrodité, jen vzácně gonochoristé. Mají ploché (dorverzálně zploštěné) dvoustranně souměrné tělo a slepě zakončenou trávicí soustavu. Cévní a dýchací soustava není vyvinutá, dýchají celým povrchem těla nebo anaerobně (endoparaziti). Vylučování zajišťují protonefridie, které jsou tvořeny plaménkovými buňkami. Nervovou soustavu tvoří mozková zauzlina (ganglium) a nervové provazce (pruhy). Jejich vývoj je obvykle nepřímý, především parazité mají složité vývojové cykly.
Taxonomie
Třídy
ploštěnky (Turbellaria)
Žijí hlavně ve sladké vodě, v mořích již méně. Na souši žije jen několik zástupců. Jejich tělo je pokryto obrvením, které přihání čerstvou vodu s kyslíkem. Mohutná svalovina se skládá ze 3 vrstev svalů - podélné, okružní, šikmé. Trávicí soustava začíná vychlípitelným hltanem. V přední části těla se nacházejí jednoduchá očka. Rozmnožují se pohlavně i nepohlavně, a to příčným dělením. Vajíčka kladou do zvláštních schránek (kokonů) a nedospělí jedinci žijí a živí se jako dospělci. Většina ploštěnek je dravých.
Zástupci: ploštěnka mléčná (Dendrocoelum lacteum), ploštěnka potoční (Dugesia gonocephala), ploštěnka kalužní (Dugesia lugubris)
jednorodí (Monogenea)
Jednorodí jsou povětšinou vnější parazité ryb, obojživelníků a plazů. Na přední i zadní části těla jsou umístěny přísavky s drobnými háčky kterými se přichytají na kůži svého hostitele. Vývojový cyklus není nijak složitý jelikož na rozdíl od většiny parazitujících ploštěnců jednorodí nestřídají hostitele. Zástupci: žábrohlíst ouškovaný (Dactylogyrus vastator), žábrohlíst dvojitý (Diplozoon paradoxum)
tasemnice (Cestoda)
Dospělci jsou vnitřními parazity ve střevech obratlovců. Mají anaerobní metabolismus. V důsledku jejich způsobu života zanikla cévní, dýchací a trávicí soustava, živiny jsou přijímány celým povrchem těla. Jsou to poměrně nebezpeční parazité způsobují vážná onemocnění člověka i zvířat a to tím že odebírají živiny a do organismu vylučují toxiny. Mohou způsobovat trávicí poruchy nebo poškozovat tkáně. Mají složitý vývojový cyklus, mohou se vyvíjet až přes tři hostitele. Zástupci: tasemnice bezbranná (Taeniarhynchus saginatus), tasemnice dlouhočlenná (Taenia solium), měchožil zhoubný (Echinococcus granulosus), řemenatka ptačí (Ligula intestinalis), škulovec široký (Diphyllobothrium latum)
motolice (Trematoda)
Motolice nemají článkovné tělo. Mají složité vývojové cykly. U jejich zástupců se střídá partenogeneze s pohlavním rozmnožováním. Jsou to až na některé výjimky hermafroditi. Zástupci: motolice jaterní (Fasciola hepatica), Fascioloides magna, Paragonimus westermani, motolice žlučová, krevnička močová
Odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu ploštěnci na Wikimedia Commons
Reference
- ↑ http://www.springerlink.com/content/lr623n2222614722/
- ↑ BRUSCA, Richard C.; BRUSCA, Gary J. Invertebrates. 2. vyd. [s.l.]: Sinauer, 2003. ISBN 0878930973.
Literatura
- Pracovní sešit ze zoologie - česká zemědělská univerzita v Praze - agronomická fakulta, katedra zoologie, Praha 2002
- Učebnice biologie pro gymnázia - BIOLOGIE II - základy zoologie, vydalo gymnázium Klatovy 1998
- SMRŽ, Jaroslav a kol. Biologie živočichů pro gymnázia. První vydání. Praha: Fortuna. 2004. 208 stran. ISBN 80-7168-909-2
